Když si odboráři z pražského dopravního podniku vloni na podzim vyjednali lepší platy pro následující tři roky, označili to za úspěch. Pouhý rok poté už ale vidí situaci jinak a chtějí znovu přidat. Poukazují na výbornou kondici tuzemské ekonomiky, která se od loňska výrazně zlepšila.

Podobnou situaci nyní řeší celá řada firem v Česku. "Tlak na růst mezd je dnes skutečně obrovský, asi největší, jaký jsme kdy zažili," říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se českému hospodářství mělo v dohledné době přestat dařit. Česko hlásí jeden z největších růstů HDP v Evropské unii, má nejnižší nezaměstnanost za posledních dvacet let. Firmy proto velmi těžce hledají nové pracovníky, často musí přeplácet lidi od konkurence. To vše dává současným zaměstnancům nebývale silnou pozici, aby si řekli o vyšší výplatu.

Vyjednávání o lepších platech se podle Středuly aktuálně týkají několika tisíc českých podniků. "Jedná se zhruba o půl druhého milionu zaměstnanců," říká odborářský boss.

Zatímco ještě před několika lety se odbory s firmami přetahovaly při jednáních o vyšší platy o jednotky procent, dnes si nebojí říct o dvouciferný nárůst mezd a k tomu pohrozit stávkou nebo jinými nátlakovými akcemi.

V pražském dopravním podniku chtějí například k platu měsíční prémie až 30 procent. Pokud je nedostanou, odboráři hrozí, že si část řidičů vezme zdravotní volno − takzvaný sick day − a doprava v metropoli zkolabuje. Tento způsob nátlaku zvolili proto, že kolektivní smlouvu mají platnou ještě dva roky, a kdyby šli nyní do stávky, vystavovali by se postihu. Takto jim však nic nehrozí.

Dopravní firmy řeší podobnou věc v celém Česku. Vyšší platy chtějí například i v Brně. Tam požadují navýšení mzdy o 4500 korun, tedy v průměru o 15 procent. "Je ale potřeba myslet i na ekonomické možnosti podniku a města Brna. Problémy jsou i jinde, například u strážníků, a zdroje se musí spravedlivě dělit," vysvětluje brněnský primátor Petr Vokřál (ANO).

Udržet si strojvedoucí se snaží železniční dopravci. RegioJet už svým lidem přidal až 14 procent, Leo Express zvýšil mzdy o pět procent. Na to reagují České dráhy, které novým i stávajícím zaměstnancům slíbily vyplatit příští rok speciální prémie.

Napětí panuje také v průmyslu. Především v automobilovém, který je pro českou ekonomiku klíčový. Do konce března příštího roku musí uzavřít novou kolektivní smlouvu například v mladoboleslavské automobilce Škoda Auto. Čeští odboráři si věří i díky úspěšné letní stávce v bratislavském závodě koncernu Volkswagen. Tam si zaměstnanci vymohli zvýšení platů o 14 procent v průběhu půldruhého roku.

Pokud by se podobně dohodli i v Mladé Boleslavi, k jednání o lepších platech by to povzbudilo také zaměstnance ve firmách, které jsou navázané na český autoprůmysl. Na něj připadá přibližně čtvrtina průmyslové produkce.

Právě v průmyslových podnicích v re­gionech je už nyní tlak na výrazný růst platů největší. Například zaměstnanci gumárenské firmy Mitas si vydobyli zvýšení platů téměř o celou čtvrtinu. Růstu v průměru o 10 procent dosáhli i odboráři ve skupině Z-Group Steel podnikatele Zdeňka Zemka.

Požadavky na vyšší platy se ale týkají i mnoha dalších odvětví. V polovině listopadu se rozhodly vyhlásit stávkovou pohotovost například odbory zastupující zaměstnance bank a pojišťoven. "Stávková pohotovost potrvá, dokud poslední základní organizace neřekne, že je s vyjednáváním spokojena," prohlásil František Hupka, předseda Odborového svazu pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví. Svaz má zhruba 8000 členů v sektoru, který zaměstnává desítky tisíc pracovníků. Požaduje, aby byly platy navýšeny o 15 procent.

Přestože se zatím nepředpokládá, že by se stav české ekonomiky zhoršil, vyjednávací pozici odborů může oslabit něco jiného. "Ve chvíli, kdy nová vláda usnadní příchod pracovníků z Ukrajiny a dalších zemí, problém nedostatku lidí už nebude tak palčivý a tlak na zvyšování mezd se sníží," prohlašuje předseda odborového svazu Kovo Jaroslav Souček.

Související