Legislativní paskvil roku? Podle firem postih švarcsystému. Chválí naopak lhůtu splatnosti

Nejhorším legislativním počinem loňského roku je podle českých firem zamezení takzvaného švarcsystému. Nejlépe naopak firmy ohodnotily směrnici Evropské unie, která stanovila maximální délku splatnosti a zvýšila zákonný úrok z prodlení.

Vyplývá to z ankety advokátních kanceláří Ambruz & Dark/Deloitte Legal mezi manažery více než stovky českých firem, které hodnotily kvalitu právních předpisů přijatých v uplynulém roce a jejich dopadech na podnikatelské prostředí České republiky.

„Vzkaz českého byznysu v této anketě je jednoznačný – finance, transparentnost a apel na stát na řešení nekoncepčních změn jako je právě švarcsystém. Postihování švarcsystému je nedomyšlené zejména u sezónních prací,“ říká Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Manažeři firem v anketě nejvíce ocenili směrnici EU, podle které by od jara 2013 nesměly lhůty splatnosti mezi podniky v zásadě překročit 60 dnů a mezi podniky a veřejnými orgány 30 dnů.

Zákonný úrok z prodlení se zvýší o jedno procento. Kromě nároku na náhradu externích nákladů spojených s vymáháním vznikne věřiteli také automaticky nárok na náhradu souvisejících interních nákladů 1000 Kč.

„Tuzemské firmy nejvíce ocenily legislativní počin, který jim dává naději, že bude vyřešen jeden z nejpalčivějších nešvarů podnikání v Česku – opožděné proplácení faktur. Jejich volba je podle nás zcela logická, protože se podle řady statistik platební morálka mezi firmami rok od roku zhoršuje. Roste průměrná doba platby i počet nezaplacených faktur,“ řekl advokát Ambruz & Dark/Deloitte Legal Tomáš Babáček.

Kritika švarcystému nepřekvapuje

Naopak jako Paskvil roku hodnotí firmy zamezení využívání švarcsystému, které zavedla novela zákoníku práce, která začala platit od letošního roku. Švarcsystém byl pro zaměstnavatele výhodný především proto, že nemusel za zaměstnance platit sociální pojištění či náhradu mzdy v době nemoci.

Podle novely výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah byl doposud postižitelný pouze z hlediska nesprávného zdanění příjmu z dané činnosti, nově je možné jej sankcionovat jakožto tzv. nelegální práci. Nový zákon také stanovil vysoké pokuty pro právnické i fyzické osoby přistižené při švarcsystému.

„Nepřekvapuje nás, že nesystémové postihování švarcsystému vedení firem rozčiluje a považují to za závažnou komplikaci v jejich podnikání. Nejde přitom jen o zákaz jako takový, ale i o drastickou výši sankcí či přístup kontrolních orgánů, které například bez výslovné opory v zákoně nyní za švarcsystém považují i pouhou absenci pracovněprávní dokumentace na pracovišti. V oblasti zaměstnanosti tak stát připravil podnikatelům další překážku vedle nedávno zavedených až nesmyslně přísných pravidel vyžadovaných při zaměstnávání cizinců,“ řekl advokát Ambruz & Dark/Deloitte Legal Jan Procházka.