HDP pro numerology

Nevěřme číslům! Jinak hrozí, že se přepočítáme! Ne, nejde o filipiku proti matematice či statistice. Ale o varování před přílišnou důvěrou v údaje, byť by je prezentovala sebeprestižnější instituce.

Čísla sama o sobě mohou být zrádná.

Vzdělanost českého národa roste, vykřikl by optimista při čtení statistik OECD. Vždyť za posledních deset let vzrostl poměr vysokoškoláků v české populaci o tři procentní body na čtrnáct procent.

Ale stejně to je málo, reagoval by pesimista. Občané rozvinutých evropských zemí jsou dvakrát vzdělanější. Vysokoškolským diplomem se v nich honosí v průměru 28 procent obyvatel.

Jsou tedy Evropané chytřejší než my? Při bezmyšlenkovitém čtení tabulek OECD to může k takové interpretaci svádět. Bohužel obdobnému výkladu podlehli i představitele českého státu a začali konat.

Dali přednost kvantitě před kvalitou. Veřejné vysoké školy otevíraly další obory. Akreditace získal nevídaný počet nových soukromých vysokých škol. Že vám jejich zkratky jako MVŠO, VSRR, VŠPSV či VŠMVV nic neříkají? Není se čemu divit, jsou jich více než čtyři desítky.

Kam hon za vyššími čísly vedl, lze názorně ilustrovat na skandálech s rychlostudenty a lžidoktory na českých vysokých školách.

Ano, poměr vysokoškoláků v populaci vzrostl. Ve statistice OECD jsme si »polepšili«. Znamená to ale, že jsme i o zmíněné tři procentní body chytřejším národem? To rozhodně nikoli.

Jak kauzy dokazují, k titulu se dostali lidé, kteří buď vůbec nestudovali, nebo si zkoušky zaplatili. A diplomové práce buď někde opsali, nebo je za ně napsal někdo jiný. (Ekonom přináší zpověď studentů, kteří si dokázali ze psaní seminárních či diplomových prací pro své kolegy udělat živnost.)

Stejně zrádný může ale být i ukazatel, který nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Samuelson označil za »jeden z největších vynálezů 20. století«, tedy hrubý domácí produkt.

Další kolo pravidelné reality show »Evropa hledá ekonomického tahouna« se letos odehrává s podtitulem »Kdo první vybředne z recese?«.

Měřítkem úspěchu je meziroční či mezikvartální růst HDP. Ten sice slouží pro jednoduché mezinárodní srovnání, ale o skutečné kondici ekonomiky či kvalitě růstu nevypovídá. V podstatě neříká ani nic o tom, jak je konkrétní země vyspělá.

I proto se renomovaní ekonomové snaží nalézt nový ukazatel. (Který by to mohl být, se dočtete viz.)

Jen ať se nepřepočítáme. Výklady čísel přenechme numerologům a vědmám. Sledujme raději úroveň škol a kvalitu života.

Aleš Vojíř, zástupce šéfredaktorky týdeníku Ekonom