Jaké jsou rozdíly v produktivitě práce v různě velkých průmyslových podnicích, zkusme posoudit podle přidané hodnoty na zaměstnance. Zdrojem dat jsou analýzy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za 1. čtvrtletí 2004. Podniky jsou rozděleny do čtyř skupin na velké (250 a více zaměstnanců), střední (100 až 249), malé (20 až 99) a mikro (0 až 19). (Produktivita je na grafu 1.)

e04_3346.gif ()


Podívejme se na jednotlivé agregace průmyslu (graf 2). V agregaci výroby a zpracování elektřiny, plynu a vody je větší rozdíl mezi velkými podniky a těmi středními a malými. Je to pochopitelné, protože základ odvětví tvoří velké firmy, což je dáno technologií. Elektrárna nebo rozvodný podnik jsou přirozeně velké. Střední a malé podniky jsou spíše servisní a patří sem také místní rozvodné podniky, malé vodní elektrárny atd. V malých podnicích produktivita dokonce meziročně klesla.

V dobývání mají nejvyšší produktivitu střední podniky. Velké energetické podniky nevyužívají dobře svou kapacitu (mají velké fixní náklady) a promítá se sem také např. útlum těžby uranu (prakticky pouze velké náklady). Také zde v malých podnicích produktivita poklesla.

Zpracovatelský průmysl si prohlédneme detailněji (graf 3). V potravinářském průmyslu mají velké podniky skoro dvojnásobnou produktivitu práce oproti těm středním a malým. Pravděpodobně se jedná o podniky zpracovávající tabák (málo lidí a vysoká automatizace) a podniky vyrábějící nápoje. Vesměs jde o podniky pod zahraniční kontrolou.

V textilním a oděvním průmyslu je produktivita velkých a středních podniků shodná, jen ty malé ji mají nižší. Chybějící rozdíl mezi velkými a středními podniky je dán nižší náročností technologie na pracovní sílu a specializací podniků.

V kožedělném průmyslu mají velké podniky nejnižší produktivitu, což je důsledek předchozího vývoje, kdy giganty (Svit, BOPO atd.) odumřely a další velké podniky se ještě nestačily zrestrukturalizovat. Díry na trhu částečně zaplňují dynamické menší podniky.

V dřevozpracujícím průmyslu najdeme překvapivě velké rozdíly. Do velkých podniků pravděpodobně přicházejí nové technologie a výrazně zvyšují produktivitu práce.

V papírenském průmyslu lze předpokládat vysokou produktivitu práce ve velkých podnicích - výroba papíru je vysoce automatizovaná. Rovněž ve výrobě koksu a petrochemii nás nepřekvapuje, že jsou zde pouze velké podniky.

V chemickém a farmaceutickém průmyslu bychom očekávali větší rozdíl mezi velkými podniky na jedné straně a středními a malými podniky na straně druhé. Také bychom předpokládali nižší produktivitu práce v malých podnicích. Odpověď bychom našli v podrobnějším členění odvětví, ale to bohužel nelze provést, protože by mohlo prolomit ochranu individuálních dat, ze kterých jsou statistiky složeny.

Situace v gumárenském a plastikářském průmyslu je podle očekávání. Velké podniky jsou ve výrobě pneumatik - a mají vyšší produktivitu. Naproti tomu malé podniky - převážně výroba plastů - mají produktivitu nižší.

Průmysl skla a stavebních hmot je překvapením. Velké podniky - výroba cementu, velkovýroba cihel a plochého skla, mají produktivitu srovnatelnou se středními podniky. U velkých výrazně automatizovaných podniků bychom očekávali produktivitu vyšší.

Výroba kovů a kovodělných výrobků vykazuje malý rozdíl v produktivitě velkých oproti středním a malým podnikům, přestože lze předpokládat značný rozdíl v technologiích. Jenže mnoho velkých podniků z odvětví se potýká s problémy a produktivita trpí.

Největším překvapením je výroba strojů a zařízení. Gigantické podniky (ČKD, Škoda Plzeň) výrazně zeštíhlely, plno velkých podniků prakticky zmizelo a ostatní se potýkají s nedokončenou restrukturalizací - výsledkem je nižší produktivita práce ve velkých podnicích. Tahounem strojírenství se postupně stávají střední podniky.

Výroba elektrických a optických přístrojů prošla největší restrukturalizací a je zde nejvyšší podíl podniků pod zahraniční kontrolou. Jedná se většinou o velké a střední montážní podniky, které si mohou dovolit potřebné investice. Vysvětlení lepší produktivity práce u malých podniků oproti středním by opět vyžadovalo podrobnější členění odvětví (je tam mnoho zajímavých výrob nenáročných na lidi).

Ve výrobě dopravních prostředků se projevuje převaha produktivity v montáži aut, komponentů pro auta atd. ve velkých podnicích. A to z průměru ubírají velké podniky z leteckého průmyslu a výroby kolejových vozidel.

Odhad produktivit ve zpracovatelském průmyslu jinde neuvedeném je problematický. Sériová výroba houslí je něco jiného než kusová výroba mistrovských houslí.

Závěrem je možno říci, že malé a střední podniky nejsou lídry v produktivitě práce v průmyslu celkem. Ovšem v některých odvětvích, jako např. ve výrobě strojů, jsou v produktivitě srovnatelní s velkými podniky. Z hlediska postavení na globálním trhu to není dobrý trend, protože tam bude rozhodující velikost. Velké podniky určují trh. Šance středních a malých je v úzké specializaci, ale protože nejsou velcí, nemají k dispozici tolik zdrojů na vývoj.

Nemusíme se však znepokojovat. Čas vše napraví. Malí budou pohlceni většími a větší největšími. Změní se struktura průmyslu a celého národního hospodářství. A to vše podle pravidel, která určí ty největší podniky.

V této souvislosti jsme porovnávali české textilní a oděvní podniky s předními evropskými a zjistili jsme, že západní konkurence má přibližně desetkrát vyšší produktivitu práce z přidané hodnoty. Čím to je? Přední evropské podniky vlastní oděvní značky, zabývají se designem, ale samu výrobu zadávají jinam. Práci ve mzdě pro ně dělá také mnoho našich podniků. I kdyby měly shodnou technologii a intenzitu práce ve výrobě, celková produktivita musí být výrazně odlišná.

e04_3347.gif ()

Související