Vyšší mzdy komplikují firmám život

Růst mezd ve firmách musí jít ruku v ruce s efektivitou a produktivitou. Minulé dva roky byly pouze o nesmyslném přeplácení u nižších pracovních pozic. Investice státu do firem v rámci mezd je nesmysl. Stát by měl investovat převážně do modernizace infrastruktury, investice státu do firem je vždy diskutabilní.

Od konce: Stát ať, probůh, nikomu nepomáhá, protože z toho může být jenom další paskvil. A je-li to problém? No, samozřejmě, že je. A to nikoli kvůli růstu samotnému - ať si lidé vydělávají hodně! - ale kvůli tomu, že růst mezd neodpovídá růstu produktivity práce a už vůbec ne růstu jejího složení - tj. o jak kvalifikovanou práci se jedná.

Stát může v této věci pomoci různým způsobem. Ale to první co by měl udělat je zrušení superhrubé mzdy doprovázené snížením daňové zátěže pro zaměstnance. Tím by nepřímo pomohl i zaměstnavatelům. Ve splnění tohoto vládní slibu má již 6 let zpoždění a zrušení superhrubé mzdy stále v nedohlednu.

Uplynulý rok se nesl ve znamení významného růstu mzdových nákladů u zaměstnanců v celé firemní sféře. Ekonomika začíná vykazovat některé znaky minimálně zpomalení růstu a proto se do budoucna nedá předpokládat další srovnatelný nárůst mezd. Celá řada především výrobních podniků zareagovala na vývoj mzdových nákladů například investicemi do technologií, které by měly snížit potřebu lidské práce. To je v současném nedostatku volných pracovníků pozitivní trend pro budoucnost.

Růst mezd je nezadržitelný ale bohužel není nastavené prostředí, aby se k tomu zvyšovali úměrně ceny, které by toto navýšení kompenzovaly. V řadě případů jsou uzavřené dlouhodobé kontrakty, které vám neumožňují provádět dostatečné cenové změny. Měl by pomoci stát? Rozhodně ne nějakými dotacemi, ale umravněním zdanění práce, které je jedno z nejvyšších v EU. Domnívám se, že řada malých firem to řeší jinou formou spolupráce a částečnými úvazky, nebo najímání lidí pouze na cílené projekty, protože si nemohou dovolit držet odborníka v mezidobí, kdy má pro něho méně práce.

Růst mezd je prudký a nepřestává. Horší je ale nedostatek pracovníků na trhu práce a jejich kvalita. Platové požadavky jsou vysoké a neodpovídají kvalifikaci uchazeče. Stát by neměl blokovat přístup zahraničních pracovníků na český pracovní trh a měly by být uvolněny regulace v oblasti pracovního práva. Stát by neměl zasahovat a narušovat podnikání - tlak na prodlužování dovolené, růst počtu úředníků, nesystémové zvyšování platů sester. Média opakovaně propagují benefity nerealizovatelné v běžném zaměstnání. Homeoffice u lékaře, zdravotní sestry nebo pokladní je úsměvná představa.

Byl jsem svědkem jednání o čerpání dotací v programu pro malé podnikatele přes MAS. Několik jich odstoupilo od již schváleného projektu, protože se před několika lety zavázali s novou investicí vytvořit nové pracovní místo. V dnešní době by to byla velká odvaha ! Bohužel stát neumí reagovat na nové podmínky a podporu flexibilně změnit. Ve firmě jsme opatrní a neplánujeme žádné zásadní investice právě z důvodu růstu mezd. Pokud stát nepodpoří malé firmy v investicích do robotizace resp. úspor pracovních sil, tak nebudeme investovat. Návratnost investic v malých firmách bez dotace je nereálná.

Malé firmy již dlouho operují v oligopolně-pracovním prostředí, kde standard mzdy definuje korporátní segment a my jen dotahujeme, protože korporát umí prodat práci za eura a to malí moc neumí. Stát by se měl chovat acyklicky, tzn. že by v dobách hospodářské hojnosti rozdával výpovědi (nikoli jízdenky) a v dobách zlých nabíral (a třeba i dával ty jízdenky) ... jenže on se chová naprosto opačně. A také by mohl zrušit Úřady práce, které odpovídají spíše tereziánské době než digitální a namísto toho oprášili Tlustého návrh na výplatu dávek, který motivoval lidi pracovat za jakýkoli výdělek.

Zvýšení nákladů je pro podnikatele moment k zamyšlení se nad efektivitou své firmy. Věřím, že většina podnikatelů nelezne ve své firmě nefektivity, které může odstranit ať využitím efektivnější technologie a nebo zlepšením svých procesů. Jestliže má skvělý výrobek a nebo službu, pak se rozhodně nemusí obávat promítnutí vyšších nákladů do finální ceny a pokud nemá, měl by na tom zapracovat. Peníze v ekonomice cirkulují, vyšší mzdy zároveň znamenají vyšší kupní sílu a tedy možnost provést výše zmíněné navýšení cen.
Stát není dobrý hospodář a měl by do podnikání vstupovat co nejméně.

Od konce: stát by neměl především překážet. Riziko podnikání nese každý za sebe. Dotace do komerční sféry ji jen deformují. Produktivitou práce neodůvodněný růst mezd ve státním sektoru je nebezpečný a pro soukromou sféru škodlivý. Doplatíme na něj v konečném důsledku všichni.

Nemyslím si, že by růst mezd byl zásadním problémem pro české firmy. Vyšší mzdy znamenají na druhé straně větší kupní sílu a posilují domácí spotřebu, která zase zlepšuje odolnost vůči případnému zpomalení růstu. Větší problém vnímám spíše v nedostatku kvalitních pracovníků. Pomoc státu by měla směřovat spíše do obecné podpory inovací a technologií jako takových. Tam bohužel výrazně zaostáváme za vyspělým světem. Státu v této oblasti naprosto chybí dlouhodobá koncepce a strategie! Takže nakonec případná podpora a využití dotací je spíše kontraproduktivní a snižuje konkurenceschopnost.

Růst mezd není problém, pokud je vázaný na zvyšování produktivity práce. V současné době takřka nulové nezaměstnanosti je naopak vysoký plat odpovídající přínosu daného člověka pro firmu zásadní konkurenční výhodou. Zcela špatně je ale automatické plošné zvyšování mezd bez ohledu na pracovní výsledky konkrétních zaměstnanců. Stejně tak jsem zásadně proti jakýmkoliv státním zásahům a dotacím pro méně úspěšné firmy, protože jen pokřivují trh a umožňují přežívat i takovým společnostem, které by na trhu neuspěly.

Růst mezd samozřejmě velmi zatěžuje malé a střední firmy. Pokud rostou mzdy a není to ruku v ruce s růstem výkonnosti celé firmy, brzy nemáte v čeho ty vysoké mzdy vyplácet. Nicméně jakákoli snaha státu pomoci, generuje jen další nesmyslnou administrativu a problémy. Největší pomoc státu by byla, kdyby malé a střední firmy nechal žít a naopak vytvořil prostředí příznivé pro podnikání. Od zjednodušení administrativy, právního prostředí, elektronizace ve státní správě po přiměřenou daňovou zátěž.

Určitě by v tomto případě neměl pomáhat stát, firmy se s tím musí samy poprat, musí se větším nákladům přizpůsobit. Na druhé straně by stát neměl být v čele růstu mezd, k čemuž vlastně používá peníze vybrané ve firmách na daních a tím nám firmám vlastně přetahuje schopné zaměstnance. Spíš by měl státní správu digitalizovat a ze státních služeb lidi uvolňovat.