Ekonomika České republiky se blíží k dalšímu milníku, kterým je vstup do eurozóny. Akceptace ČR ze strany eurozóny představuje samozřejmě sine qua non přijetí společné měny. S blížícím se datem předpokládaného vstupu se ale diskuse stále více koncentruje na hodnocení přínosů a nákladů společné měny pro českou ekonomiku, na načasování vstupu do eurozóny a na nastavení hladiny kurzu. V posledních dvou letech byla česká ekonomika ve velmi dobré kondici zrychlujícího hospodářského růstu při nízké inflaci a zlepšující se vnější rovnováze. I rok 2006 nejspíše zůstane rokem solidního růstu při nízké inflaci. Otázkou ovšem je, zda rychlý hospodářský růst a nízkoinflační prostředí přetrvá i po vstupu ČR do eurozóny.

NÍZKÁ CENOVÁ HLADINA. Česká ekonomika je nejen nízkoinflační, ale má i mimořádně nízkou cenovou hladinu. Podle Eurostatu je přibližně na 55 % cenové úrovně EU-25, což je společně s Polskem, Litvou a Slovenskem nejnižší cenová hladina v EU-25. Nízká relativní cenová hladina české ekonomiky představuje v současné době asi nejzávažnější odchylku v rámci procesu reálné konvergence české ekonomiky k eurozóně. Tento problém sice nemusí vyhlížet jako velmi vážné riziko vzhledem k tomu, že značné rozdíly cenových hladin přetrvávají i v celé eurozóně, nicméně v české ekonomice má přetrvávající nízká cenová hladina některé další souvislosti, které mohou rizikový význam tohoto faktoru výrazněji zvýšit.

Konvergence cenových hladin může probíhat buď cestou inflačního diferenciálu nebo cestou nominálního zhodnocování měny. Od roku 1999 do roku 2004 se česká cenová hladina zvýšila o 10 procentních bodů a v situaci, kdy průměrná inflace za toto období byla prakticky stejná jako EU-25, probíhalo toto přiblížení cenové hladiny kurzovým kanálem. Je to tedy zase sílící kurz měny, který se dostane do popředí v procesu přibližování cenových hladin. Co se stane, až bude tento kanál reálné konvergence zablokován?

Znepokojující je diskrepance mezi úrovní cenové hladiny a relativní úrovní HDP (na cca 73 %). Tento rozdíl téměř 20 procentních bodů patří v EU k nejvyšším, i když je typický právě pro malé otevřené ekonomiky (relativně vysoké rozdíly ekonomické a cenové úrovně mají i Belgie, Nizozemsko, Rakousko a Irsko). Žádná z těchto ekonomik ovšem nemá cenovou hladinu nižší než průměr EU-25. Polsko, Slovensko i Maďarsko mají cenovou hladinu jen nepatrně rozdílnou oproti úrovni ekonomické (tedy HDP na obyvatele v paritě kupní síly).

PŘÍKLAD IRSKA. Zajímavý je příklad irské ekonomiky. Je sice podstatně vyspělejší než ekonomika česká, nicméně je jí blízká rozměrem a otevřeností, a také tím, že robustní růst devadesátých let byl založen na pozitivních efektech přímých zahraničních investic podobně jako v ČR. Paralelou je i to, že v letech hospodářského rozmachu posiloval měnový kurz irské libry. Robustní růst byl do roku 1998, tedy do doby zafixování kurzu, doprovázen velmi nízkou inflací, nižší než v celé tehdejší EU. Po vstupu do eurozóny se ale obrázek zásadně změnil: inflace se podstatně zvýšila a posléze citelně zpomalila i tempo růstu. V posledních dvou letech se ji sice podařilo snížit na průměr eurozóny, nicméně i růst má jen přibližně poloviční dynamiku než ve druhé polovině 90. let.

Při zohlednění vývoje české inflace v posledních letech společně s přetrvávající existencí relativně disproporčně nízké hladiny cen se jako nejrozumnější strategie jeví zafixování měnového kurzu teprve v momentě, kdy kurz přestane jevit dlouhodobou tendenci k posilování. Nynější posilování kurzu je projevem reálné konvergence české ekonomiky k vyspělým evropským zemím. Předčasné zafixování kurzu - zablokování kurzového kanálu cenové konvergence - hrozí přelivem do cen a českou ekonomiku může ohrozit zvyšováním inflace, oslabením hospodářského růstu, a tedy zpomalením procesu reálné konvergence.

Růst cen může vést i k překročení maastrichtské inflace (viz tabulku). Navíc je zřejmé, že v období ERMII může být kurz předmětem spekulativních útoků a přinést oslabení kurzu a zvýšení inflace nad maastrichtskou hodnotu. To by vedlo k setrvávání v tomto kurzovém mechanismu, ohledně něhož panuje shoda, že by neměl trvat dlouho.

E06_1974e.gif


Eva Zamrazilová
Komerční banka


Související