Průměrná hrubá mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostla o 6,9 % a dosáhla částky 20 036 Kč. V podnikatelské sféře, kde pracují více než tři čtvrtiny zaměstnanců, rostla rychleji (o 7,1 %) než ve veřejném sektoru (o 6 %). Vzhledem k tomu, že průměrná inflace činila ve druhém čtvrtletí 2,9 %, reálná mzda stoupla v průměru o 3,9 %.

E06_3671e.gif


Nejvyšší platy jsou dlouhodobě vypláceny ve finančnictví a v oblasti výpočetní techniky (přibližně dvojnásobek průměrné mzdy), nadprůměrné mzdy zaznamenávají i primární průmyslová odvětví (těžba surovin - 24,2 tis. Kč, elektřina, plyn, voda - 26,5 tis. Kč). Podprůměrné platy mají stále pracovníci ve školství (18 tis. Kč) a zdravotnictví (18,8 tis. Kč). Nejnižší mzdy jsou vypláceny zaměstnancům pracujícím v ubytování, stravování, zemědělství, z průmyslových odvětvích pak mají bezkonkurenčně nejnižší mzdy pracovníci textilního průmyslu.

Třetinu všech českých zaměstnanců tvoří pracovníci ve zpracovatelském průmyslu, ti vydělávají 19 tis. Kč, tedy mírně podprůměrně.

Relativně levná pracovní síla je jedním z podstatných důvodů, proč do ČR míří masivní příliv přímých zahraničních investic a export se drží v konkurenci i při posilující koruně. Současně je nízká mzdová hladina jedním z argumentů pro oddálení termínu přijetí eura.

Česká ekonomika ještě potřebuje několik let na to, aby se postupnou apreciací měnového kurzu přiblížila na cenovou a mzdovou hladinu vyspělých evropských ekonomik. Čím výše se koruně podaří vystoupat do momentu pevného zafixování měnového kurzu, tím silnější bude při vstupu do eurozóny kupní síla domácích mezd v mezinárodním srovnání. A po přijetí jednotné měny už bude přibližování relativní mzdové úrovně záviset jen na možnostech růstu reálných mezd v domácí ekonomice.

Eva Zamrazilová
Komerční banka

Související