Ke stejnojmennému článku uvádíme komletní anketní odpovědi manažerů předních korunových fondů a také expertů na komodity
Ekonom oslovil tři manažery korunových akciových, smíšených a dluhopisů fondů a také fondů peněžního trhu podle ročního výnosu ke 4. prosinci 2006. Šlo o fondy s vlastním kapitálem alespoň 500 mil. Kč, které nejsou primárně určeny pro individuální investory. Na anketní otázky zůstali dlužni odpovědi manažeři IKS fondu peněžního trhu a IKS balancovaného fondu a HVB Fond peněžního trhu plus.

Manažeři fondů odpovídali na následující otázky:
a) Kolik je vám let
b) Od kdy jste manažerem fondu
c) Kde jste působil dříve
d) Kam investujete?
e) Jaké jsou vaše záliby?
----------
1) Jak jste původně odhadoval vývoj trhů v letošním roce? Co Vás překvapilo, respektive pobavilo?
2) Kterému domácímu, resp. zahraničnímu titulu (či titulům) ze "svého portfolia" byste tedy dal letos Oskara a kterému naopak kyselý citron?
3) Jak jste jako správce fondu reagoval na květnovou korekci?
4) Souhlasíte s tím, že již má střední Evropa investorský vrchol za sebou?
5) Jaké by mohly být koncem roku 2007 dvanáctiměsíční výnosy středoevropských, respektive jiných dluhopisových trhů a proč? Kterým z nich by měl investor věnovat přízeň a kterým naopak vyhnout?
6) Pokud se neomezíte na trhy, na nichž působíte, který další trh (akcie, komodity, reality aj.) může nejvíc překvapit a proč?
7) Do ČR pomalu přicházejí investiční certifikáty. Neobáváte se, že se stanou významným konkurentem fondů při boji o peníze investorů?

Akciové fondy
Jan Vedral, manažer akciového fondu Conseq Invest
a) 39
b) Fond je řízen investičním výborem, v jehož čele stojím od založení fondu v září 2000
c) V Conseq Finance
d) Většinu osobních aktiv tvoří podíl v společnosti Conseq Investment Management. Menší část tvoří investice ve fondech Conseq Invest, Franklin Templeton a Parvest.
e) Dostihy, jízda na koni, lyžování, tenis, hudba.

1) Vývoj akciových trhů splnil zhruba naše očekávání a to včetně výrazné korekce, která proběhla v květnu a červnu.
2) Nejvyšší výkonnost na domácím trhu vykázaly akcie Orco, avšak těm jsme moc nevěřili takže k výkonnosti Conseq Invest akciového fondu nejvíce přispěly akcie ČEZu a Zentivy.
Nejhůře si na pražské burze vedly akcie Philip Morris, ty jsme ale také příliš nepreferovali, takže nejvíce negativní příspěvek k výkonnosti fondu přišel od akcií Komerční banky.
Na zahraničních trzích se nám nejvíce povedla investice do maďarské softwarové firmy Graphisoft, do polské banky BRE. Zklamání naopak přinesla polská Grupa Lotos a Prokom software.
3) Korekci jsme čekali už od začátku roku, takže jsme před jejím začátkem měli ve fondu téměř patnáct procent hotovosti, kterou jsme koncem května a na začátku června použili k nákupu levných akcií kupříkladu ČEZ.
4) Rozdíl ve valuacích středo evropských akcií ve srovnání s akciemi z "vyspělé" Evropy se v letech 2002-2005 vyrovnal, takže případná vyšší výkonnost středoevropských trhů bude v budoucnu záviset spíše na tom, zda-li středoevropské společnosti budou i nadále schopny vykazovat vyšší dynamiku růstu než společnosti podnikající na vyspělých trzích, či nikoliv.
Řekl bych, že uvedený předpoklad může být splněn, takže si myslím, že i v příštích letech budou středoevropské akciové trhy překonávat svou výkonností akciové trhy vyspělé. Ne ovšem již o tolik jako v první polovině tohoto desetiletí.
Nové emise samozřejmě mohou oživit zájem o náš trh. Základní ekonomické teorie ovšem říkají, že vyšší nabídka se potká s poptávkou na nižší ceně.
Pokud jde o nové emise mé očekávání vychází z toho co říká generální tajemník burzy pan Koblic, neb rozhodně nemám lepší informace než on. Takže cca 5-10 nových emisí.
5) Očekávám průměrný rok, takže výkonnost akcií mezi 10-15%. Z pohledu poměru výnosu a rizika se mi v současnosti jeví nejzajímavější vyspělé akciové trhy. Jejich dosavadní růst je plně podložen růstem vnitřní hodnoty obchodovaných společností. Poměrové ukazatele se nacházejí na svých dlouhodobých průměrech. Pokud jde o emerging markets, existuje sice velká pravděpodobnost, že investory požadované rizikové prémie se budou i nadále snižovat, avšak riziko podstatnější korekce se neustále zvyšuje. Proto bych se zaměřil spíše na nejvyspělejší emerging markets střední Evropy a Asie (Hong Kong, Thaiwan, Jižní Korea). Naopak se trochu obávám nejpopulárnějších trhů poslední doby - Rusko, Čína, Latinská Amerika.
6) -
7) Neobávám se. Investiční certifikáty si budou kupovat investoři, kteří aktivně obchodují na burze. To ovšem nejsou naši klienti. Naši klienti se o vývoj na finančních trzích obvykle moc nezajímají a proto svěřují řízení svých investic nám.

Jaroslav Krabec, ING český akciový fond
a) 48
b) ING Český akciový fond, od roku 2001
c) Především ve skupině Komerční banky
d) -
e) -
1) Středoevropské akciové trhy jsem pro rok 2006 odhadoval kolem +10%. ING Český akciový fond má v polovině prosince meziroční výkonnost na úrovni +15%, tj. odhad se příliš nemýlil. Tak vysokou volatilitu, jakou jsme viděli během roku, jsem však samozřejmě neočekával.
2) -
3) Nepanikařili jsme a snažili jsme se preferovat tituly s dlouhodobě pozitivním fundamentálním pohledem. Skutečnost, že se trh rychle vzpamatoval, dal tomuto přístupu za pravdu.
4) Na otázku, zda má střední Evropa investorský vrchol již za sebou, odpovídám již několik let stále stejně a pozitivní vývoj trhů nám dává za pravdu. Pochopitelně, že to možná již "obnošené" konvergenční téma svůj vliv na akciových trzích sehrálo, vyčerpané však ještě zdaleka není. Právě nové primární emise mohou být tím dodatečným stimulem, který pražské burze pomůže v roce 2007.
5- 6) -
7) Investiční certifikáty, kopírující příslušný index, jsou legitimním investičním nástrojem doplňujícím aktivní správu aktiv prostřednictvím fondů. Aktivně řízené fondy správců, kteří mají svoji historii a renomé, však na trhu vždy zůstanou.

Petr Zajíc, Fond Pioneer akciový
a) 35
b) Pioneer Dynamický - červen 2002, Pioneer akciový - leden 2004
c) Conseq Finance, Patria Finance - head of equity desk
d) Paradoxně mimo kapitálové trhy. Zjednodušeně bych mohl říci, že z důvodů diverzifikace
portfolia. Propadnou trhy, přinesu špatně zhodnocení podílníkům, přijdu o práci a přitom ještě ztrácím na vlastních investicích. Tomuto scénáři se chci vyhnout.
e) Sport (hokej, golf, lyžování), cestování

1) Špatně se to hodnotí, tak jsem se pokusil najít některé odpovědi na podobné anketní otázky z konce minulého roku resp počátku letošního roku. Takže: "...u akcií rozvinutých trhů očekáváme zhodnocení kolem 10%..." - takže asi žádné překvapení. Dále: "...Tak dobrých výsledků patrně již pražská burza nedosáhne. Uplynulé roky byly výjimečné, neboť se sešlo několik příznivých faktorů - ekonomický růst, vstup do EU, pozitivní sentiment na světových akciových trzích..., nevylučuji však, že některé tituly mohou zaznamenat opět dvouciferné zhodnocení. - takže asi také žádné velké překvapení. Obecně se dá říci, že v letošním roce se vývoj na kapitálových trzích obešel bez nějakých velkých překvapení.
2) Pokud je kritériem pro přidělení Oskara nejlepší výkonnost od počátku roku pak v mých portfoliích vítězí akcie americké telekomunikační společnosti BellSouth - od počátku roku jejich hodnota vzrostla o 68%. Naopak nejhorší výkonnost v portfoliu zaznamenaly akcie německé společnosti Adidas - jejich hodnota poklesla během roku o 8%, když cena byla nepříznivě ovlivněna výsledky firmy Reebok, kterou adidas v průběhu roku přebíral. Přesto věříme, že právě restrukturalizace této divize je budoucí investiční příležitostí.
3) Nemůžu říci, že bych přímo reagoval na květnovou korekci, ale již v průběhu února jsme v očekávání víceméně technické korekce (po předchozích výrazných růstech) snižovali podíl akcií v portfoliu balancovaných fondů o cca 4 - 5%. V průběhu března a dubna se to nezdálo příliš optimální, v dalších měsících se to ukázalo jako dobré rozhodnutí. Během června a července jsme pak podíl v akciích opět navýšili a navíc jsme portfolio více orientovali na tzv. růstové tituly.
4) Nejprve možná řečnická otázka - co je střední Evropa? Pokud máte na mysli země Visegrádské 4 pak se nedá zevšeobecnit. Zatímco například polský trh stále nabízí atraktivní valuace některých titulů, tak v případě Česka bych takovému optimismu nepropadal. Myslím, že veškerá pozitivní očekávání již jsou v cenách většiny místních akcií oceněna a tak růstový potenciál je limitován. Samozřejmě se mohou změnit podmínky, např. ceny elektřiny vzrostou o dalších 50% a pak může být situace odlišná. Primární emise mohou zatraktivnit trh jako celek, trh bude vypadat "živě", ale nedovolil bych si tvrdit, že primární emise zvýší výkonnost trhu o x - procent. Myslím, že bychom se v příštím roce mohli dočkat cca 5 primárních emisí.
5) Začnu spíše od konce. V rámci akciových investic jsme optimističtí na evropské akcie, neutrální na americké, naopak opatrní v případě výhledu na japonský trh. Rozvíjející se trhy globálně vidíme také pozitivně, ovšem ve střední Evropě postrádáme nějaký významný prostor v ocenění. Jako zajímavý se nám také jeví region jihovýchodní Asie. Kdybych měl "vyplivnout" nějaká čísla tak bych odhadl cca 10% růst rozvinutých trhů (očekává se přibližně 10% růst ziskovosti firem). Předikovat zbytek se v podstatě nedá.
6) Mám trochu obavu z cen nemovitostí. V posledních týdnech jsme svědky prudkého poklesu cen nemovitostí v USA a otázkou zůstává, zdali se nepřelije tento trend i do Evropy. Ceny nemovitostí zde rostly závratně a často panuje ve výhledech na toto odvětví bezbřehý optimismus. A to mne děsí u jakékoli třídy aktiv.
7) Nemyslím. Indexové certifikáty mohou být zajímavou příležitostí pro drobného investora, který se o vývoj na finančních trzích zajímá. Většina investorů se ovšem nechce rozhodovat co má do portfolia nakoupit. Toto nechává na portfolio manažerovi, jehož cílem není mít výkonnost jako trh, ale naopak trh překonat. Proto přistupuje ke svému portfoliu aktivně. V balancovaných fondech může měnit poměry různých tříd aktiv, měnit váhy jednotlivých regionů atp. A to ani nemluvím o nových instrumentech typu zajištěných fondů nebo tzv. total return fondů. Ty posouvají kvalitu služeb poskytovaných podílovými fondy na jinou úroveň.

Smíšené fondy
Miloslav Zábojník, manažer smíšeného fondu J&T Opportunity Czk
a) 40 let
b) U fondu Opportunity Czk od jeho vzniku - 29. 5. 2000
c) V letech 1995-1998 - 1.Týnská s.r.o., zaměstnán jako portfolio manager a makléř a v letech 1998-1999 - DS Invest, a.s., zaměstnán jako portfolio manager, od roku 1999 J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s.
d) Akcie
b) Historie
-----
1) Před rokem jsem odhadoval vývoj akciových fondů v rozmezí 5 - 25% p.a. podle konkrétní skladby portfolia jednotlivých fondů, konkrétně naše ambice ve fondu OPPORTUNITY CZK byly cca 20% ročně. K dnešnímu dni je výnos fondu 20,08% od začátku roku - takže jsme překročili plán. Potvrdilo se, že středoevropské akciové trhy budou i nadále oblíbené, i když tempo růstu nebylo takové jako v předchozích letech. Dále přikládám i srovnání odhadů z minulého roku (červeně) se skutečností (modře):
- CEM: 10-25% - skutečnost - PX 10% Polsko 46% Madarsko 13%
- Evropa: 5-15% - skutečnost - 15%
- USA: 10 - 20% - skutečnost - 13%
- Japonsko: 10 - 20% - skutečnost - 3%
- Asie: 15 - 30% - skutečnost - 40% (včetně Číny)
- Latin A.: 10% - 20% - skutečnost - 35%
2) Potěšilo nás více titulů, např. výborně si vedl UNIFIED ENERGY, naopak nás mírně zklamala např. KB.
3) Částečnou restrukturalizací portfolia a dokoupením titulů, které podle našeho názoru měly vyšší růstový potenciál než ostatní tituly. Prodali jsme zahraniční tituly (např. Microsoft, Sony) a dokoupili české akcie (např. Čez, Telecom, Zentiva).
4) Nesouhlasíme (s ohledem na bod 5), myslím, že ještě potenciál vyčerpán není, a to právě díky novým impulsům, které dodají nové IPO. Cca 2-3.
5) Odhad středoevropské 5%, evropské 5%, americké 10-15 %, asijské 15%, latinskoamerické 15-20%, japonské 10%. Protože akciové trhy rostou již několik let v řadě, je nutné se pro dobré valuace poohlížet spíše dál na východ, proto i z tohoto pohledu by neměly evropské či středoevropské trhy nějak výrazněji outperformovat. Zejména u českého trhu je vidět, že ceny akcií prakticky odpovídají, popř. jsou velice blízko skutečným fundamentálním hodnotám.
6) Z komodit by i nadále měly růst ceny základních surovin - ropy, stříbra, mědi, zinku a jiných důležitých surovin. Důvodem je vysoká poptávka ze strany Číny. Naopak realitnímu trhu bychom se měli kvůli rostoucím úrokovým sazbám spíše vyhnout.
7) Ne toho se neobávám.

Rostislav Šindelář, Smíšený fond Prosperita - OPF Globální
Nejprve klasické osobní dotazy:
a) 39
b) Od roku 2003
c) Převážně ve společnostech, zabývajících se obchodováním s CP.
d) V poslední době země tzv. BRIC
e) Četba
---------
1) V našich plánech na rok 2006 jsme odhadovali náš výnos v rozmezí 10-15%, v tomto rozmezí se nyní pohybujeme.
2) Potěšila dividenda od SPT, na druhé straně je pokles akcií Tabáku.
3) Snažili jsme se dokoupit fundamentálně zdravé, podhodnocené tituly. Dokoupili jsme především ČEZ a také ruské akcie.
4) Ano. Nové emise kapitálovému trhu určitě pomohou. Čím více jich bude, tím lépe.
5) Nějaké výhledy na rok 2007 už máme, dříve než je budeme prezentovat, potřebujeme spíše připravit strukturu našeho portfolia.
6) Mě osobně bude zajímat, jak se bude vyvíjet kondice amerického dolaru.
7) Ne, konkurence vždy působí pozitivně.

Fondy peněžního trhu a dluhopisové
Peter Svoboda, Fond Bond Danubia, Erste Sparinvest (po přepočtu na koruny)
a) 36
b) U Erste Sparinvest od roku 2005, jinak od roku 1999
c) Raiffeisen a Generali (manažer fondu), Erste, CAIB analytik
d) Globální emerging markets, hlavně střední a východní Evropa (včetně Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu, Turecka, Rumunska a Egypta), Latinská Amerika (Brazílie, Mexiko), Jižní Afrika a přes forwardy Asie.
e) Můj syn Václav, hory, hokej, cestování, míčové hry, hudba.
--------
1) Je to celkově špatný rok pro dluhopisy (sazby šly nahoru, averze vůči riziku, světová hrozba deflace). Původně jsme očekávali 5 - 8 % a vypadalo to na to počátkem roku. Potom nastala globální krize likvidity: investoři začali stahovat zdroje z emerging markets, Turecko devalvovalo a koncem prvního pololetí jsme stali před hromadou střepů. Investoři do našich fondů začali také stahovat zdroje a už to vypadalo v létě dost mizerně. Naše očekávání tehdy bylo, že ten rok 2006 snad ještě ukončíme modrým okem, t.j. nějak plusem. Jenže 1. září, jako kdyby to byl nový čas, začaly nové emise, hlavně z Ruska, Kazachstánu a Latinské Ameriky, Maďarsko už také nevypadalo tak špatně, a peníze zase byly. Nevíme, kde ta likvidita byla (na depozitech)? Teď máme 3 bezva měsíce za námi, chtěli bychom už konec roku. Těch 3-4%, tj. 2-3% outperformance vůči evropským dluhopisům nám udělalo dobře. Investoři se zase vracejí a pro rok 2007 jsme pozitivní, očekáváme 5-7% (vše v eurech).
2) Citron: MOL 3.875 2015 (v eur), slovinské dluhopisy (bez likvidity, nezajímavé)
Oskar: Maďarské dluhopisy, Gazprom (a spojené firmy), nový 30-letý český dluhopis
3) My jsme to proseděli - nezačali jsme panicky prodávat do slabšího trhu.
4) Nesouhlasím. První polovina 2007 bude silná kvůli měnám (tj. vůci EUR) a v druhé polovině 2007 začnou centrální banky snižovat sazby ve víru nižšich sazeb ECB. Bude to dobrý rok pro dluhopisy!
5) Z hlediska Euroinvestora: 5-7%, ještě lepší bude Latinská Amerika v lokálních měnach (až +10%) kvůli ropě a surovinám. Naše tipy pro 2007: Maďarsko, Turecko, Rumunsko a Rusko (vše v lokálních měnach); mimo regionu to bude rok Brazílie (upgrade ratingu); dluhopisy v EUR a USD už mají zenit za sebou.
6) Negativně určitě překvapí reality, suroviny budou nadále silné. 2007 bude rok dluhopisů.
7) Konkurence oživí obchodní život. Zkušenosti z Rakous a Nemecka dokazují, že
certifikáty jsou jen komplementární produkt. U certifikátu to chce silný názor v jednom nebo druhém směru, fondy zaručují spíše silnou diverzifikaci.

Ondřej Matuška, manažer fondů peněžního trhu Conseq Invest Konservative Bond a Conseq Invest Bond.
a) 31 let
c) Od založení fondu, tedy od září 2000.
d) Erste Bank ČR (později Česká spořitelna), oddělení komerčního bankovnictví
e) Volné prostředky investuji na domácích a zahraničních kapitálových trzích, částečně přímo (akcie), částečně prostřednictvím fondů (akcie, dluhopisy)
e) V první řadě sportovní aktivity všeho druhu, dále pak cestování a horská turistika.
----------
1)V letošním roce jsem očekával nižší výkonnost domácího obligačního trhu v souladu s dluhopisy EMU jako důsledek zvyšování úrokových sazeb ČNB a ECB. Pro konec roku jsem loni touto dobou odhadoval sazby na úrovni 3%. Hlavním příčinou toho, že sazby letos končí na nižší úrovni byl příznivější inflační vývoj daný z části pevnějším kurzem koruny (především v paritě s dolarem). Cenám českých dluhopisů se tak v druhé polovině roku dařilo nad naše očekávání. Co mě překvapilo, byla vysoká poptávka (generovaná jak domácími, tak zahraničními investory) v aukcích státních dluhopisů v 4. čtvrtletí, kdy souhrnná nabídka byla Ministerstvem financí dodatečně navýšena na úctyhodných 60 miliard. Trh tak nové dluhopisy absorboval bez jakýchkoliv problémů a ceny na sekundárním trhu rostly více než EUR trh.
Co se týče výkonnosti okolních trhů regionu, očekával jsem lepší výkonnost obligací v PLN, HUF a SKK ve srovnání s českými dluhopisy. Z měnových kurzů jsem očekával, že se bude nejlépe dařit polskému zlotému a slovenské koruně. V případě SKK se předpověď naplnila, PLN byl však negativně ovlivněn globálním výprodejem rizikovějších aktiv v květnu / červnu a do konce roku se vůči EUR "pouze" vrátil zhruba na úroveň z konce roku 2005. V tomto kontextu mě překvapila odolnost kurzu koruny tomuto globálnímu "výplachu", když domácí měna přečkala toto období bez jediného šrámu.
2) Jako úspěšné můžeme v kontextu roku 2006 hodnotit všechny cizoměnné investice fondu. Přestože korunová výkonnost polských a maďarských dluhopisů byla díky oslabení zlotého a forintu z května / června nižší ve srovnání s domácím trhem, díky úspěsné strategii měnového zajištění a též timingu budování pozic, dluhopisy v zahraničních měnách (PLN, HUF, TRY) citelně podpořili relativní zhodnocení fondu. Strategie měnového zajištění mj. zahrnovala po celý rok hedging složky měnového kurzu CZK/EUR proti posilování české koruny, fond tak efektivně participoval na vývoji kurzů lokálních měn v paritě s eurem. Za zmínku určitě stojí velmi úspěšná investice do tureckých dluhopisů realizovaná na přelomu května / června.
Jako neúspěch musím naopak hodnotit prodej SKK dluhopisů z portfolia fondu v průběhu června v obavách z negativního výsledku parlamentních voleb, jež se sice naplnil, přesto nezabránil kurzu slovenské koruny navrátit se na svoji apreciační trajektorii a cenám dluhopisů posílit.
3) Na turbulentní vývoj z května / června jsme reagovali nákupem maďarských dluhopisů, které jsme do té doby v portfoliu neměli, dále otevřením měnové expozice vůči vývoji kurzu polského zlotého (v paritě s EUR) a pozdější navýšení pozice v PLN dluhopisech. V této době jsme také do portfolia fondu přidali turecké dluhopisy.
4) Myslím, že toto nelze tak jednoznačně říci. Například maďarský obligační trh skýtá pro nadcházející rok velice atraktivní růstový potenciál vlivem na jedné straně odhadovaného poklesu hospodářské aktivity, na druhé snižování rozpočtového deficitu a schodku běžného účtu díky přijatým restriktivním opatřením ve fiskální oblasti. Tyto tendence povedou dle našeho názoru k citelnému snížení úrokových sazeb centrální bankou ze současné vysoké úrovně 8%, poklesu výnosů dluhopisů (z aktuálních úrovní 7 - 7,5%) a růstu jejich cen. Dařit by se dále dle našeho názoru mělo polským dluhopisům, jež budou profitovat z pokračujícího nízkoinflačního hospodářského růstu a očekávaného posilování kurzu zlotého.
5) Domnívám se, že nejvyšší výkonnosti v regionu by mohly v příštím roce dosáhnout maďarské dluhopisy a to včetně efektu vývoje měnového kurzu. Eurovou výkonnost očekávám v rozsahu 5 - 9%. O něco níže, ale stále na velice zajímavou úroveň, by se mělo dostat průměrné zhodnocení polských obligací, čekám zhruba 4 - 7%, klíčový bude, samozřejmě, vývoj kurzu zlotého. Z více rizikových trhů se nám jako atraktivní dále jeví turecké, případně rumunské dluhopisy.
Od domácích obligací očekáváme zhodnocení srovnatelné s letošním rokem, tedy okolo 3%. Omezený potenciál spatřujeme v EUR a USD obligacích, jejichž výnosy v průběhu roku dle našeho názoru postupně porostou.
6) Domnívám se, že rok 2007 bude rokem úspěšným pro akciové investice a to nejenom v případě středoevropského regionu. Globální ekonomická aktivita zůstane i přes určité oslabení v USA a EMU vysoká a korporátní výsledky půjdou v souhrnu nahoru. Navíc, aktuální ocenění na bázi relativních ocenění (P/E, P/EV) jsou i přes letošní růst stále relativně konzervativní a pod dlouhodobými průměry, což ukazuje na existující další růstový potenciál.
Akciové trhy regionu znovu nabídnou zajímavý investiční potenciál, jako celek však dle mého názoru rozvinuté trhy nepřekonají. Atraktivní investiční příležitostí, jež v podobě dvou prvních vlašťovek (developer ECM, producent netkaných textilií Pegas Nonwovens) nabídla domácím drobným investorům na konci letošního roku pražská burza, mohou být na domácím akciovém trhu další primární emise.
7) -

Martin Šmíd, manažer fondů IS ČS - ČS korporátní dluhopisový a Sporoinvest
a) 33
b) Od roku 2000
c) Do ISČS (tehdy ještě SIS) jsem nastoupil po studiu.
d) Hlavní část mých investic je zainvestována v portfoliu podílových fondů, v kterém jsou zastoupeny jak konzervativní fondy (peněžního a dluhopisového trhu), tak i rizikovější podílející se na výnosech na emerging markets (dluhopisové i akciové).
e) Cestování a fotografování
------
1) Můj původní odhad spočíval v očekávání, že i v letošním roce zůstanou ceny komodit na vysokých úrovních. Proto mým hlavním favoritem mezi pevně úročenými investicemi byly dluhopisy zemí rozvíjejících se ekonomik (emerging markets), včetně korporátních obligací tohoto regionu. Co se týká vývoje korunového peněžního a dluhopisového trhu v letošním roce, lze říci, že víceméně splnil má očekávání. Naopak méně spokojen jsem byl s vývojem na okolních středoevropských trzích (polském a maďarském), kde se politická nestabilita projevila na nižší výkonnosti těchto trhů.
2) Za nejlepší investice v portfoliích ISČS - Sporoinvestu OPF a ISČS - ČS korporátního dluhopisového OPF v letošním roce považuji korporátní dluhopisy zemí emerging markets a také ve druhém pololetí roku české a americké státní dluhopisy.
3) Květnová korekce se týkala především akciových trhů. Dluhopisové trhy prošly korekcí následně v průběhu června. Někdy mezi tím, zhruba na přelomu května a června, se ještě odehrála korekce na trhu dluhopisů zemí rozvíjejících se ekonomik (emerging markets) a na trhu vysoce úročených korporátních dluhopisů (high yields). Vysoká diversikace portfolia ISČS - Sporoinvestu (fondu peněžního trhu) a včasné snížení rizikových pozic již v prvních jarních měsících, pomohla fondu překonat období korekce bez výraznějších problémů. Specifické zaměření dalšího fondu pod mou správou (ISČS - ČS korporátního dluhopisového OPF), který je zaměřen na korporátní dluhopisy z východoevropského regionu včetně Ruska a Kazachstánu, neumožňovalo tomuto fondu vyhnout se zcela korekci. Samotný pokles byl ovšem poměrně rychle vystřídán vyšším růstem.
4) Co se týká dluhopisových a měnových trhů, rozhodně ne.
5-7) -

Odborníci na trhy komodit odpovídali na následující dotazy:
1) Jak se budou podle Vašeho názoru vyvíjet ceny komodit v příštím roce?
2) Na které druhy komodit, respektive jednotlivé komodity byste si osobně vsadili a jakým byste se vyhnuli? A proč?

Jan Bureš, Analytik finančních trhů ČSOB
1) Domnívám se, že v nadcházejícím roce se bude méně hovořit o komoditách obecně, ale na významu nabudou individuální fundamentální faktory. Ke klíčovým společným faktorům bude patřit zvolnění dynamiky americké ekonomiky, což by se mělo projevit v její nižší dynamice poptávky po dovozu ropy i základních kovů. V případě ropy nelze čekat žádné výraznější propady cen, protože OPEC stále drží v ruce mocnou zbraň (volné globální produkční kapacity jsou stále na cca 3 MB/den). V případě základních kovů je situace jiná, zvláště v případě niklu, který v tomto roce kvůli velice nízkým zásobám vystřelil k vysokým hodnotám. Nikl, stejně tak jako měď mají potenciál v příštím roce více zlevnit. Drahý by měl zůstat i zinek a výrazně nezlevní pravděpodobně ani hliník.
Drahé kovy a především zlato by mělo v první polovině roku profitovat ze slabého dolaru, druhá polovina roku 2007 podle mého názoru vyzní pro zlato slabě (předpokládám zpevnění USD na globálních trzích).
2) Vsadil bych si stále spíše na drahé kovy, u základních bych byl vzhledem k možnému ochlazení stavebnictví v USA opatrnější. Vsadit na růst cen ropy na úrovních kolem 55 USD mi také přijde relativně rozumné.

Štěpán Pírko, Colosseum
1) nečekáme výrazné oslabení v žádném sektoru. Relativně slabší budou energie, ale to neznamená, že klesnou. Mohou vzrůst méně.
2) u "tahounů" další fáze býčího trendu, tj. obilnin/olejnin a drahých kovů, čekáme zhodnocení o 15 - 25%, ostatní sektory 5 - 15%.
I v roce 2007 počítáme s pokračováním růstu cen komodit, avšak býčí trend bude více selektivní, některé sektory budou udávat tempo a jiné budou slabší. Měřeno komoditním indexem Rogers International Commodity Index očekáváme růst o 12 - 16%.
Mezi nejzajímavější sektory překvapivě nezařadíme ropu a energie. V sektoru energií vidíme jako nejpravděpodobnější scénář stagnaci průměrných cen a kolísání v širokém pásmu 55 - 75 USD. Nová maxima jsou v nejbližších 6 - 12 měsících nepravděpodobná. Příčiny jsou v postupném vyrovnávání nabídky a poptávky. Nabídka roste - daří se zvyšovat globální těžbu díky novým kapacitám (kanadské písky, Rusko i další země) a poptávka je nižší než se čekalo, zejména kvůli zpomalení růstu poptávky v největším spotřebitelském regionu světa: USA. Tamní ekonomika zpomaluje a je znát i odklon od automobilů s extrémně vysokou spotřebou. Cenová struktura trhu futures, tzv. contango, znevýhodňuje spekulace na vzestup, a proto se spekulanti mírně stahují zpět. Výrazný růst cen (na nová maxima) vidíme jako reálný pouze v případě nečekané zásadní události, např. válečného konfliktu v klíčovém regionu.
Nejvíce si slibujeme od sektoru obilnin a olejnin a drahých kovů. V historii vždy při dlouhodobých býčích trendech komodit docházelo k postupné rotaci vůdčích sektorů. Od roku 2001 to byly energie, pak se přidaly drahé kovy a nyní předpokládáme, že taktovku převezmou právě obilniny a olejniny. Na straně nabídky došlo k prudkému poklesu produkce pšenice a poměr zásob ku
spotřebě dosahuje nejnižší úrovně od 70. let. Zajímavější je však strana poptávky: Čína se po mnoha letech samostatnosti nebo dokonce exportéra zrnin stává dovozcem a to výrazně zamíchá světovými cenami. Další fenomén jsou biopaliva - v USA, Jižní Americe, Asii i Evropě dochází k jejich postupnému nasazování do praxe a nebude trvat dlouho než si svět uvědomí, že pro nahrazení byť jen části paliv biopalivy není dostatek zemědělské půdy a dalších kapacit. To už budou ceny ale o mnoho výše než nyní. Lze snadno spočítat, kolik by např. v ČR bylo potřeba obilí na pokrytí 85 % roční spotřeby benzínu (směs 85/15). S překvapením zjistíme, že by ani sklizeň veškeré pšenice pro výrobu tolika benzínu nestačila... Nahrazení fosilních paliv biopalivy je značně naivní a má jednu zásadní chybu: nedostatek zemědělských kapacit. Fenomén biopaliv žene vzhůru ceny cukru, kukuřice, pšenice, řepky, palmového oleje a dalších zemědělských komodit.
Silný růstový potenciál stále vidíme v sektoru drahých a průmyslových kovů, zejména stříbra. Důvody pro růst jsou již notoricky známé: omezená a neelastická produkce, silná a neelastická poptávka, slabý dolar, diverzifikace investic, ochrana proti inflaci.
Překvapit může i sektor potravin, další trochu opomíjený sektor. Zejména káva a pomerančový koncentrát vypadají velmi zajímavě, méně již kakao.

Michal Tomášek, manažer Zlatého fondu ČP Investu
1) Myslím si, že dojde k opětovnému navázání na předchozí úspěšné roky, kdy ceny komodit v průměru rostly. Ta méně příjemná zpráva však je, že budoucí vývoj bude hodně rozkolísaný a asi bude pro mnohé komodity rozdílný. V případě zlata a stříbra očekávám atakování nových maxim v souvislosti s poklesem amerického dolaru a "pumpováním nových peněz" do ekonomiky. Možná budeme svědky, kdy padne hranice 800 USD na zlatě či 20 USD na stříbře. Naopak cena ropy bude, pokud nenastanou geopolitické problémy, uvězněna k koridoru cca 55-70 USD za barel. V případě diamantů je jejich povaha přibližně stejná jako u zlata - akumulují se a jsou symbolem uchování hodnoty.
2) Vsadil bych si na ekonomické zpomalení a s tím související tlak na pokles některých průmyslových komodit jakými je například měď. Naopak jako bezpečné se budou jevit drahé kovy jako zlato či stříbro a zemědělské komodity - obiloviny. V případě obilovin jde o skutečnost, že jsou dlouhodobě podhodnocené ve vztahu k jiným komoditám a zásoby jsou velmi nízké, přičemž poptávka roste.
Komodity jsou kótovány v amerických dolarech, proto ta korelace je docela silná. Tj., když dolar klesá, ceny komodit rostou. Chci jen ale upozornit, že zmíněná záporná korelace se za poslední cca rok a půl snížila a řada komodit se odpoutala od této vazby (viz měď, zinek, nikl, zlato,...). Příklad: do poloviny roku 2005 se tato korelace u zlata pohybovala na úrovni -0,95 (-1 je max.), od této doby je cca poloviční. Je to jen posun do další fáze tohoto dlouhodobého růstového cyklu (ta předchozí byla svázanost s americkým dolarem).


Připravil František Mašek






Související