Úřady znepokojuje zadlužování sociálně slabých lidí. Ministerstvo vnitra si proto nechalo vypracovat analýzy, jak ohrožené rodiny uchránit před dluhovou pastí. "Považujeme to za závažný celospolečenský problém. Zadlužování na sebe nabaluje kriminální jednání, třeba krádeže a loupeže," říká mluvčí ministerstva Jana Matějusová.
Domácnosti nyní dluží 557 miliard korun, o 130 miliard více než před rokem. A to ještě nezahrnuje půjčky od různých splátkových a leasingových firem. "Tiká tu časovaná sociální bomba," varuje Kateřina Hrubá z nevládní organizace Zvůle práva, jež sepsala jednu ze studií. Z ní plyne, že nejproblematičtější a nejohroženější dlužníci mívají dvě věci společné: nízké příjmy a nízké vzdělání.
Jejich dluhová spirála se roztáčí pomalu. Nejprve si půjčí malé částky. Ale právě tím si zadělají na velké potíže. "Člověk, který si chce půjčit 6 - 12 tisíc korun, nemá v bankovním sektoru šanci uspět," stojí v jedné z analýz. Jenže u nebankovních institucí číhá na klienty nebezpečí. Mnohé smlouvy jsou tak složité, že si dlužník ani nevšimne, jak jsou nevýhodné. "Okamžikem podpisu smlouvy se například firma stává rovnou vlastníkem zastavených věcí a dlužník je má do konce splácení jen půjčené," říká Anna Běhálková ze sdružení SPES, jež se zaměřuje na zadluženost.
Vnitro již plánuje schůzku expertů a ministerstvo školství připravuje Národní strategii finančního vzdělávání, kterou má v září předložit vládě.
