Přehledně: Podívejte se, jak Barroso a Van Rompuy vidí budoucnost eurozóny

Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii - takový optimistický název má sedmistránkový dokument připravený na čtvrteční a páteční summit EU.

Vypracovali jej šéfové čtyř nejmocnějších institucí v EU - prezident Evropské rady Herman Van Rompuy, předseda Evropské komise José Manuel Barroso, šéf Evropské centrální banky Mario Draghi a šéf. tzv. euroskupiny Jean-Claude Juncker.

Projděte si v bodech to hlavní, jak si tato čtveřice představuje budoucí fungování eurozóny i EU:

Bankovní superdohled nad celou EU

Jedním z klíčových kroků k vytvoření bankovní unie je vznik regulátora, který má dohlížet na banky. Materiál k překvapení Británie hovoří o tom, že evropský úřad bude mít kontrolu nad bankami v celé EU, nejen eurozóně. To znamená i nad londýnským finančním centrem City, kvůli kterému už na předchozích summitech byly spory mezi britským premiérem Davidem Cameronem a ostatními zeměmi.

Výhrady má i Česko. Premiér Petr Nečas dostal od vlády mandát, že na summitu má hájit pravomoce České národní banky. Ministr financí Miroslav Kalousek se totiž obává, že ČNB by ztratila kontrolu nad českými bankami, které jsou dcerami zahraničních institutí. Ty mají horší kapitálovou přiměřenost než jejich dcery a mohlo by se stát, že z nich budou ve velkém odčerpávat aktiva, čemuž nyní ČNB brání.

Vznik fondu na "čištění" bank

Dokument hovoří o vzniku tzv. "resolution scheme“, tedy fondu, který bude nakládat se špatnými a likvidovanými bankami. Peníze na něj by měly jít z příspěvků bank.

V textu stojí, že "bude pomáhat při uplatňování opatření krize banky pod dohledem evropského supervisora s cílem řádné likvidace neživotaschopné instituce a tím chránit daňové poplatníky."

Brusel by mohl měnit rozpočty zemí

Čtyřka šéfů tvrdí, že státy platící eurem mají vysokou míru nezávislosti, co se týče státních rozpočtů. Stává se tak, že některé země se rychle zadlužují, jiné provádějí reformy. A například Estonsko je v přebytku a má jednociferný veřený dluh k HDP.

Dokument také hovoří o tom, že je třeba jít dál než fiskální pakt, o kterém se jednalo na předchozích summitech a proti kterému se postavila Británie a Česko.

Z návrhu vyplývá, že Brusel by mohl fungovat jako určité ministerstvo financí všech 17 členů eurozóny - mohlo by měnit rozpočty u zemí, které překračují pravidla a mají příliš vysoký schodek rozpočtu. O těchto změnách by pak hlasovaly všechny členské země eurozóny.

Česka by se toto opatření netýkalo do doby, dokud by nepřešlo z koruny na euro.

Sdílení dluhů, ale ne eurobondy

Ačkoliv dokument o eurobondech nehovoří, tématem summitu jistě budou. Klíčovým je spor Německa a Francie. Nový francouzský prezident Francois Hollande tvrdí, že místo škrtů je třeba zaměřit se na růst a nutností je co nejdřív zavést společné dluhopisy. Německá nakcléřka Angela Merkelová zase kontruje, že evropskou krizi pomůžou vyřešit jen reformy a že "dokud bude žít", eurobondy nebudou.

Přesto návrh počítá s určitým společným ručením za dluhy některých zemí. Jde zejména o to, že by ECB spolu se záchrannými fondy kupovala dluhopisy zemí, aby snížila jejich úrok. Tak tomu ECB už dělala před několika měsíci.

Dokument však naznačuje i možnost eurobondů formulací "další formy fiskální solidarity jsou možné".

Rychlost v. suverenita

Dokument také hovoří o tom, že je třeba "posílení demokratické legitimity a odpovědnosti". Pod tímto heslem se spíš skrývá, jak dosáhnout toho, aby vyjednané dohody na summitech vešly v platnost co nejdřív a nečekalo se třeba i rok na ratifikaci v členských zemích. Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii