Letos už se úrokové sazby měnit nebudou. Napřesrok touto dobou však budou již peníze dražší - o čtvrt až tři čtvrtě procentního bodu. Vyplývá to z odpovědí devíti analytických týmů v rámci šetření Ekonom Poll. Mínění analytiků se tak od posledního průzkumu prakticky nezměnilo. S růstem sazeb v příštím roce počítají všichni, experti Raiffeisenbank a České spořitelny zvýšili své dosavadní odhady o čtvrt procentního bodu. Důvodů, proč nesnižovat sazby, je dost: patří mezi ně například silná spotřebitelská poptávka domácností, boom spotřebitelských a hypotečních úvěrů, vysoký růst reálných mezd, očekávaný růst cen díky zvýšení nepřímých daní a v neposlední řadě i možný proinflační impuls pramenící ze zrušení deseti- a dvacetihaléřů.

Obdobný vývoj úrokových sazeb lze podle analytiků očekávat v eurozóně. Současná klíčová sazba ECB by se neměla měnit po dobu následujících dvanácti měsíců. V minulém průzkumu přitom řada expertů očekávala pokles sazby o čtvrt procentního bodu ze současných dvou procent nejpozději v příštím roce. Nyní již s poklesem úroků ECB nepočítá nikdo, naopak, stále více expertů se přidává k možnému zdražení peněz. Podle Vladimíra Tomšíka z Newton Holding je za změnou názorů fakt, že makroekonomická data o vývoji největší evropské ekonomiky (ekonomiky SRN) sice ještě nenaznačují oživení ekonomiky, ale s ohledem na úroveň kurzu eura a reálnou výši úrokových sazeb v eurozóně nelze říci, že by v EMU byly restriktivní měnové podmínky. "Navíc ECB při svém rozhodování bere v potaz i chování ostatních velkých centrálních bank. Fed naznačil, že o dalším snížení sazeb již neuvažuje, a Bank of England na svém posledním zasedání dokonce začala uvažovat o zvýšení sazeb," vysvětluje Tomšík.

Oproti předchozímu průzkumu však řada expertů předpokládá zvýšení výnosů českých i zahraničních dluhopisů. Luboš Mokráš z České spořitelny očekává, že v závěru roku a roce příštím bude pokračovat celosvětový trend k růstu výnosů. "Tempo růstu výnosů bude záviset především na očekávaném datu prvních zvýšení úrokových sazeb," dodal analytik.

Kurz dolaru k euru by měl postupně posilovat. Důvodem by měl být rychlejší růst americké ekonomiky proti evropské. Růstový diferenciál by měl podpořit příliv investic do USA.

Kurz koruny k euru by měl stagnovat na současných úrovních. Stabilizaci kurzu mají napomoci dva odlišné trendy - zatímco příliv přímých zahraničních investic a zlepšující se exportní výkonnost ekonomiky bude tlačit na zhodnocení koruny, repatriace zisků z investic a odliv portfoliových investic budou korunu zase oslabovat. Pro dlouhé období však analytici předpokládají, že bude docházet k posilování české měny. kurz koruny k euru na konci října 2004 pod 31 CZK/EUR očekávají experti Newton Holding, HVB Bank, Volksbank a Raiffeisenbank.

Otázka, která úzce souvisí s prognózovanými makroekonomickými daty a naším vstupem do EU, a to, zda je reforma veřejných financí dostatečně rychlá, aby ČR plnila kritéria Paktu stability, oslovené analytiky vysloveně potěšila. Podle Tomáše Pilaře z Wood & Company je Pakt stability šit na míru stabilním a vyspělým západoevropským ekonomikám a jak je v posledních letech vidět, i pro ně je dosti přísný. Česká republika však ještě nedošla v transformaci své ekonomiky k cíli a musí se vypořádat s transformačními náklady v řádu desítek miliard korun. "Kde ovšem může vylepšit situaci a ozdravit veřejné finance, je oblast zdravotního a penzijního systému. Vláda by se měla do roku 2007 snažit stlačit roční schodky veřejných financí nejenom pod 3% hranici, ale měla by jít mnohem dále směrem k vyrovnanému rozpočtu," tvrdí Pilař. Podobného názoru jsou i ostatní analytici. Navíc do značné míry zpochybňují fakt, že schodky rozpočtu jsou použity vždy proekonomicky. "Problém s růstem veřejného dluhu v ČR vidím v tom, že drtivá většina veřejných výdajů směřuje pouze do spotřeby, což potenciál růstu české ekonomiky rozhodně nezvyšuje," tvrdí Tomšík z Newton Holding.

Pakt stability pak podle expertů příliš velkým stimulem pro reformu není. " Fakt, že jej dvě největší ekonomiky eurozóny neplní, snižuje možnosti tlaku na kandidátské země ze strany EU," soudí Pavel Sobíšek z HVB Bank. Daniel Kozel z Komerční banky pak dodává, že jak je vidět na případě Německa, není tato úmluva v Evropě moc silným stimulem pro nápravu veřejných financí. "V případě zemí, které nebudou v EMU, a tedy nebudou platit pokuty, bude stimul ještě menší. Reformu veřejných financí však neděláme kvůli Evropě, ale kvůli sobě samým, abychom předešli finanční krizi a poskytli ekonomice prostředí, ve kterém se bude moci dynamicky rozvíjet," tvrdí analytik.

Přes nepříznivý výchozí stav veřejných financí by cesta k dosažení souladu s Paktem nemusela podle Sobíška trvat déle než 5 let. "Schválené reformní kroky pro rok 2004 jsou ovšem k dosažení takového cíle nedostatečné," říká expert HVB.



Ekonom Poll je pravidelné měsíční šetření názorů účastníků finančního trhu na budoucí vývoj významných finančních indikátorů v horizontu jednoho měsíce, čtvrtletí a roku zpracovávané týdeníkem Ekonom. Kromě pravidelných odhadů finančních indikátorů se objevuje otázka k aktuálnímu tématu. Nyní jsme se analytiků ptali, jak rychlá by měla být reforma veřejných financí, aby splnila podmínky Paktu stability. Plné znění odpovědí naleznete na ekonom.ihned.cz.

085_E44_61g9 ()

Tabulka odhadů analytiků v horizontu jeden měsíc, tři měsíce a jeden rok - 1.část

Tabulka odhadů analytiků v horizontu jeden měsíc, tři měsíce a jeden rok - 2.část

084_E44_60 ()

085_E44_61 3g ()

Související