V rámci cenových indexů patří pohonné hmoty k nejsledovanějším položkám. Existují pro to přinejmenším dva dobré důvody. Předně jsou poptávané drtivou většinou ekonomických subjektů, a to jak z podnikatelské sféry, tak domácností. Jejich cena se mimo to v posledních letech vyznačuje proti jiným cenovým položkám značnou nestabilitou.

Co a kdo tuto cenu určuje? Přibližně polovinou se na ní podílejí v čase málo proměnlivé faktory: spotřební daně (v současnosti 11,84 Kč/l pro benzin a 9,95 Kč/l pro naftu), náklady na přepravu, výrobu a distribuci. Rozhodující pro cenotvorbu jsou tedy ostatní faktory, jimž dominují cena surové ropy a marže distributorů. Matematickým modelováním ceny pohonných hmot s korunovou cenou ropy typu Brent jakožto nezávisle proměnnou lze vysvětlit až tři čtvrtiny volatility ceny benzinu Natural 95 a dokonce přes 80 % cenové proměnlivosti u nafty. Finální ceny často reagují na změnu ceny suroviny s minimálním zpožděním a při uvažování průměrných měsíčních hodnot prokazují největší závislost s odstupem jednoho měsíce.

Analýza té části cenové volatility pohonných hmot, kterou nelze připsat výkyvům cen vstupů, odhaluje zajímavé poznatky ohledně chování distributorů. Období, po která v grafech 1 a 2 setrvává modelovaná cena pod cenou skutečnou, by měla být identická s obdobími nadprůměrné marže distributorů a naopak. Marže často krátkodobě vzrostly po poklesu cen surové ropy, což prozrazuje snahu distributorů nepromítat do svých cen pro ně nepříznivé změny plně a okamžitě. Ani růst ropy na světových trzích ale nevedl automaticky ke zvýšení ceny pohonných hmot. Zejména u benzinu (méně u nafty) se distributoři zdáli být opatrní se zdražováním v zimních měsících, kdy je poptávka tradičně slabší. Letos dokonce setrvaly marže obchodníků na podprůměrných hodnotách až do dubna a v květnu se poté prudce zvýšily nejen kvůli provedeným cenovým úpravám, ale také s přispěním poklesu daně z přidané hodnoty.

Směr odchylky skutečných cen od modelovaných u benzinu a nafty je velmi podobný. U benzinu jsou však odchylky o poznání větší, což dobře koresponduje s většími sezonními výkyvy poptávky po benzinu. Ceny benzinu byly v posledních pěti letech průměrně o dvě koruny za litr levnější v únoru než v červnu, zatímco u nafty nečinil rozdíl ani korunu. Značné rozdíly v cenách jednotlivých let ale neumožňují přisoudit sezonním vlivům jednoznačnou úlohu v cenotvorbě.

Naprostou anomálii v chování distributorů lze vystopovat v letních měsících roku 2000. Cena Naturalu tehdy poprvé překročila magickou hranici 30 Kč/l, což se přičítalo drahé ropě a silnému dolaru. Cena nafty ale naopak na zdražování vstupů vůbec nereagovala. Cenový rozdíl mezi litrem Naturalu a nafty tak přesáhl 6 Kč proti průměrným 3 Kč a Natural se prodával skoro o 2 Kč/l nad hodnotou předpokládanou modelem. Tři měsíce trvající přerozdělování marží distributorů mezi benzin a naftu mělo zřejmý důvod. Čtenáři si možná vzpomenou na tehdejší celoevropské protesty dopravců kvůli vysoké ceně nafty. Distributoři pohonných hmot se zřejmě rozhodli nepřilévat olej do ohně a drželi cenu nafty uměle nízko - ke smůle majitelů zážehových motorů. Jiné vysvětlení, které ovšem s tímto není v rozporu, může spočívat v cenovém šoku na burze pohonných hmot v Rotterdamu, souvisejícím s protesty dopravců a blokádami řady evropských rafinerií.

Co říkají chladné cifry z minulosti o žhavé současnosti? Jak je světová cena ropy v září šplhala nad 50 dolarů za barel, přibývalo mezi komentátory hlasů, že Natural musí brzy opět atakovat hranici 30 Kč/l. Matematický model se zohledněním letošních daňových úprav cenu benzinu ovšem předpovídal mírně pod touto hranicí, protože v korunovém vyjádření cena ropy stále nedosahovala maxim z roku 2000. Skutečná cena Naturalu zaostala v říjnu i za modelovým předpokladem o 1,70 Kč/l. Zároveň se ale rychleji rostoucí cena nafty přiblížila Naturalu takřka na dohled. Že by nová politika distributorů?

Zkusme oba jevy rozlišit. Vysvětlením mírnějšího růstu cen Naturalu může být určitá anomálie na trhu s ropou v posledních měsících. Cena v Česku zpracovávané uralské ropy bývala stabilně o 2-3 dolary za barel nižší než severomořský Brent, od něhož je odvozena cena pohonných hmot na rotterdamské burze. Během vrcholících spekulací letos v říjnu se ovšem Brent prodával až o osm dolarů za barel dráž než uralská ropa, což zřejmě cenovou špičku pohonných hmot u nás oproti předpokladům znatelně obrousilo. Pro vysvětlení cenového sblížení benzinu s naftou se ale musíme skutečně zastavit u distributorů. Růst obchodní výměny se zahraničím spolu se zvýšením tranzitního provozu kamionů po vstupu země do Evropské unie podporuje prodej nafty, zatímco prodej benzinu se nyní potýká s poklesem zájmu kvůli ceně i konci hlavní motoristické sezóny. Připočteme-li vliv momentálně vyššího stavu zásob benzinu proti naftě v Evropě, nepostrádá říjnový cenový vývoj logiku.

Kam kráčejí ceny pohonných hmot? Klesající ceny ropy na světových trzích v posledních týdnech vytvářejí prostor pro zlevňování benzinu i nafty. Při poklesu Brentu nebude zřejmě uralská ropa tento vývoj plně kopírovat, což omezí prostor pro cenový pohyb pohonných hmot směrem dolů. Kartami však mohou, jako mnohokrát v minulosti, zamíchat distributoři. Nabídka na trhu je obrovská a cenová válka v pravém slova smyslu ještě nezačala.

E04_4827.gif ()

 

Související