Státní zaměstnanci budou stabilizujícím prvkem, protože nebudou spojeni s politickou mocí, říká v rozhovoru pro Ekonom Jiřina Nováková.

JUDr. Jiřina Nováková (1954) se postavením státních zaměstnanců, jejich nestranným a nezávislým výkonem funkce a dalším odborným růstem zabývala jako personální ředitelka na Nejvyšším kontrolním úřadě a později jako ředitelka úřadu Ministerstva pro místní rozvoj. Ve státní správě pracuje i v současnosti. Externě vyučuje kontrolu ve veřejné správě na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Naši úředníci se netěší zrovna nejlepší pověsti. Změní ji přijatý zákon o státní službě?

"Hned to nebude. Služební zákon vstoupí v plnou účinnost na začátku příštího roku. Vláda ve středu 22. ledna projednávala analýzu možného vyjmutí odměňování státních zaměstnanců a zřejmě předloží parlamentu návrh změny účinnosti zákona o jeden rok. Nicméně zatím budeme vycházet z toho, že přechodné období pro plné zavedení zákona je do konce roku 2006. Z vlastní zkušenosti vím, že už dnes je v řadách úředníků nemálo odborně schopných a morálně vyzrálých zaměstnanců. V klientelistickém modelu státní správy, který se zatím stále více prosazoval, ale nemají šanci na prosazení. Řada z nich proto ze státní správy odešla a především stát by měl projevit o jejich návrat zájem. Kvalitní státní správa - služba občanům - není jen otázkou platů a odměňování, je to především otázka odborných, osobnostních, morálních a etických kvalit jednotlivců. A samozřejmě je to i otázka kvalitního managementu, vedení a motivování zaměstnanců.

Proč byla tato zvláštní úprava pro státní zaměstnance přijata a na které zaměstnance se bude vztahovat?

Institucionální vymezení působnosti zákona vychází z čl. 79 odst. 2 Ústavy České republiky. Ten stanoví, že právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon, ne vyhlášky, jako tomu bylo dosud. Přijatý zákon se vztahuje na většinu zaměstnanců ministerstev, správních úřadů a těch institucí, které jsou označeny jako orgány státní správy. Výkon státní správy mají zajišťovat státní zaměstnanci, kteří budou představovat stabilizující prvek, proto se služební zákon nevztahuje na ty fyzické osoby, které jsou přímo nebo nepřímo spojeny s politickou mocí. Například náměstek člena vlády (ministra) má být jeho politickým zástupcem. Nepředpokládá se, že náměstek člena vlády bude, tak jako je tomu v současné době, stupněm řízení. Nemá proto mít vlastní aparát, který bude řídit. Protože má být zástupcem člena vlády, bude spolupracovat s aparátem, který bude pro člena vlády pracovat. U vedoucího Úřadu vlády je vyloučení z působnosti služebního zákona odůvodněno specifickým postavením této instituce.

Přejdou všichni současní zaměstnanci uvedených státních orgánů automaticky pod státní službu?

Pouze ti, kteří o to písemně požádají a budou splňovat zákonem stanovené předpoklady a požadavky, např. budou-li vykonávat zákonem stanovené činnosti (jsou uvedeny v dalším článku), jejich místo se stane součástí vládou schválené systemizace.

Jak se budou státní zaměstnanci odlišovat od ostatních zaměstnanců zařazených ve státním orgánu?

Budou unifikovaní. Každý státní zaměstnanec, který bude zastávat služební místo s předepsaným vzděláním, bude mít služební označení. Například úředník vybavený úplným středním vzděláním bude označen jako odborný referent, referent specialista či vyšší referent (podrobně viz další článek). Vedoucí zaměstnanci se budou nově nazývat představenými. Předepsané vzdělání představeného je odvozeno od nejnáročnější činnosti, jejíž výkon odborně řídí. Představenému přísluší vedle služebního označení také služební označení představeného.

Kde se zřizují pracovní pozice státních tajemníků a co tato pozice obnáší?

Služební místo státního tajemníka se zřizuje na ministerstvech a v Úřadu vlády. Pracovní náplní státního tajemníka je řídit, koordinovat a kontrolovat plnění služebních a pracovních úkolů řediteli sekcí či personálním ředitelem, popřípadě dalšími jím řízenými zaměstnanci. Služební úkoly státnímu tajemníkovi ukládá ve služebním úřadu, jímž je ministerstvo, ministr, a ve služebním úřadu, jímž je Úřad vlády, vedoucí Úřadu vlády.

A jak je to s pracovní pozicí personálních ředitelů?

Služební místa personálního ředitele se zřizují ve služebních úřadech, jimiž jsou ministerstva, a v Úřadu vlády. V ostatních úřadech se zřizují personální útvary, které činnosti v rozsahu požadovaném služebním zákonem zajišťují. Personální ředitel je v organizačních věcech služby a služebních vztazích státních zaměstnanců podřízený státnímu tajemníkovi.

Kdo se bude moci ucházet o státní službu?

Fyzická osoba, která má zájem o službu v konkrétním úřadu, musí nejprve písemně požádat daný úřad o přijetí k přípravě na službu, která trvá zpravidla 12 měsíců. K přípravě na službu se uzavírá s uchazečem pracovní poměr na dobu určitou. Součástí přípravy na službu je zkušební doba v trvání tří měsíců. Doba přípravy na službu může být se souhlasem uchazeče přijatého k přípravě na službu zkrácena nebo prodloužena. Člověk přijatý k přípravě na službu se označuje jako čekatel pro obor služby, pro který se připravuje. Čekatel a osoby, které pracovaly v příslušném oboru státní služby v nevládním nebo soukromém sektoru alespoň tři roky a splňují předpoklady pro státní službu, mají právo rovnou vykonat úřednickou zkoušku před zkušební komisí. Ta ověří, jestli má čekatel potřebné vědomosti a zda je dostatečně odborně připraven na to, aby mohl zastávat služební místo státního zaměstnance v oboru služby, pro který se připravoval. Úřednická zkouška se skládá z části písemné a ústní. Obě části úřednické zkoušky se konají zpravidla v jeden den a služební úřad je povinen umožnit čekateli její vykonání. O úspěšném složení zkoušky vydá zkušební komise osvědčení; neúspěšnou zkoušku je možné jedenkrát opakovat před zkušební komisí v jiném složení. Pracovní poměr se ale při opakování úřednické zkoušky neprodlužuje. Další podmínkou přijetí k přípravě na službu je, že uchazeč se podrobil veřejně vyhlášenému výběrovému řízení, v němž má být místo k přípravě na službu obsazeno, a v tomto řízení uspěl.

Budou prostřednictvím výběrového řízení napříště obsazována všechna volná služební místa?

Ano. V prvním kole se mohou výběrového řízení zúčastnit jen státní zaměstnanci zařazení v nižší platové třídě a vykonávající stejný obor služby, který se týká volného služebního místa, a státní zaměstnanci zařazení ve služebním úřadu mimo službu a fyzické osoby, které složily úřednickou zkoušku pro obor služby, v němž má být služební místo obsazeno.

Nepodaří-li se takto obsadit volné služební místo, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení. Tohoto řízení se mohou zúčastnit státní zaměstnanci z jiných služebních úřadů, i když nevykonávají stejný obor služby, který se týká volného služebního místa, a fyzické osoby, které vykonaly úřednickou zkoušku.

Nepodaří-li se obsadit volné místo ani tímto postupem, vyhlásí se na volné služební místo třetí kolo výběrového řízení; tohoto řízení se mohou zúčastnit státní zaměstnanci ze služebního úřadu, v němž je volné služební místo, a státní zaměstnanci z jiných služebních úřadů, i když nevykonávají stejný obor služby, a fyzické osoby, které jako zaměstnanci krajů nebo obcí v pracovním poměru vykonávaly státní správu alespoň po dobu tří let předcházejících výběrovému řízení a jejich odborná způsobilost byla ověřena zkouškou. Jmenování do služby provádí příslušný služební orgán rozhodnutím a samotný služební poměr vzniká dnem, ve kterém je složen služební slib.

A kdy vlastně končí služební poměr?

Důvody skončení jsou opět vyjmenovány v zákoně. Patří k nim uplynutí doby u služebních poměrů na dobu určitou, dále ztráta státního občanství, zdravotní způsobilosti, organizační a úsporná opatření, nevykonávání služby řádně podle dvou po sobě jdoucích služebních hodnocení, odsouzení pro úmyslný trestný čin, uložení kárného opatření, dovršení věku 65 let. O skončení služebního poměru může požádat i zaměstnanec.

Mají státní zaměstnanci nějaké zvláštní povinnosti?

Ano. Například zachovávat při výkonu služby věrnost České republice, přičemž věrností se rozumí dodržování Ústavy České republiky, jejího právního řádu při uznání práv a svobod a při dodržování zájmů České republiky. Jinak mají zaměstnanci zákonem uloženou povinnost vykonávat službu nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při výkonu služby všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování, dodržovat právní předpisy, plnit služební úkoly na svém služebním místě osobně, řádně a včas, prohlubovat si vzdělání, dodržovat služební kázeň, zachovávat mlčenlivost, zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními. Zapomněla jsem uvést, že po dobu trvání služebního poměru nesmí představený vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí a nepřísluší mu vykonávat právo na stávku. Představený rovněž nesmí po dobu dvou let po skončení služebního poměru vykonávat činnost v takovém oboru, v jakém vykonával státní službu. Nesplnění této povinnosti je kvalifikováno jako přestupek, za který lze uložit pokutu až do výše dvě stě tisíc korun.

A jaká jsou jim přiznána práva?

Státní zaměstnanci mají právo, aby jim služební úřad, v němž vykonávají službu, poskytoval podporu při výkonu služby. Bude-li vůči nim podána stížnost, že porušili povinnosti, které státním zaměstnancům vyplývají ze zákona, je nezbytné, aby byla tato stížnost služebním úřadem řádně a včas vyřízena. To je úprava, kterou zákoník práce neobsahuje.

Kromě toho mají státní zaměstnanci již známá práva na vytváření podmínek pro řádný výkon služby, nově na zajištění textů právních předpisů, textů mezinárodních smluv, služebních předpisů i sbírek soudních rozhodnutí, na prohlubování vzdělání, na plat a platový postup, na odmítnutí vyřizovat ve styku se stranami služební úkoly, které nepatří podle zvláštních právních předpisů do působnosti služebního úřadu atd. Služební úřad je rovněž povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi státními zaměstnanci, pokud jde o jejich podmínky výkonu služby, odměňování a jiná plnění peněžité hodnoty, vzdělávání a příležitost dosáhnout postupu ve službě.

Může být státní zaměstnanec za neplnění služebních povinností potrestán?

Ano. Pokud se státní zaměstnanec stejně jako soudce nebo člen Nejvyššího kontrolního úřadu dopustí kárného provinění, lze mu uložit například písemnou důtku nebo snížit plat až o 15 % na dobu až tří kalendářních měsíců nebo může být dokonce propuštěn ze služebního poměru. Důležité je, že kárnou pravomoc vykonávají kárné komise prvního stupně a kárné komise druhého stupně. Členy kárné komise složené ze státních zaměstnanců jmenuje a odvolává služební orgán; komise musí mít tři členy. Nejméně jeden člen kárné komise musí mít právnické vysokoškolské vzdělání. Kárné komisi předsedá nejvýše služebně postavený státní zaměstnanec.

Nabízí zákon úředníkům také možnost, jak se postavit proti rozhodnutí svých nadřízených, resp. nově představených?

Teoreticky ano. Tuto úpravu považuji za velmi pozitivní a věřím, že ji budou zaměstnanci využívat. Nově budou moci podávat ve věcech výkonu služby a služebních vztahů žádosti nebo stížnosti, které nesmí vyřizovat představený nebo služební orgán, vůči kterému stížnost směřuje. Vyřizuje ji nadřízený představený nebo nadřízený služební orgán představeného nebo služebního orgánu, vůči kterému stížnost směřuje, popřípadě generální ředitel státní služby. Podání zaměstnance musí být vyřízeno nejdéle do dvaceti kalendářních dnů od jejího doručení. Vítám i úpravu řízení ve věcech služebního poměru, podle které o napadené věci musí být rozhodnuto.

Evropská komise nás ve svých hodnotících zprávách opakovaně kritizuje za nedostatečně výkonnou a odborně vzdělanou státní správu. Změní se něco v této oblasti?

Postupně ano. Vzdělávání zaměstnanců je rovněž podrobně upraveno služebním zákonem. Prohlubování vzdělání zaměstnanců je součástí služebních vztahů a zaměřuje se na jejich další odborný růst v oboru vykonávané služby včetně zdokonalování, popřípadě získávání jazykových znalostí. Náklady na prohlubování vzdělání nese služební úřad. Doba vzdělávání je výkonem služby, za který přísluší zaměstnanci plat. Navíc podle zákona přísluší zaměstnanci v kalendářním roce volno k individuálním studijním účelům v rozsahu šesti dnů výkonu služby. I za tuto dobu volna přísluší zaměstnanci plat. Zákonem se také zřizuje Institut státní správy, který zabezpečuje vzdělávání státních zaměstnanců a zaměstnanců ve správních úřadech. K jeho úkolům patří například koordinace využití vzdělávacích možností správních úřadů, škol a školských zařízení.

S tím ale bezprostředně souvisí i hodnocení zaměstnanců, o kterém jste ještě nemluvila.

Každoroční služební hodnocení bude obsahovat závěr o tom, zda služba byla nebo nebyla v hodnoceném období vykonávána řádně, popřípadě zda zaměstnanec dosahoval mimořádných výsledků. Služební hodnocení obsahuje rovněž úkoly pro další osobní rozvoj zaměstnance, popřípadě návrh na přiznání a výši osobního příplatku. Jaký bude praktický dopad na kvalitu výkonu zaměstnance, ukáže čas. Každopádně je třeba pečlivě vybírat hodnotitele; mám na mysli hledisko jeho odbornosti a osobnostních kvalit.

Mají státní zaměstnanci kromě práva na vzdělávání a rozšiřování odbornosti nějaké další nadstandardní výhody proti ostatním kategoriím zaměstnanců?

Moc jich není. Při skončení služebního poměru po vzniku nároku na starobní důchod nebo po přiznání invalidního důchodu obdrží odchodné ve výši pětinásobku měsíčního platu. Při nemoci jim přísluší plat za dny, které jsou dny výkonu služby, nejdéle však po dobu 30 dnů v jednom kalendářním roce. Zcela nově se poskytuje pří-spěvek k důchodu státnímu zaměstnanci ve službě na dobu neurčitou a pozůstalým po těchto zaměstnancích. Výše příspěvku k důchodu se stanoví v závislosti na počtu let služby na dobu neurčitou a na výši výpočtové základny. Do počtu let služby se započítává nejvýše dvacet let služby. Doba této služby se zjišťuje ode dne vzniku služebního poměru zaměstnance do dne, od něhož se přiznává důchod z důchodového pojištění.

Jak to bude s platy státních zaměstnanců?

Práce v celé sféře veřejných služeb a správy jsou klasifikovány na základě jednotné analytické metody založené na kritériích hodnotících jejich složitost, odpovědnost a namáhavost a jsou rozčleněny do 12 platových tříd. Pro každou platovou třídu jsou stanoveny platové tarify odstupňované podle počtu let odborné praxe. Zvýšené povinnosti a omezení jiné činnosti zaměstnanců orgánů státní správy jsou oceněny platovými tarify zvýšenými o 25 %. Přijatý zákon stejně jako dosud přiznává zaměstnancům platový tarif, příplatek za vedení, příplatek za zastupování, plat za službu přesčas, příplatek za práci v noční době a ve svátek, zvláštní příplatek, další plat, osobní příplatek a odměnu. Nově se přiznává příplatek za službu a příplatek za výchovu čekatele. Příplatek za službu slouží k ocenění podmínek výkonu služby, věrnosti České republice i k ocenění rizik a neuropsychické zátěže vyplývajících z hájení zájmů ČR. Bude se poskytovat zaměstnancům v ministerstvech a ústředních správních úřadech ve výši 40 % jejich platového tarifu a státním zaměstnancům v ostatních správních úřadech ve výši 30 % jejich platového tarifu. Zvláštní příplatek se zaměstnancům poskytuje už dnes. Těm, kteří budou vykonávat službu spojenou s prokazatelným bezprostředním ohrožením života, zdraví nebo jinými závažnými riziky při plnění úkolů spojených s bezpečnostními a zvlášť významnými ekonomickými zájmy státu, bude nadále příslušet příplatek ve výši 1000 až 3000 Kč měsíčně.

Příplatek za výchovu čekatele ve výši 5 % platového tarifu se poskytne zaměstnanci, který je určen jako školitel čekatele. Osobní příplatek zůstává nenárokovou složkou platu, kterou lze ocenit mimořádně kvalitní výkon služby nebo kvalitní plnění většího rozsahu služebních úkolů. Jeho maximální výše však bude 20 % platového tarifu. Omezuje se i výše mimořádné odměny, která nesmí překročit výši platového tarifu státního zaměstnance a součet platového tarifu a příplatku za vedení představeného. Bližší pravidla pro poskytování odměn stanoví služební předpis vydaný generálním ředitelem.

Výše přibližně průměrného platového tarifu státních zaměstnanců bude 1,5násobkem průměrného výdělku fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosaženého podle údajů ČSÚ za předminulý kalendářní rok, ve kterém se budou platové tarify pro odměňování státních zaměstnanců používat. Vyšší úroveň platových tarifů současně umožní upustit v navrženém platovém systému od některých dosud poskytovaných složek platu (příplatek za práci v sobotu a v neděli a za dělenou směnu), odměny za pracovní pohotovost a omezit výši, popřípadě důvody pro poskytování některých složek platu (osobního příplatku, odměn, zvláštního příplatku).

Jaké náklady bude třeba vynaložit na tato zvýhodnění státních zaměstnanců? Lze je alespoň řádově odhadnout?

Důvodová zpráva počítá s vyššími výdaji státního rozpočtu jednak na zvýšení platové úrovně téměř 80 tisíc státních zaměstnanců o 40 %, respektive v případě současného přiznání dvou dalších platů v plné výši o zhruba 53 %, jednak s hrazením zdravotního pojištění, které si dosud platili zaměstnanci. Zvýšení platové úrovně v uvedeném rozsahu bude znamenat zvýšení výdajů státního rozpočtu ČR o zhruba 7,5 mld. Kč, resp. 9,5 mld. Kč (z toho na platy o 5,5 mld. Kč, resp. 6,9 mld. Kč, na výdaje zaměstnavatele spojené s platy o 2,0 mld. Kč, resp. 2,6 mld. Kč). Hrazení zdravotního pojištění bude znamenat zvýšení výdajů státního rozpočtu o zhruba 0,8 mld. Kč, resp. 0,9 mld. Kč. Celkem tedy půjde o vyšší výdaje státního rozpočtu ČR, o zhruba 8,3 mld. Kč, resp. o zhruba 10,4 mld. Kč.

LUC

Generální ředitelství státní služby

Před několika měsíci začalo v rámci Úřadu vlády pracovat Generální ředitelství státní služby. Působí jako organizační, koncepční, koordinační a řídící místo ve věcech státní služby. V jeho čele má stát generální ředitel, kterého na návrh vlády jmenuje prezident. Vláda zatím žádného kandidáta nenavrhla. Jedním z důležitých úkolů ředitelství letos je připravit vládě ke schválení návrh systemizace správních úřadů, která určí:

*očet služebních míst řadových státních zaměstnanců klasifikovaných platovými třídami,

*očet služebních míst představených,

*objem prostředků na platy státních zaměstnanců ve služebních úřadech,

*počet míst fyzických osob připravujících se na službu ve služebních úřadech,

* objem prostředků na platy fyzických osob připravujících se na službu ve služebních úřadech.

Generální ředitelství státní služby se podle zákona o státní službě zabývá také:

* přípravou návrhů právních předpisů týkajících se služby,

* přípravou návrhů služebních předpisů,

* zabezpečováním jednotného postupu při provádění tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení a služebních předpisů vydaných generálním ředitelem,

* koordinací vzdělávání státních zaměstnanců a koordinací vzdělávání fyzických osob připravujících se na službu,

* vedením informačního systému o službě a platech, jehož součástí je rejstřík státních zaměstnanců a rejstřík fyzických osob připravujících se na službu,

* přidělováním evidenčních čísel státním zaměstnancům.

Související