V roce 2004, přes veškeré vládní proklamace o zlepšení státních financí, bude ve státní kase díra o velikosti 115 miliard korun. Rozpočet, už posvěcen Poslaneckou sněmovnou, plánuje příjmy státu ve výši 754 miliard a výdaje 869 miliard korun. Schválený návrh nyní putuje k projednání do sněmovních výborů. Druhé a pravděpodobně i třetí čtení zákona se odehraje na přelomu listopadu a prosince. Opozice, která ve Sněmovně podlehla koaliční převaze hlasů, se dnes chystá na to, zda a do jaké míry uspějí její návrhy ve druhém čtení rozpočtu. Při něm je možné pozměňovat jen jednotlivé kapitoly, ale celkové sumy jsou už nedotknutelné. Poslanci všech stran při tom obvykle už jen lobbují pro nejrůznější přilepšení ve svém volebním obvodu.

Reforma se zpátečkou. Návrh zákona o státním rozpočtu jako vždy obhajoval ministr financí. Bohuslavu Sobotkovi nechyběl optimismus a rozpočet označil za "první reformní rozpočet". Podle jeho slov má rozpočet ve střednědobém výhledu podpořit udržitelný hospodářský růst.

Deficit schváleného rozpočtu odpovídá 6,2 procenta HDP. Je to moc, nebo málo?

V rámci ostatních středoevropských zemí není Česká republika v tomto ohledu úplným outsiderem. Na Slovensku rozpočtový deficit dosahuje 7,7 procenta HDP, v Maďarsku pak více než devět procent. Státní dluh se v Česku pohybuje těsně nad úrovní dvaceti procent HDP, v Polsku pak dosahuje téměř 50 procent a v Maďarsku jde dluh přes půlku HDP.

Problém je však v něčem jiném. Problém je v tom, že v květnu 2004 budeme členy EU.

A maastrichtská kritéria, která jsou určující pro vstup země do eurozóny, kromě jiných podmínek vyžadují i maximálně tříprocentní schodek státního rozpočtu. Námitka může znít, že Česká republika členstvím v Evropské unii není automaticky také součástí eurozóny. (Vládní strategie předpokládá, že do ní by naše země měla vstoupit až v roce 2009.)

Jenže maastrichtská kritéria jsou zahrnuta do Paktu stability a růstu, který má platit pro všechny země EU bez ohledu na měnu. Jinak řečeno, maastrichtská přísná kritéria (která popravdě neplní ani všechny země eurozóny) se budou vztahovat i na Českou republiku od prvního května příštího roku.

Prozatím se jaksi potichu předpokládá, že Evropská komise bude k novým zemím shovívavá a bude alespoň nějaký čas akceptovat postupnou cestu k splnění všech evropských pravidel. Viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer se ale domnívá, že není možné, aby se některé politiky vyvíjely opačným směrem. Obává se dokonce, že pak by mohl být zásah ze strany EU razantní. Mohl by vést například až k tomu, že by země měla omezeno čerpání některých evropských fondů, upozorňuje Niedermayer.

Dodává, že když se bude na platformě EU hodnotit ČR, bude se zřejmě hlavně diskutovat o tom, proč má mít reforma veřejných financí tak pomalé tempo, že nás přiblíží k požadavkům Paktu stability až po mnoha letech. "Možná, že pro tuto strategii nebude snadné najít příliš mnoho dobrých zdůvodnění," říká Niedermayer.

Pakt stability prochází praktickým testem až nyní, kdy na země eura padla recese. Byl totiž schválen v období rozkvětu ekonomiky, kdy plnění kritérií nebylo extrémně náročné a kdy splnil očekávání v případě některých menších zemí (třeba Portugalska).

Argumenty proti nechybí. Návrh rozpočtu na rok 2004 se nesetkává s velkým pochopením, a to nejen z řad nezávislých expertů, ale i od členů opozice. Podle Martina Kocourka nejen bude schválený vládní návrh zatěžovat občany každoročně 24 miliardami Kč navíc, ale především vzroste celkový státní dluh do roku 2006 na zhruba 828 miliard Kč. To bude mít zničující vliv na domácí úvěrovou emisi a objem klientských úvěrů, zdůraznil. K tomu připojil poslanec Martin Říman srovnání, že za dva roky (letošní a příští) vzroste dluh o 250 miliard, za což by se pořídilo buď 100 tisíc rodinných domků, nebo 200 tisíc bytů, milion automobilů nebo 20 milionů automatických praček. Uvedl, že výdaje vlády porostou o 9 procent a že "vláda zbytečně vytahuje 70 miliard korun z kapes poplatníků jen proto, aby si a) pohodlně žila, b) měla na splátky dluhů, které nasekala loni, předloni a předpředloni, a c) odvedla do Bruselu poplatek za své léno".


16_E43_16 ()
Související