Rekordně slabý dolar

Kdo loni investoval své peníze do nákupu americké měny, tvrdě prodělal. Vysoký schodek veřejných financí a zhoršující se platební bilance Spojených států přivedly americkou měnu v roce 2003 k několikaletým a vůči některým měnám i historickým minimům. Za dvanáct měsíců loňského roku tak dolar propadl vůči euru o necelých 17 %, vůči japonskému jenu a britské libře pak o téměř deset procent.
Pakliže se na rozdílu mezi dolarem a hlavními měnami (jen, euro, libra) dalo vydělat od deseti do sedmnácti procent, investice do exotičtějších měn přinesly výsledky ještě lepší.

MAXIMUM AUSTRALSKÉHO DOLARU. Hitem loňského roku se stal bezesporu australský dolar, který za loňský rok zpevnil vůči americkému o více než o 25 %. Podle expertů byl rok 2003 nejlepším rokem pro australskou měnu za posledních dvacet let. Důvody rychlého růstu byly následující: silná ekonomika, které se nedotkla celosvětová krize (za celý rok 2003 se očekává růst HDP kolem 3,5 %); vysoké úrokové sazby, které lákají investory (australská centrální banka loni zvyšovala úroky dvakrát, úrokový diferenciál mezi USA a Austrálií dosáhl ke konci roku 4,25 procentního bodu); růst cen zlata na světových trzích o pětinu (Austrálie je třetí největší světový producent). Australský dolar má navíc dobře našlápnuto i teď - růst podporuje očekávání únorového zvýšení domácích úrokových sazeb, které by přilákalo další investory.

Posílení měny zhruba o osmnáct procent vůči americkému dolaru se dočkala Brazílie, Chile a Kanada. V případě Brazílie je posilování měny ne úplně nezasloužené - jedním z hlavních impulsů ke zhodnocení je totiž šestimiliardová půjčka (denominovaná v USD) od Mezinárodního měnového fondu, která povzbudila důvěru investorů a zvýšila příliv kapitálu do země. Za růstem kanadského dolaru (nejvíc od roku 1951) je relativně vysoký úrokový diferenciál mezi USA a Kanadou (nyní 1,75 procentního bodu), a tím i zájem investorů o kanadské cenné papíry.

SLOVENSKU SE DAŘÍ. Ze všech evropských měn pak dolar nejvíce pokořila slovenská koruna, kde rozdíl směnného kurzu v lednu a v prosinci roku 2003 dosáhl 17,4 %. Téměř čtyřprocentní růst ekonomiky, vstup do NATO (duben 2003) i blízkost začlenění do Evropské unie (květen 2004) měly pozitivní vliv na vývoj koruny. Nejvíc ji však ovlivnily přijaté strukturální reformy - především zdravotnictví a penzí, dále pak snížení korporátní daně na 19 %. Měně pomohl i vyšší zájem investorů - Slovensku se podařilo získat investici společnosti PSA Peugeot CitroĎn a nedávno postoupila do finále o výstavbu nového závodu korejské automobilky Hyundai.

Silné zhodnocení vůči americké měně zaznamenaly i euro a česká koruna. Přestože se ekonomika eurozóny pohybovala v oblasti stagnace až recese, měna posilovala. Stály za tím spíše psychologické faktory. Úrokové sazby drží Evropská centrální banka na dvou procentech, což je historické minimum, investory to však zatím neodrazuje. Problém ale začínají pociťovat vývozci, kteří mají problémy s konkurenceschopností na světových trzích.

Se silou eura se loni vezla i česká měna. Přestože vůči ní dolar neoslabil tak razantně jako k euru, i tak jsme zaznamenali zhodnocení o necelých 15 %. Česká republika je totiž více než ze dvou třetin obchodně navázána na Evropskou unii, koruna se pohybuje s eurem více než vzhledem k dolaru.

OUTSIDEREM JE MEXIKO. Přestože dolar loni oslaboval prakticky vůči všem měnám, našly se i výjimky. Vede mexické peso, vůči němuž americká měna posílila o 8,3 %. Za slabým pesem stojí však americká ekonomika. Vzhledem k velké provázanosti mexického hospodářství s USA středoamerická země pocítila úbytek amerických investorů. Měně nepomohla ani nová vláda - investoři totiž nevěří, že by byla schopna přikročit ke strukturálním reformám a zvýšit slabou výkonnost hospodářství.

I v Evropě však lze najít smutné měnové příběhy. Nejkritičtějším obdobím si zjevně loni prošel maďarský forint. Přestože chce místní vláda navázat svoji měnu co nejrychleji na euro, forint investory nepřesvědčil. V červnu a koncem listopadu si tak maďarská měna prošla krizemi, které vyústily v oslabení měny a přinesly růst úroků.

BUDOUCNOST DOLARU NEPŘEJE. I když americká ekonomika jede naplno, na měně se to pravděpodobně neodrazí. Američtí představitelé jsou se slabým dolarem, který pomáhá exportu, zdá se, spokojeni. Úrokové sazby, které centrální banka Fed nastavila na jedno procento, se zřejmě v nejbližší době měnit nebudou. Experti však před přílišnou radostí ze slabé měny varují: obávají se totiž návratu inflace. Problémem se může stát i prodej vládních dluhopisů, jimiž se financuje veřejný schodek. Přes tyto hrozby však američtí političtí představitelé zatím nezamýšlejí měnu jakkoliv podpořit, a tak dolar bude zřejmě oslabovat i letos.