V jakých prostorách jste rozjížděli svůj byznys? Jaké na ně máte vzpomínky?
V jakých prostorách jste rozjížděli svůj byznys? Jaké na ně máte vzpomínky?
V Praze jsem po revoluci zakládala pobočku firmy Arthur Andersen. Než jsem našla vhodné prostory, úřadovali jsme z bytu mé babičky. Moc ráda na to vzpomínám.
Já začínal v polorozpadlém kravíně ze 17. století v malé vesničce u Slaného. S cílem být do 20 let č. 1 v Evropě ve výrobě sofistikované zdravotnické techniky.
Můj vlastní business začínal v domácí kanceláři a souběžně po různých kavárnách...stačil notebook, internet, mobil a zapálení pro věc.
V pronajatém podkroví vilky na Petřinách. Rádi jsme šli tam, ještě raději odtamtud. Atmosféra byla výborná - proto si ji s sebou bereme při každém stěhování!
V bytě 1+1, kde jsem zároveň bydlela. Jako stoly sloužily podepřené dřevotřískové desky, ale měli jsme skvělý tým a silnou motivaci. Zkrátka super atmosféra.
Mikroúvěry Zaplo.cz jsem začínala u jídelního stolu ve 2+kk a na jednání si půjčovala zasedačky obchodních partnerů. Dnes to ale s 80 kolegy má také své kouzlo.
V pronajaté kanceláři v posledním patře staré administrativní budovy. Bylo to fajn - hlavně kvůli lidem, se kterými jsem začínal.
Začínali jsme na pronajaté půdě rodinného domku. Bylo to super...
Můj projekt se zrodil v mé hlavě, bez ohledu na vnější prostředí, přestože navenek jsem byl již v dobré kanceláři.
Začínal jsem už v zavedeném závodě, což je výhoda-nevýhoda. V 90 % zákazník odešel a musel jsem se postarat o výrobní program pro 270 spolupracovníků.
V "Násobiči počasí", malé místnosti na ploché střeše, používané na odkládání. Když bylo venku zima, uvnitř byla dvakrát taková a když teplo, tak také tak :-).
Carun začínal podobně jako Apple, a to v garáži. Vzpomínky jsou opravdu boží a neměnil bych je :-).
"Matku" v levných kancelářích na okraji Prahy, kam v zimě občas nejel ani autobus, a "dceru" u kuchyňského stolu v malém bytě poté, co roční syn usnul.
V roce 1993, v kancelářích v Paláci Lucerna, pronajatých od tehdejšího prezidenta. Vzpomínky na tyto prostory mám veskrze pozitivní.
Začínal jsem doma a nazýval jsem to "zahradničení". Někdo se dloube v záhoncích na zahrádce, zatímco já se "dloubal v Excelu" a také doufal, že mi něco vyroste.
Komůrka ve vile jiné pojišťovny na Praze 6 , 14m2, z toho 6m2 volného prostoru, pod střechou bez izolace, ve třech lidech. Atmoška, co se nedá popsat.
V kanceláři mateřské Agentury Student na VŠ kolejích na Jižním Městě. Byl to dost punk a bylo to fajn.
V kanceláři rodičů společníka. A vzpomínky nejsou nikterak příjemné, nedělní seance (mnohdy) do půlnoci bych už opakovat nechtěl.
Související