Yvona Legierská se narodila v roce 1956 v Uherském Hradišti. Vystudovala Vysokou školu báňskou v Ostravě, obor ekonomika a řízení hutnictví. Vzdělání si doplnila postgraduálním kurzem v oboru ekonomická statistika na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze. Od roku 1980 pracuje ve státní správě. V roce 1991 začala působit na Finančním ředitelství v Ostravě, odkud ji ministr financí v roce 2001 povolal do funkce náměstkyně. Je rozvedená, má dospělého syna.

Vstup do Evropské unie mimo jiné znamená i změnu celé řady daňových zákonů. Jedním z nich je i diskutovaný zákon o dani z přidané hodnoty. Jeho nová podoba byla nedávno zveřejněna ve Sbírce zákonů, ukázalo se však, že ani ta není definitivní a ministerstvo již předložilo další změny.

Snažíme se o celkové zjednodušení zákonů, což je trend, v němž bychom chtěli pokračovat. Není možné, abychom do jednoho zákona zapracovali část paragrafů, které by měly účinnost do 30. dubna 2004, a zároveň zcela nový systém intrakomunitárního obchodu mezi členskými zeměmi EU, který zase nabývá účinnosti od 1. května. Paragrafy by se v takovém případě prolínaly, zákon by byl nepřehledný. Proto jsme postupovali ve dvou krocích. Nejdříve jsme zpracovali poslední novelu zákona o DPH, která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů pod číslem 322 a má účinnost od 1. 10. 2003 a u přeřazení zboží a služeb do základní sazby od 1. 1. 2004, následně jsme připravili zcela nový zákon o DPH.

Kdy bude jasná definitivní verze zákona o DPH? Na co se mají podnikatelé připravit?

Nový zákon o DPH, jehož účinnost je stanovena ke dni vstupu ČR do EU, tedy k 1. květnu 2004, již byl schválen vládou ČR a předložen Poslanecké sněmovně. Jeho první čtení je zařazeno na právě probíhající schůzi. S výjimkou vyjednaných přechodných ustanovení a trvalé výjimky bude tento zákon plně slučitelný s právem Unie.

A co sazby DPH? Změní se?

Co se týká konkrétních sazeb DPH, zde je zapotřebí vyčkat na výsledky koaličních jednání.

Nemůžete být konkrétnější?

Pojem sbližování sazeb je naprosto jasný. O číslech však hovořit nemohu. Stejně tak není v současné době jasné, zda ke sbližování sazeb dojde v jednom či více krocích. Záleží to hodně na právě probíhajících politických jednáních, ale i na tom, jak si povede ekonomika po vstupu do Unie.

Jsou alespoň jisté posuny DPH v oblasti služeb? Zde si Česká republika již vyjednala řadu výjimek, dodnes však neexistuje úplný výčet služeb, které budou i nadále spadat do nižší sazby.

Poslední novela, která začne v této části platit od ledna příštího roku, přeřazuje některé zboží a služby ze snížené do základní sazby. V příloze číslo jedna zákona uvádí zboží, které nyní podléhá snížené sazbě. Zboží zde neuvedené podléhá základní sazbě. V tomto případě nebyl problém doplnit ji ve vazbě na směrnice Evropské unie. V příloze číslo dvě jsou uvedeny služby se základní sazbou a všechny služby, které zde nejsou vyjmenovány, spadají do snížené sazby. V této příloze nejsou k 1. lednu zařazeny do základní sazby všechny služby podle směrnic EU, neboť v novém zákoně, který vstoupí v účinnost se začleněním ČR do Unie, tedy od prvního května příštího roku, nastane změna. Příloha totiž bude obsahovat služby, které spadají nikoli do základní, ale do snížené sazby.

Jednáte s Unií o výjimkách i nadále?

Česko má v současnosti vyjednány z hlediska sazeb DPH jen dvě výjimky. Dodávky tepla a teplé vody a stavební práce spojené s výstavbou bytů mohou být až do roku 2007 zařazeny ve snížené sazbě. Podle našeho nového zákona by i restaurační služby, stejně jako dnes, měly zůstat ve snížené sazbě, přestože je směrnice EU řadí do základní sazby. Od počátku letošního roku sledujeme jednání Evropské komise, kde zejména Francie požaduje přeřazení pohostinských služeb do snížené sazby. Pokud však tato jednání nebudou úspěšná, budeme muset tyto služby přeřadit do základní sazby.

Zákon o DPH však není jediný, který se se vstupem do EU mění. Co ještě čeká na české daňové poplatníky?

Především jde o nový zákon o spotřebních daních, který už vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem 353. Na rozdíl od dnešního stavu budou výrobky, které jsou předmětem spotřební daně, zdaňovány co nejblíže místu spotřeby. Tyto výrobky budou vyráběny, skladovány a dopravovány do místa spotřeby nezdaněné. K tomuto účelu budou vytvořeny daňové sklady. Chci podotknout, že do třiceti dnů od vyhlášení ve Sbírce by všichni ti, kteří budou provozovat daňové sklady, měli požádat celní ředitelství o povolení k jejich provozování. Správu spotřebních daní převezme od příštího roku výhradně celní správa.

Uvidíme, jak budou daňové sklady fungovat v praxi, pokud se objeví připomínky podnikatelů či správců daně, zákon upravíme. Ale zatím kromě další úpravy sazeb u cigaret nepřipravujeme žádné velké změny. Prakticky u všech sazeb jsme se již dostali na úroveň minimálních sazeb v Unii. U nafty a benzinu jsme mírně nad touto úrovní. U cigaret musíme do roku 2007 zvednout sazby tak, abychom se z dnešního podílu spotřební daně v ceně nejprodávanějších cigaret ve výši 40 % dostali na sazbu 57 %.

Další zákon, který obsahuje zapracované směrnice Evropské unie, se týká daní z příjmů. Ten nedávno vrátil Senát Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, se kterými Ministerstvo financí vyslovilo souhlas. Tento zákon má vazbu na novelu zákona o účetnictví, která vstupuje v účinnost od ledna příštího roku. Místo jednoduchého účetnictví bude nastavena daňová evidence. Podvojné účetnictví pak bude nově povinné pro všechny právnické osoby a dále pro fyzické osoby, jejichž obrat přesahuje hranici šesti milionů korun za rok. Změna se dotkne zhruba tří procent daňových poplatníků.

Co plánuje Ministerstvo financí v oblasti přímých daní? Počítá připravovaný návrh zákona o dani z příjmů například s redukcí odečitatelných položek?

V průběhu devadesátých let byl stávající zákon o dani z příjmů více než padesátkrát novelizován a jeho rozsah značně narostl. Mimo jiné i o řadu výjimek, které již dnes nemají žádné opodstatnění. Chceme proto nový zákon zjednodušit. O tom, které výjimky se zruší, se však teprve jedná. Naší snahou je, aby zákon měl podstatně méně paragrafů a obsahoval v sobě prorůstové prvky. Věcný záměr zákona, který by měl vstoupit v účinnost od roku 2006, předložíme v květnu příštího roku do vlády.

Zvažuje se změna zdanění i u zaměstnanců?

I o tom se teprve vedou diskuse. Zvažovali jsme, zda jít cestou dvou oddělených zákonů - daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Dnes je již jasné, že půjdeme cestou jednoho zákona, ale daleko zřetelněji rozdělíme hranici mezi fyzickými a právnickými osobami. I to souvisí se snahou o zjednodušení zákona.

Veškeré připravované změny daňových zákonů mají kromě harmonizace s právem EU i další cíl. Přinutit lidi, aby platili daně, aby se zlepšila příjmová stránka státního rozpočtu. Jaký očekáváte přínos posledních změn?

Většina daňových úprav v devadesátých letech teoreticky vedla ke snižování daňových výnosů. Přesto se daňové příjmy rok od roku zvyšovaly. Letošní rok by měl být podobně úspěšný jako loňský, oproti předpokladům bychom měli vybrat na daních přibližně o deset miliard korun víc, než bylo pro letošek naplánováno.

Úpravy daňových zákonů v příštím roce, zejména kvůli harmonizaci se směrnicemi EU, znamenají posun od přímého zdanění k nepřímému. K tomuto trendu přispělo i navržené snížení sazby daně z příjmů právnických osob z dnešních 31 % na 28 % v příštím roce, dále na 26 % v roce 2005 a 24 % v roce 2006. Celkově úpravy pro rok 2004 znamenají zvýšení daňových výnosů o necelých 20 miliard korun.

Zvýšení rozpočtových příjmů však neleží pouze v oblasti daňových sazeb. Za lepším výběrem daní je i celá řada opatření daňové správy, například cílenější výběr daňových subjektů ke kontrole, celoplošné tematické kontroly, zřízení vyhledávacích útvarů. Zcela nekompromisní postoj zaujímá daňová správa k těm, kteří evidentně podvádějí a krátí svou daňovou povinnost prostřednictvím neoprávněných nadměrných odpočtů.

Za vyššími výběry je tedy spíš důslednější kontrola státu než ochota podnikatelů platit...

Snažíme se daleko víc vycházet vstříc podnikatelským subjektům. Například letos bylo mnohým podnikatelům zcela nebo částečně prominuto penále, pokud uhradili své daňové nedoplatky v období od dubna do července. Zcela běžné jsou ústní a písemné odpovědi na metodické dotazy daňových subjektů. Byla zřízena internetová stránka Ustředního finančního a daňového ředitelství s řadou užitečných informací. Snažili jsme se nastartovat vstřícný přístup rovněž tím, že od roku 2002 vyhodnocujeme a zveřejňujeme sto firem, které zaplatily nejvíce na dani z příjmů právnických osob. Ještě přede dvěma lety se tvrdilo: Normální je neplatit daně. Chceme, aby se říkalo: Normální je daně platit.

Ne všechny kroky Ministerstva financí však k placení daní motivují. Značně diskutované jsou například neustálé změny formulářů k daňovým přiznáním. Nyní nás čeká další novinka - formuláře podle Evropské unie. Mohou do nich již podnikatelé nahlédnout?

Daňová přiznání k DPH budou nově obsahovat i údaje o uskutečněných intrakomunitárních plněních, tj. o dodání a pořízení zboží z jiného členského státu. Po vstupu do Unie bude muset subjekt, který bude dovážet a vyvážet ze zemí Unie, podávat k daňovému přiznání souhrnné čtvrtletní hlášení. Totéž učiní recipročně všechny ostatní členské státy Evropské unie. K určitému datu se tato hlášení odešlou do centrály v Bruselu, kde dojde k takzvanému párování. Pokud náš podnikatelský subjekt něco vyvezl do členské země EU, je tento vývoz osvobozen od DPH. Párování má zajistit kontrolu, že tento vývoz opravdu někdo v Unii obdržel jako dovoz.

Pracovní návrh formuláře souhrnného hlášení je nyní přístupný na internetových stránkách Ministerstva financí, jeho definitivní verze však ještě není připravena. Ta záleží na konečné podobě schváleného znění nového zákona o DPH. Dokončení prací na nových přiznáních k DPH se předpokládá v únoru příštího roku. Za důležité považujeme také to, aby nové přiznání co nejlépe umožňovalo elektronické zpracování, a to jak s elektronickým podpisem, tak bez něho.

Změní se i podoba přiznání pro daň z příjmů?

Ano, ale ta podstatná změna bude platit až pro zdaňovací období roku 2004, takže poplatníci je budou vyplňovat až v roce 2005. U daně z příjmů chceme rovněž v příštím roce nastartovat její elektronické podávání. Zvažujeme rovněž možnost, že v příštích letech budou subjekty s určitým obratem, třeba deset milionů korun za rok, povinně podávat daňová přiznání elektronicky.

Jak budou muset postupovat plátci DPH se čtvrtletním zdaňovacím obdobím ve zlomovém roce 2004?

Pokud jde o postup ve zlomovém roce 2004, je v návrhu zákona o DPH obsaženo ustanovení, podle kterého budou plátci se čtvrtletním zdaňovacím obdobím podávat daňové přiznání za měsíc duben 2004 podle dosavadních právních předpisů, a to do 25. července 2004, a za měsíce květen a červen 2004 již nové daňové přiznání, rovněž do 25. července 2004.

Neuvažuje ministerstvo o zavedení předběžných závazných konzultací pro plátce před podáním daňového přiznání? Podobný postup je běžný v některých státech.

Konzultace s daňovými subjekty, někde i po telefonu, v některých státech berní správa zajišťuje. Jedná se o jednu z forem poučení o právních předpisech, které jsou aplikovány při správě daní. Otázka závazných konzultací trochu připomíná otázku závazné editační povinnosti, tj. povinnosti správce daně rozhodnutím odpovědět, jak budou v konkrétním případě dané skutečnosti posuzovány. Nelze jistě zavázat správce daně k tomu, aby "nanečisto" rozhodovali o všech možných otázkách. Tento postup je možné připustit a zavést pouze v přesně vymezených případech, kdy zákon, který stanoví daňovou povinnost, vytváří prostor pro správní uvážení správce daně. První takový návrh je v právě projednávané novele zákona o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2004. I zde je však nutné upozornit, že se vždy bude jednat o stanovisko, které zavazuje pouze ten úřad, který je vydal, a pouze po určitou dobu.

Jiná věc je, že se subjekty zeptají a dopředu vědí, jakou dostanou odpověď. Například: Má firma nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, jestliže doloží daňový doklad vystavený plátcem se všemi zákonem předepsanými náležitostmi? Odpověď je samozřejmě kladná. Pokud by ale taková odpověď měla být vydána formou rozhodnutí s kulatým razítkem, jak někdy firmy požadují v souvislosti s připravovaným Daňovým řádem, mohlo by nastat nebezpečí, že subjekt nebude hrát fér. Obecně je všechno v pořádku, ale při důsledné kontrole finanční úřad zjistí, že firma přes své účetnictví jenom přetáhla doklady na fiktivní plnění. V žádném případě nechci tvrdit, že všichni podnikatelé jsou podvodníci. Ale finanční úřady musejí nejen vycházet vstříc podnikatelům, ale také bránit tunelování státního rozpočtu.

Plátci si ale v této souvislosti často stěžují na nejednotný postup finančních úřadů.

Pokud jde o nejednotný postup finančních úřadů, pak při podrobném rozboru mnohdy zjistíme, že se jedná o důsledek časté změny právních předpisů, ale zejména o nejednotné judikatury krajských soudů. Vzpomeňme na případy z devadesátých let, kdy krajské soudy různě rozsoudily, zda finanční úřady mohou ukládat pokuty za chybné vedení účetnictví. Jak má potom ministerstvo jednotně řídit? Naštěstí od 1. 1. 2003 začal fungovat Nejvyšší správní soud, který bude zastřešovat jednotu ve správním soudnictví.

Počítáme, že by v souvislosti s nejednotností při rozhodování krajských soudů mohl ročně vyřešit dva až tři případy. Je pravda, že na začátku letošního roku jsme požádali Nejvyšší správní soud o řešení jednoho velmi naléhavého případu, ale zatím jsme ještě nedostali výstup.
Související