Tlustý internet ze zdi

George Bush se tváří nedůvěřivě. Datový kabel jeho počítače nekončí v počítačové síti, ale v krabičce zastrčené do elektrické zásuvky.

Prezident spustil prohlížeč a oči mu rozšířil údiv. Naskakují jeho oblíbené stránky a za chvíli sleduje nové video. "Úžasné. Elektrika jde do každého domu v Americe a s ní může jít i rychlý internet," jásá, když mu pracovník pořádající firmy Current Technologies vysvětlil, že data lze přenášet po elektrických drátech.

Možná to nebylo přesně tak, ale jisté je, že rychlý přenos dat po elektrickém vedení, označovaný jako BPL (Broadband over Power Line), dostal politickou zelenou. Byl zařazen do programu Inovační agendy, který byl loni předložen Bushovou vládou a má zajistit všeobecně dostupný a levný širokopásmový internet do roku 2007. BPL je v něm uveden jako důležitá alternativa, kterou je třeba rozvíjet a podporovat. Není divu. Je to technologie s obrovskými možnostmi.

SUPERSÍŤ SNŮ. Rozvod elektřiny bývá nejhustší sítí v zemi a zásuvka je téměř v každé místnosti. Kdyby si po ní mohly počítače povídat, vznikne síť, před níž dnešní internet zbledne závistí.

Připojením do zásuvky může být počítač hned na internetu. A stejně tak pračka, televize, audio nebo kávovar. Zmizí brzda rozvoje interaktivní digitální televize - problém zpětného kanálu, kterým uživatel sděluje svá přání. zapojíte telku do napájení, připojíte anténu a hned můžete pomocí dálkového ovladače nakupovat.

Přenos po elektrické síti může pomoci při dálkovém řízení procesů. Nebo při sledování a sběru dat. Měřiče odběru elektřiny, plynu i vody bude možné odečítat na dálku, stejně tak sledovat teplotu ve skladech nebo stav hlídaného objektu. Jde to dokonce i bez internetu, pokud se spokojíte s přenosem s nižší rychlostí a místním dosahem. Na takové technologie se orientuje i český výrobce ModemTec. Umí to do tří kilometrů.

Pomocí PLC si budou povídat zařízení pro automatizaci budov. Podle světla, vnější a vnitřní teploty i dalších vlivů budete řídit osvětlení, klimatizaci, vytápění nebo okenní žaluzie tak, aby se dosáhlo příjemného prostředí a pokud možno i úspory energie.

PLC (Power Line Communication) - obecná zkratka pro přenosy dat po elektrických rozvodech

BPL (Broadband over Power Line) - PLC technologie pro rychlý internet a telefon po energetické síti

V USA BĚŽÍ už několik sítí BPL ve zkušebním provozu. Používají různé firemní technologie, protože standard zatím není. Asi největší síť testuje spolu s Current Technologies energetická firma Cinergy v městě Cincinnati. Projektu věří i Google a Goldman Sachs. Nalili do něj 100 milionů dolarů.

Ale představa, že v Kansasu zapojíte do elektrárny tlustý datový drát a máte internet v celých státech, je naivní. Napětí v síti kmitá v rytmu 50 (v USA 60) hertzů. BPL využívá kmitočty milionkrát vyšší. Na ně elektrická síť není stavěna a signál v rozvodech mizí jak voda v písku. Po pár stovkách metrů zeslábne tak, že nejde použít. Na větší vzdálenost musíte dát opakovač, který signál obnoví a pošle dál. A to zvyšuje náklady.

Levnější by bylo otočit "regulátorem hlasitosti". Silnější signál bude slyšet dál. Ale tím zesílíte i největší problém BPL. Signál totiž nemizí do nikam. Z velké části je vyzářen do okolí a může rušit přijímače a elektronická zařízení. A nadzemní elektrická vedení na sloupech, používaná v USA, jsou dobrou anténou.

BOJ O HERTZE není nový. Vede se od prvopočátků vysílání. Málokdo při poslechu Mozartovy Malé noční hudby ocenil dodatečnou informaci, získanou přimícháním dechovky nebo pípáním telegrafu. Omezit možnost vysílat chtěli i vojáci, a tak se začalo regulovat. A protože rádiové vlny odmítají respektovat státní hranice, musela být koordinace kmitočtů mezinárodní. Dnes ji má na starost International Telecomunication Union (www.itu.int).

V USA se kmitočtová bitva o BLP vede na půdě Federal Comunications Commission (www.fcc.gov) a National Telecommunications and Information Administration (www.ntia.doc.gov), které dohlížejí nad federálními telekomunikacemi. NTIA je zároveň poradním orgánem prezidenta a vlády. Zpracovala a zveřejnila studii mapující BPL technologii, její výhody i rizika.

NEJVĚTŠÍ ODPŮRCI BPL jsou radioamatéři, jejichž citlivým přijímačům nesvědčí. Na webu jejich asociace (www.arrl.org/bpl) je hodně informací včetně videozáznamů rušení příjmu amatérských i rozhlasových stanic.

Názvem amatéři, ale velmi dobře organizovaní, motivovaní a schopní. Mnozí v oboru pracují a jsou uznávanými odborníky. Výpočty i praktickými testy prokázali nevhodnost uplatnění stávajících měřicích postupů FCC, při kterých se posuzuje vliv BPL na jiná zařízení. Rušení může být nepřijatelné, i když vysílání po elektrických drátech nynější limity FCC splní. To přiznává ve své studii i NTIA.

V centru zájmu jsou krátké vlny. Šíří se totiž odrazy ve vyšších vrstvách atmosféry do velké vzdálenosti. BBC na KV za války vysílala z Londýna do celé Evropy. I slabý vysílač může být slyšet stovky a tisíce kilometrů daleko. Jejich pomocí se domlouvají také řidiči, policisté, hasiči i obyčejní smrtelníci. Slouží mezikontinentální komunikaci, letadlům a lodím, ra- dioastronomii, bezpečnostním a krizovým komunikačním systémům. Využívají je civilisté i vojáci. V celém světě byly na tyto systémy vydány obrovské částky. A nelze je škrtnutím pera zakázat ani přesunout na jiné kmitočty.

MŮŽE BÝT HŮŘ, varují lidé z výzkumného centra BBC. Masové nasazení BPL přinese zcela novou situaci. Mnoho malých zdrojů vytvoří jeden celoplošný, širokopásmový a trvale působící. A zdrojem rušení mimochodem není jen BPL, ale i DSL modemy, jimiž se dnes připojují na rychlý internet zákazníci telekomunikačních firem. Co s tím?

Jednoduché řešení - stačí říct, jaká kmitočtová pásma jsou kritická, a tam BPL zakázat. A pro ostatní určit dostatečně nízký limit vyzařování. Návrhy se liší. Nejmírnější je americká FCC. Evropské státy s větší zkušeností s BPL navrhují limity tvrdší. BBC a NATO na to hledí okem nejpřísnějším. Asi proto, že jim na komunikaci v těchto pásmech záleží nejvíc.

řešení existuje. technologie z BPL pravěku musí být nahrazeny lepšími. Tímto směrem jde také mezinárodní asociace HomePlug (www.homeplug.com). Ta vytvořila standard, podle nějž se masově vyrábějí zařízení pro počítačové sítě po elektrických drátech v malých firmách a domácnostech. Vyhýbá se radioamatérským pásmům, splňuje americké i evropské normy a dá se používat i u nás (viz Síť skoro bez drátů).

V EVROPĚ jsou motorem BPL energetické firmy. Chtějí lépe využít své elektrické rozvody a ukousnout si z telekomunikačního koláče. Díky BPL mohou nabízet rychlý internet a IP telefony. Pilotní projekty běží ve Francii, Portugalsku, Švýcarsku, Španělsku, Německu a Skotsku.

Myšlenku vyšší konkurence v telekomunikačním prostředí podporuje i Evropská komise. Proto přispívá (45 %) na projekt OPERA (Open PLC European Research Aliance), který spustily v roce 2003 evropské energetické a technologické firmy usilující o koordinaci rozvoje PLC. Cílem je vytvořit mezinárodní standard pro přenos rychlostí 200 Mb/s, a taky právní a technické prostředí, aby ho bylo možno nasadit. Jednou z těchto firem je španělská DS2 - Design of Systems on Silicon (www.ds2.es). Je světovou jedničku ve vývoji PLC čipů a zařízení pro 200 Mb/s už dodává. Ve střední Evropě zastupuje DS2 česká firma ZAT Easy Control Systems (www.easy-ctrl.cz).

Z materiálů OPERA to vypadá, že BPL v Evropě míří k podobnému modelu, jaký je u klasických telefonů. Existuje přirozený monopol vlastníka, ale jeho síť je otevřená pro jiné poskytovatele služeb. Není vyloučeno, že otevřenost by mohla být pojištěna dohledem telekomunikačního regulátora.

Pro uživatele by mělo být připojení co nejjednodušší. V Portugalsku prý stačí koupit příslušnou krabičku, strčit ji do elektrické zásuvky a objednat aktivaci telefonem nebo na webu.

V ČESKU mají nejblíže k internetu ze zdi Západočeši. A nejen díky sousedství Německa, kde už funguje. Zato Praha hraje druhé housle.

České BLP karty nepěkně namíchala kuponová privatizace, která nesmyslně rozbila energetiku na malé regionální firmy. Když máte místo jednoho systému osm menších, vyjde to v součtu dráž. Ale závažnější než rozdělení drátů bylo rozdrobení finančního a lidského potenciálu.

Má-li uspět inovační myšlenka jako BPL, musí ji prosazovat schopný vizionář-realista s velkým rozhledem a dostatečným vlivem. Ne každá firma má takové štěstí. A že by se tací našli hned v osmi sousedních regionálních energetikách? Ve firmách, žijících z toho, že poskytují zaběhanou výnosnou službu, bez které se klienti neobejdou a nemají kam utéct? To je málo pravděpodobné.

Pilotní projekt BPL je přitom stejně náročný pro francouzský kolos EDF jako pro malou regionální energetiku. Pro ni jsou ale náklady i riziko neúspěchu podstatně citelnější. A riziko není jen teoretické. V Rakousku byl pilotní projekt zastaven z důvodu nepřijatelného rušení a Japonsko dalo BPL do celostátní klatby, aby zabránilo rušení námořní a letecké komunikace.

S PŘENÁŠENÍM BITŮ mají energetici méně zkušeností než s rozvody elektřiny. Proto se přímo nabízí spolupracovat s někým informačně zkušenějším. Nosičů bitů je u nás řada, jen někoho získat. Musí se dohodnout způsob spolupráce, ale i dělení nákladů, rizika a budoucích výnosů, jejichž vyčíslení je na počátku obtížné. Energetika má lepší vyjednávací pozici, protože vlastní rozvody a partner nemá pro investici alternativní využití. Kdo by chtěl poskytovat BPL celostátně, musí navíc vše absolvovat osmkrát.

Je však otázka, zda se mu to úsilí vyplatí. Telecom totiž v době monopolu natahal snad do všech domácností ve městech po dvou linkách a pomocí ADSL modemů tak může dodat víc než dostatečnou konektivitu. Cena je zatím dost vysoká, ale její snížení by mohlo s návratností BLP projektu pěkně zamávat. Navíc je Telecom pod kuratelou ČTU, takže musí umožnit přístup do své sítě také ostatním telekomunikačním firmám, a to za podmínek, které možná nejsou zcela optimální, ale určitě dostatečně stabilní. Lepší vrabec v hrsti...

Zlepšit situaci by mohla spolupráce energetiků na sjednocení podmínek pro BPL. Na ni to ještě počátkem loňského roku moc nevypadalo. Ale bod zlomu byl docela blízko.

VIZIONÁŘ SE OBJEVIL. Na Apríla. A ne v regionálce, ale v ČEZ. Generální ředitel Martin Roman začal intenzivně pracovat na realizaci své Vize 2008, která má přeměnit ČEZ na silnou energetickou firmu a odstranit tak neblahé následky kuponového experimentu polistopadové politické garnitury. Navázal na svého předchůdce Jaroslava Míla, za něhož ČEZ začal se skupováním podílů v regionálních energetikách. Získal je všechny, s výjimkou Pražské, Jihočeské a Jihomoravské.

Nyní probíhá restrukturalizace a koncentrace činností. Aby všechno nezchlamstla Praha a lidi v regionech nepřišli o práci, mění se regionální energetiky ve specializovaná centra, která budou příslušné činnosti provádět pro celou skupinu. To bude vyžadovat datové a telekomunikační propojení. Ale v tom není ČEZ zelenáčem. Podobně jako Transgas a další síťové firmy koketuje s přenosem dat a možností poskytovat datové služby už od 90. let. Má dokonce dvě specializované dcery - ČEZNet a ČEZData.

ZÁPADOČEŠI VEDOU. ČEZData je zez Plzně a šéfuje ji bývalý generální ředitel Západočeské energetiky František Šůcha. A právě v Západočeské energetice si spolu s ČEZData už delší dobu s BPL hrají. Začali asi před dvěma lety. Testovali přenosy v rozvodech od posledního transformátoru do domácností. Ale výsledky byly neuspokojivé, takže z plánovaného pilotního projektu sešlo. V těchto dnech končí testy nových zařízení japonské firmy Itochu postavených na posledních čipech španělské firmy DS2, které jsou to nejlepší, co je dnes k dispozici.

Budou-li výsledky dobré (a nejspíš budou, protože většina BPL projektů běží na horším zařízení), opráší pilotní projekt, doplní ho finančními kalkulacemi a předloží vrchnímu velení. Když vše klapne, mělo by se startovat na podzim. Takže internet z elektrické zásuvky možná dostanete pod stromeček. Tedy pokud žijete v Plzni, protože pilotní projekt poběží nejspíš tam. A jeho výsledky rozhodnou, zda se nasadí i v dalších městech.

PRAŽÁCI OSTROUHAJÍ. Alespoň zatím to tak vypadá. Pražská energetika BPL také testovala a pokusy označuje za úspěšné. Ale akcionáři rozvoj aktivit tímto směrem neschválili, takže BPL zatím dělat nebudou. Nabízejí možnost pronájmu rozvodů a prý mají dva zájemce.

Pokusy dělaly i České radiokomunikace. Ředitel úseku telekomunikačních služeb ČRa Jaromír Charvát nám potvrdil, že v Praze BLP úspěšně testovali. Se zařízením od DS2 pro rychlost 50Mb/s se podařilo až do bytů dostat 2 Mb/s. Ty ale sdílí všichni uživatelé připojení na trafostanici. OPERA doporučuje rychlost alespoň 10 Mb/s. K té by se s novými čipy od DS2 snad dalo přiblížit. Masové nasazení ale ČRa neplánují. Roli asi hrají i ceny. Zákazník potřebuje BPL modem a ten stojí víc než levná zařízení typu HomePlug. Přidá-li se nejasnost obchodních vztahů, náklady pronájmu sítě a možnost cenové války s ADSL Telecomu, je zřejmě riziko příliš velké.

Diskutujte k tématu týdeníku EKONOM: Internet z elektrické zásuvky na dosah