V prvním čtvrtletí příštího roku by mělo začít soudní přelíčení s Ing. Miroslavem Hálkem a spol. za tunelování všeobecného investičního fondu Trend. Hálkova společnost ovládala fond Trend od druhé poloviny roku 1995 a počínala si v něm tak, že dnes má na krku obžaloby pro několik trestných činů. Fond převzala od skupiny, v níž měli hlavní slovo Martin Kratochvíl a Michael Kocáb. Ti jsou čistí, pokud jde o policejní záznamy, jak slovo boží. Do poloviny roku 1995 VIF Trend podnikal podle všech zpráv a auditů standardně, zákonně a úspěšně. Nabízí se tedy představa, že skvělou práci dobrých zmařila parta darebů. Ale podívejme se na akt předání moci ve VIF Trend podrobněji.

Za prvé je třeba rozbít iluzi, že Kocáb a spol. prodávali VIF Trend. Ani nemohli, protože nebyli jeho vlastníky. Těmi byli samozřejmě akcionáři VIF Trend. Kocáb a spol. pouze od roku 1992 seděli v představenstvu fondu, kterému také propůjčili své tváře. Jak prodat něco, co nevlastním, ale de facto ovládám? Řešením se stala investiční společnost Trend založená 28. 2. 1995. Jejími vlastníky byla skupina lidí okolo Kocába. Investiční společnost Trend uzavřela mandátní smlouvu s VIF Trend na správu jeho akciového portfolia s výpovědní lhůtou 18 měsíců a platnou do roku 2010. Tím se IS Trend stala společností plně ovládající VIF Trend.

A právě IS Trend byl ten subjekt, který Ing. Hálek, respektive jeho společnost Královéhradecká brokerská, a. s. (KHB, a. s.), koupil 4. 8. 1995 od Kocábovy skupiny za cenu několika set milionů korun. Tato cena zjevně převyšovala hodnotu půl roku staré společnosti založené se základním jměním 1 milion korun. Zkrátka, když nebylo možné prodat hrad, hradní páni prodali klíč k hradu, ale za cenu přibližně třetiny hradu.

Ve světle tohoto zvláštního obchodu působí dost rozpačitě odůvodnění transakce těmi, kdo fond původně ovládali. Chtěli prý zabránit nepřátelskému převzetí VIF Trendu, neboť další subjekty skupovaly akcie fondu a snažily se v něm dosáhnout majority. Skupovaly? Právě to je přece obvyklý a zákonný postup, má-li se změnit vlastník akciové společnosti.

Druhé kolo překvapení se skrývá v technice prodeje investiční společnosti a v původu zaplacené kupní ceny.

Pro objasnění této věci se nejprve podívejme na neobvyklý obchod, který v té době VIF Trend prováděl. Dne 22. 8. 1995 prodal akcie Telecomu, Synthézie a Chemopetrolu s dohodnutou cenou 400 mil. Kč pozoruhodné společnosti Conzult Invest. Ta zaplatila zálohu asi 135 mil. Kč. Jak se později ukázalo, víc už od ní - ani od nikoho jiného - fond neuviděl.

Conzult Invest zmíněné akcie okamžitě prodal, a to ještě dřív, než na něj byly převedeny. Kupcem byla společnost Firex, a. s. Ta byla na první pohled ochotna připlatit, protože se dohodla dokonce na ceně 530 milionů korun. Jenže kupní smlouva obsahovala gigantickou smluvní pokutu pro případ prodlení při převodu akcií na kupce, a to 100 mil. Kč za každý den. Co čert nechtěl, fond Trend opravdu nepřevedl akcie na Conzult Invest včas, ale až 27. 8. 1995. Firex, a. s., uplatnil vůči Conzult Investu nárok na smluvní pokutu ve výši 400 mil. Kč a započítal ji proti kupní ceně.

Firex tedy zaplatil Conzult Investu pouze 135 mil. Kč - a nějakou náhodou je tato částka shodná se zálohou, kterou předtím Conzult Invest zaplatil fondu Trend. Za tu náhodu možná může personální propojení managamentu a vlastníků společností, které se této neobvyklé transakce zúčastnily, a nového majitele IS Trend, tedy Hálkovy KHB, a. s.

Společnost Elektrárny Opatovice, aniž by co tušila, pak figuruje na konci celé kličky. V polovině roku 1995 se rozhodla investovat do akcií. Lidmi z okolí ing. Hálka jim byly nabídnuty akcie Telecomu, Synthézie a Chemopetrolu. Opatovice souhlasily a 31. 7. 1995 učinily objednávku. Koupily uvedené akcie od obchodníka s cennými papíry - Hálkovy KHB. O původu akcií nic nevěděly. Tím však vytvořily protější břeh celé operace.

Dne 4. 8. 1995 Opatovice zaplatily za 150 000 akcií Telecomu, 50 000 akcií Synthézie a 50 000 akcií Chemopetrolu zálohu 500 milionů korun na účet KHB, a. s., u Pragobanky v Hradci Králové. Oba konce mostu, jeden vede od Elektrárny Opatovice a druhý z fondu Trend, se potkávají uprostřed řeky. Zatímco akcie přešly po mostě bez úhony, kdesi v proudu se ztratilo zhruba 360 milionů korun.

Zbývá třešnička na dortu. Nebo snad krutá shoda náhod? Ve stejný den, 4. 8. 1995, a také v sídle královéhradecké pobočky Pragobanky, původní managament VIF Trend inkasuje své stamilionové podíly od společnosti KHB, a. s., za prodej IS Trend. Jsou tedy vypořádáni v den a na místě, kam přišly peníze od Elektrárny Opatovice za akcie, které prodal, ale nedostal zaplacené VIF Trend. Na Michaela Kocába připadlo 36 milionů korun a na společnost Bonton, a. s., v jejímž představenstvu seděli jak Kratochvíl, tak Kocáb, 53 mil. Kč.

Nabízí se otázka, proč orgány činné v trestním řízení při vyšetřování kauzy Trend neobvinily i původní vedení fondu, přestože dostatek informací o nestandardnosti prodeje fondu zjevně měly. Podle policistů, kteří se v té době okolo kauzy Trend pohybovali, razantnějšímu vystoupení proti podnikateli Kocábovi bránilo jeho úzké přátelství s tehdejším prezidentem Havlem. Policisté měli obavu, že by okamžitě přineslo pro Kocába milost, a tak navěky zmařilo možnost trestního stíhání. Proto se prý policisté rozhodli vyčkat, až se pravděpodobnost prezidentské milosti minimalizuje. Mezitím však proběhly promlčecí lhůty k případným trestným činům z roku 1995.

Teprve minulý pátek však zaznělo něco jiného. Správce konkurzní podstaty VIF Trend Ing. Dr. Vítězslav Hálek na tiskové konferenci oznámil, že koncem listopadu podá na Kocába, Kratochvíla a spol. trestní oznámení, a naznačil, že může sáhnout k paragrafu o zneužití informace v obchodním styku, pro který je mnohem delší, desetiletá promlčecí lhůta.