Evropští výzkumníci nepovažují komunikaci s médii za prioritu své práce. Chybějí vědci, kteří by v tom uměli chodit. Specialisté v mediální komunikaci - třeba tiskoví mluvčí - zase často nevidí perspektivu v práci pro výzkumný ústav nebo univerzitu. Jejich role tam totiž nebývá doceněna ve stejné míře, jako kdyby pracovali v podnikové sféře. To jsou hlavní důvody, proč evropský výzkum v mediální prezentaci kulhá za americkým i tam, kde má třeba lepší vědecké výsledky, soudí Peter Green z britské nadace AlphaGalileo.

"Evropská média dávají přednost prezentaci výsledků amerického výzkumu. Když jsme dělali průzkum německého denního tisku, zjistili jsme, že 67 procent ze všech článků věnovaných astronomii popisuje výzkumné aktivity, probíhající ve Spojených státech. O německém výzkumu se píše jen ve 14 procentech z nich. I přesto, že je často na lepší úrovni," řekl na semináři věnovaném komunikaci vědy a médií, který proběhl na půdě Akademie věd ČR, astronom Claus Madsen z Evropské jižní observatoře.

VĚDA NA SÍTI. Britská nadace AlphaGalileo již před pěti lety spustila internetové stránky alphagalileo.org, kam mohou evropští výzkumníci zasílat zprávy o probíhajícím výzkumu i jeho výsledcích. V ideálním případě by odtud měly informace putovat do evropských a světových médií. Jenže například česká média citovala informace z tohoto serveru za poslední rok jen v jednom případě. Ani v dalších evropských zemích to není o moc lepší.

Přesto se nadace nevzdává. Spolu s Evropskou komisí představila iniciativu Communiqué, jejímž cílem je posilovat vztahy médií s evropským výzkumem. Vyvrcholením projektu by mělo být zřízení Evropské informační a vědecké služby, která bude poskytovat evropským vědcům plný tiskový servis včetně překladů nebo technického zpracování reportáží. Podle Greena by agentura mohla začít budovat svou síť informačních kanceláří v roce 2008.

EXOTI V MÉDIÍCH. Výzkumníci často ani nemají chuť o svých výsledcích se zástupci médií hovořit. Z průzkumu britské Královské společnosti, která oslovila více než 1500 vědců z různých oborů, vyplývá, že oni sami často považují veřejnou aktivitu - jako debaty, dialogy, výstavy a vystoupení v médiích - za něco, co zrovna jejich vědecké kariéře neprospívá. Někteří z nich dokonce uvádějí, že na veřejnosti vystupují jen ti, kteří nemají předpoklady pro dobrou akademickou kariéru. Vystupování svých kolegů (a hlavně kolegyň) v médiích pak hodnotí jako povrchní a neslučitelné s vědeckou dráhou. A často na ně pohlížejí jako na "exoty".

Pro britské výzkumníky zůstává klíčovou bariérou při komunikaci s médii nedostatek času. Podle vlastních slov se musejí zaměřit na psaní vlastních publikací a na získávání grantů. Další aktivity zůstávají v závěsu. Ačkoli by dvě třetiny respondentů s větší angažovaností v médiích teoreticky souhlasily, většina z nich se domnívá, že by se jim takové vystupování jen pletlo do vlastního výzkumu. Jen malé procento se totiž domnívá, že veřejná komunikace by byla pro vědu samotnou přínosem.

Byť v Česku zatím podobný průzkum neproběhl, nejspíš bychom se dočkali obdobných výsledků.

HLAVNĚ SROZUMITELNĚ. Americká asociace pro podporu vědy (AAAS) představila na letošní konferenci EuroScience Open Forum, které se účastní vědci z různých oborů, výsledky průzkumu, při němž zjišťovala, jakým problémům čelí novináři píšící o vědě. Kromě toho, že by se chtěli o novinkách ve výzkumu dozvědět dříve než jejich kolegové z jiných médií, mívají problém najít výzkumníka, který dokáže výsledky prezentovat ve srozumitelném jazyce. Novinářům také chybí doplňující obrazový materiál, pomocí kterého se dají vědecké výsledky ilustrovat.

Se stejnými problémy se podle průzkumu potýkají i ti, kteří mají za úkol komunikaci mezi vědci a novináři usnadňovat, například tiskoví mluvčí univerzit. Ti navíc zmínili, že je pro ně těžké přesvědčit novináře, aby o vědě psali. Novináři si zase stěžují, že na své otázky dostávají odpovědi jen velmi pomalu. Jako bychom se točili v kruhu.

A to všechno přes to, že lidé mají o vědu zájem. Podle loňského průzkumu Eurobarometru mezi Evropany poptávka po informacích z oblasti vědy a technologií existuje. I tento průzkum navíc potvrdil, že největší problém bude "někde na cestě" mezi vědeckou komunitou a společností. Část respondentů odpověděla, že ačkoliv články o vědě čas od času čtou, příliš jim nerozumějí.

Co čtenáře nejvíce zajímá? Podle již citovaného průzkumu AAAS mezi novináři píšícími o vědě jsou to materiály věnované medicíně a zdraví. Ve Spojených státech následuje výzkum kmenových buněk, klonování a psychologie. Podle evropských novinářů se zase čtenáři zajímají dále o životní prostředí či klimatické změny.

HLEDÁME SUPERSTAR. Jak dostat vědu mezi lidi? Receptů je několik. "Musíme prezentovat hrdiny. Uvedu příklad. Třeba tenis nebyl v Německu na konci sedmdesátých let nijak zvlášť oblíbeným sportem. Změnilo se to až s příchodem Borise Beckera, ze kterého média udělala hvězdu," říká Madsen. Ale je vůbec šance, aby se takový Boris Becker objevil i na vědeckém kurtu? Srovnatelně zářící hvězda by přitom mohla v mladých lidech povzbudit zájem o vědeckou kariéru. Může k tomu přispět i zmíněná evropská agentura, třeba když dokáže "oživit" tiskové zprávy a články o vědě tak, aby neobsahovaly jen suchá fakta a výsledky.

Američtí výzkumníci žádnou podobnou agenturu nepotřebují, přesto s médii komunikují na dobré úrovni. I s těmi evropskými. Sice to mají snazší, pomáhá jim globální angličtina, ale na druhou stranu jsou ochotní i ve chvílích, kdy si evropský tázající nevšiml, že žije v jiném časovém pásmu a burcuje kohosi z hloubi noci.

VĚDCI LIDEM. Větší část finančních prostředků jde do vědy z veřejných zdrojů. Chce-li věda od společnosti peníze, musí dosáhnout toho, aby o ní lidé věděli. Musí o výsledcích svého výzkumu informovat. Je to pro ni životně důležité, bez srozumitelné prezentace výsledků nebude veřejnost výzkumníkům důvěřovat. V poslední době sice začínáme být svědky větší snahy o oslovení veřejnosti i u nás (například Věda v ulicích), podobné akce jsou však dosud spíše ojedinělé.

S médii nemusí umět komunikovat každý člen vědeckého týmu, jeho šéf by však mohl při vytváření týmu vybrat jednoho člena, který bude umět výsledky prezentovat.

I tuzemské vysoké školy si již nutnost prezentace vědeckých výsledků i mimo akademickou sféru uvědomují. Ještě před pár lety míval na starosti spolupráci s médii jen prorektor pro vědu a výzkum. Jenže se tomu věnoval obvykle jen tehdy, když si našel čas v návalu jiných povinností. Dnes má svého tiskového mluvčího skoro každá univerzita. Bez něj se už neobejde, ale jen tím, že mu zřídí kancelář, se celý problém nevyřeší.



Kde hledat výsledky evropského výzkumu?

AthenaWeb (www.athenaweb.org)

Audiovizuální webový portál, určený pro vědeckou komunitu i pro profesionály v komunikaci vědy. Zdarma nabízí fotografie a dokumentární filmy.

Xplora (www.xplora.org)

Cílem webového portálu Xplora je sloužit jako brána k vědeckému vzdělávání. Je určen především učitelům a žákům základních a středních škol.

AlphaGalileo (www.alphagalileo.org)

Internetové tiskové centrum, kde jsou publikovány informace o evropské vědě, medicíně a technologiích.

European Science Week

(http://cordis.europa.eu/scienceweek)

Celoevropský týden vědy a techniky se koná jednou ročně (letos 20.-26. listopadu 2006). Jeho cílem je popularizovat vědu interaktivní formou.
Související