Řekové dali eurozóně balík krvavých úspor. Škrtejte dál, přišla studená sprcha z Bruselu

Řecký maratón o záchranu veřejných financí, jehož cíl stejně mnozí vidí jako státní bankrot, bude pokračovat. Důvodem je 325 milionů eur, které podle eurozóny Řekům stále chybí k získání záchranného balíku ve výši 130 miliard eur.

Tuto pomoc včera večer neschválili ministři financí eurozóny i přesto, že jim Řekové na poslední chvíli předložili plán reforem, na jejichž shodě se řecké koaliční strany  zasekly na několik dní, čímž vyvolali v Evropě silné obavy. Bez souhlasu eurozóny přitom Řecku hrozí v březnu neřízený bankrot.

Nejen další škrty za 325 milionů eur, které musí Atény provést ve strukturálních výdajích, jsou podmínkou udělení pomoci. Škrty musí podle eurozóny posvětit i řecký parlament, který by měl jednat v neděli. Navíc by měli Řekové prokázat, že tyto úspory budou platit a mít podporu i po dubnových volbách.

A je třeba připomenout, že stále ještě nebyla dotažena definitivní dohoda řecké vlády se soukromými věřiteli na odpisech dluhů, která má dosáhnout až 100 miliard eur. Podle prohlášení řeckých úředníků jsou však detaily dohody virtuálně kompletní.

Jean-Claude Juncker, premiér Lucemburska a šéf Euroskupiny po schůzce ministrů financí také varoval, aby Řecko intenzivněji zapracovalo na zlepšení výběru daní a urychlilo prodej státního majetku. "Stručně řečeno, nebude žádné vyplácení před zavedením reforem," řekl.

"Řecko musí zavést to, co ještě nezavedlo z prvního programu před tím, než můžeme rozhodnout o druhém," doplnil jeho slova německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Recese nevyhnutelná

Najít další úspory však bude pro Řeky velmi obtížné, zejména v době, kdy jejich nezaměstnanost raketově letí nahoru (ve čtvrtek vyšla data za listopad, podle nichž je více než pětina Řeků bez práce a mezi mladými se tato míra blíží 50 %). Navíc škrty vyjadřují stále silnou nevůli obyčejní lidé. Důkazem je i dvoudenní stávka, která začíná dnes.

"Hluboká recese nejenže ohrožuje řeckou ochotu kooperovat, ale především hatí již dohodnuté plány ke stabilizaci řeckých veřejných financí," domnívá se Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.

Jen letos se čeká, že řecká ekonomika propadne o 5 procent, některé odhady hovoří dokonce o propadu - 8 procent. Již loni klesla tamní ekonomika zhruba o 7 procent. Naposledy, kdy Řecko zaznamenalo hospodářský růst bylo v roce 2007.

 

Další

Řecko má vůči britské vládě závazky ve výši 2,47 miliardy eur. Když se vezme potaz i dluhy vůči britským bankám a firmám, pak celkové závazky vůči Británii činí 9,6 miliardy eur.

Poslední naděje: ECB

Řekové chtějí v rámci svého plánu přerodu díky úsporám a škrtům srazit svůj dluh ze 160 procent HDP srazit do roku 2020 na 120 procent. K tomu však kromě výše uvedených rozpočtových úspor musí nalézt ještě další v celkové výši kolem 15 miliard eur. Jedním z klíčových pomocníků na této cestě by mohla být Evropská centrální banka (ECB).

Ta by se totiž mohla levně zbavit řeckých dluhopisů, které má ve své bilanci. "Pokud by je prodala za nákupní cenu a vzdala by se eventuálních zisků, mohlo by Řecko smazat dluh za zhruba 12 miliard eur," dodává Bureš.

Prezident ECB Mario Draghi po čtvrtečním měnovém zasedání ECB čelil ze strany novinářů řadě otázek právě na toto téma. Nicméně jasnou odpověď nedal.

"Draghimu osobně pravděpodobně příliš takovéto účetní triky nevadí, ale v bankovní radě na nich nemusí zatím panovat shoda (hodně bude také záležet na konkrétní dohodě trojky s Řeckem)," vysvětluje Bureš.

Řecko tak čeká řada dalších krizových termínů - do 13. února se musí dohodnout se soukromými věřiteli. A euroskupinou prezentované požadavky by měly být splněny do 15. února, kdy se znovu sejdou ministři financí eurozóny. Jak ale ukázaly poslední dny a týdny, ani tento termín nemusí být ten poslední.