Jednání sněmovní vyšetřovací komise k dluhům VZP zatím nevedla k ničemu lepšímu než k tradičním politickým třenicím.

Nucená správa uvale- ná na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP), hrozící deficit 14 miliard korun, vzájemné obviňování mezi zdravotnickými aktéry a ministrem zdravotnictví Davidem Rathem, to vše vedlo Poslaneckou sněmovnu k vytvoření další vyšetřovací komise. Ta svou činnost ukončí 28. dubna po předání závěrečné zprávy poslancům.

Výsledek její činnosti? Zatím velmi rozpačitý, což je ovšem dáno tím, že jednání komise hned od počátku rozložila politická příslušnost poslanců. Jedni zastávali názor, že pojišťovna se dostala do potíží kvůli vyhláškám Ministerstva zdravotnictví (ODS, KDU-ČSL), druzí se naopak přikláněli k názoru, že za většinu dluhů může odvolaná generální ředitelka VZP Jiřina Musílková (ČSSD a KSČM). V závěru šetření se pak byli poslanci všech stran ochotni shodnout na jediném: Zdá se, že za dluhy VZP mohou všichni.

Průběh vyšetřování ukázal na nejeden problém, s nímž si komise nevěděla rady. Patří mezi ně také pojišťovnou financovaný projekt elektronických zdravotních knížek IZIP, který zatím stál zhruba 350 milionů Kč. Zejména z faktu, že jeho provozovatel byl vybrán bez výběrového řízení, ač zde existovala konkurenční nabídka, vyvozují někteří oponenti závěr, že případem by se měly zabývat orgány činné v trestním řízení. Kauza však ve vyšetřovací komisi figuruje v dvojí podobě - jedna je věcná, druhá ostře politická. Politický charakter jí dal samotný ministr Rath, když vyslovil hned v počátku šetření obvinění, že šlo o spolupráci ředitelky Musílkové s europoslanci ODS Milanem Cabrnochem a Miroslavem Ouzkým (a z toho měl vyplynout možný penězovod do pokladny ODS). Občanští demokraté, považující IZIP za vzorový moderní projekt, okamžitě ostře protestovali. Věcná stránka problému se dostala do pozadí.

Když se členové komise měli rozhodnout, zda případ IZIP předají k šetření policii, prohlásil Petr Kott (nezařazený): "Nechci být udavačem konkrétního jména nebo firmy." Je to udivující výrok člena orgánu, od něhož veřejnost očekává právě konkrétní závěr. Poslanci ODS, KDU-ČSL a US-DEU ve vyšetřovací komisi odmítli zúžit svůj výstup jen na IZIP a prosadili neslané nemastné obecné usnesení. Jeho obsahem je, že o případném šetření policie či jiných "příslušných orgánů" nad zjištěnými skutečnostmi, které by mohly vést k zjištění porušení zákona, by měli rozhodnout dva vyšetřovatelé, kteří byli přiděleni komisi Ministerstvem vnitra.

Za dobu existence samostatné ČR bylo zřízeno dvanáct sněmovních vyšetřovacích komisí. Žádná z nich však nedospěla k účinným a jednoznačným závěrům. Více k problému viz článek Knížka na odstřel?

Diskuse k tématu - zde.

Související