Martin Lipert

Když dovezete kakaové boby a vyrobíte u nás čokoládu, je to český výrobek? Takto by se dalo pokračovat do nekonečna. Stát se rozpíná, uplatňuje svou moc a tím kráčíme k jisté ne-konkurenceschopnosti. Jediná cesta je deregulace. Postačí se podívat na pražské TAXI. Kde stát reguloval, tam za 2 roky (neregulovaná) technologie snížila ceny, zvýšila kvalitu a až pak si stát uvědomil, že zkouška z místopisu je přežitek. Podobná regulace z minulého století je kniha hostů v hotelech (či kniha jízd). Jenže on by stát deregulací ztratil moc a to se státu nelíbí (a odbory by nesouhlasili s propouštěním).

Podnikatelé nejsou elektorát současné vlády. Tak asi tak.

Pozitivum ve firmě je to, že jsem si vyluxoval prach zevnitř mého počítače. A osobní rovina ... měli jsme opadanou omítku na balkoně. Nyní jsem nahodil novou, zítra to přeštukuji a budeme mít krásný balkon. Doufám, že stejně jako já bude mít celá společnost radost z našeho krásného balkonu. Na příští rok navrhuji zákaz používání aut, protože jsou mnohem smrtelnější než náš oblíbený koronovir a zabíjí také děti a lidi v produktivním věku, to se koronoviru moc nedaří.

My pracujeme jen online, takže jediný rozdíl je v tom, že celá republika přestala pracovat a my stojíme s ní. A to mě mrzí. Protože zatím vidím více infekční chřipku, na kterou pravidelně každý rok zemře 350-600 tisíc lidí. Myslím si, že léčba nás bude bolet mnohem víc než nemoc samotná. Kdyby byly totožné kritéria aplikována na společenská omezení jako při schvalování nových léků, prošla by současná opatření nebo ne? Pamatuji si z Darwinových cen příběh: kuře spadlo do studny, 7 lidí zahynulo při jeho záchraně, ale kuře přežilo.

Na chvili si dáme volno od zákazníků, uděláme si pořádek doma a až to celé skončí, tak to pořádně roztočíme.

Máme nohy na stole a čekáme, jak to dopadne. Také si pamatuji, jak vláda v minulosti nakoupila antivirotika za sta-miliony a pak je po expiraci za cca půlku nechala ekologicky zlikvidovat. Politici se předhání, kdo řekne koro.... vícekrát ve větě, protože samozřejmě platí, že čím více, tím lépe. Takže jsme tu měli Ebolu, prasečí / ptačí chřipku a nyní tohle. Až se z toho vyspíme, vyhodíme mouku, za rok si na tento příběh ani nevzpomeneme. Myslím, že nejveselejší je pan premiér, protože nemusí řešit svoje problémy.

Ad 1) Všem pomůže sjednocení platby za zdravotní a sociální pojištění (za zaměstnavatele i zaměstnance) a daně z příjmu do jedné platby, kterou by si každý s IQ nad 100 byl schopen vypočítat sám.
Ad 2) neznám jediný

Malé firmy již dlouho operují v oligopolně-pracovním prostředí, kde standard mzdy definuje korporátní segment a my jen dotahujeme, protože korporát umí prodat práci za eura a to malí moc neumí. Stát by se měl chovat acyklicky, tzn. že by v dobách hospodářské hojnosti rozdával výpovědi (nikoli jízdenky) a v dobách zlých nabíral (a třeba i dával ty jízdenky) ... jenže on se chová naprosto opačně. A také by mohl zrušit Úřady práce, které odpovídají spíše tereziánské době než digitální a namísto toho oprášili Tlustého návrh na výplatu dávek, který motivoval lidi pracovat za jakýkoli výdělek.

Počátečním determinantem znalostní ekonomiky je vzdělání, následuje efektivita státu a podpora tvořivosti. Vše má v rukou státní moc a proto bych začal u reforem zde, např. by bylo zajímavé změnit ústavu tak, aby v dobách růstu mohli kandidovat do parlamentu jen pravicové reformní strany a v době recese levicové a nově i populisti. Pak bychom se mohli možná dočkat bolestivých reforem školství či penzí na místo projídání růstu.

1) Těším se na krizi jako dítě na Vánoce.
2) Hlavně vláda má být ready. Jenže ony v době krize šetří a v době přebytku utrácí. Přesný opak toho, jak to napsal Keynes a jak by to mělo být. Vláda má být acyklická, aby soukomému sektoru zmírnila výkyvy