Miroslav Kalousek už podruhé končí jako předseda důležité strany české politiky. V roce 2006 odešel z postu předsedy KDU-ČSL, tento víkend předává předsednictví TOP 09. Na dotaz, zda se jednou zase vrátí jako předseda strany, odpovídá: "Nikdy neříkej nikdy". V tuto chvíli ale nekandiduje ani na žádný post do předsednictva strany.

Ponechá si však důležitou pozici předsedy sněmovního klubu, takže ostré slovní přestřelky mezi ním a předsedou ANO Andrejem Babiše jsou zaručeny i na další čtyři roky.

Kalousek otevřeně přiznává, že dovedl stranu ke kruté porážce, i to, že ze svého pravděpodobného nástupce Jiřího Pospíšila není nijak nadšen.

Za nejdůležitější agendu TOP 09 pro nadcházející roky považuje integraci stran pravého středu. Chce společné kandidátky do komunálních a senátních voleb příštího roku. Tentokrát to už prý půjde, protože ostatní strany nepokukují po Babišovi: "Úvaha, že nemůžeme být na jedné kandidátce s topkou, protože pak bychom pak nemohli být s Babišem, padla."

Jste nepochybně úspěšný zakladatel TOP 09. Byl jste ale i úspěšným předsedou TOP 09?

Nedokážu oddělit svou práci prvního místopředsedy TOP 09 a pak předsedy. Ono se toho pro mě tehdy v roce 2015 v zásadě mnoho nezměnilo. Před deseti lety jsem si TOP 09 s Karlem Schwarzenbergem vysnil, z nuly jsme ji třikrát za sebou dostali do sněmovny, což nejsem schopen považovat za neúspěch.

Ale nebudu uhýbat: když jsem byl předsedou, strana utrpěla strana dvě kruté porážky − jednu v krajských volbách minulého roku, druhou nyní v říjnu ve sněmovních.

Získali jste místo 12 procent z roku 2013 letos jen 5,3 procenta. Proč vaši voliči odešli tam, kam odešli? Tvrdili jste, že jste proevropští, ale třetina voličů, 180 tisíc, zběhla k euroskeptické ODS. Tvrdili jste, že jste konzervativní, ale dalších 140 tisíc zběhlo k velmi liberálním Pirátům.

Podle mě je TOP 09 pořád stejná. Ale dramaticky se změnily kulisy. V roce 2009 jsme startovali do úplně jiného prostředí. Lidé chtěli slušnou, nezkorumpovanou ODS a nelevicovou křesťanskou demokracii. Do této poprávky jsme se trefili a oslovili voliče projektem pravicové a jasně proevropské strany.

Kulisy se ale dramaticky změnily. Přišla mamutí, agresivní korporace…

...já tuším, kam míříte. Ale za vše přeci nemůže Babiš. Proč proevropští voliči utíkají k ODS a konzervativní voliči k Pirátům?

Určitou část našich voličů se asi podařilo přesvědčit, že euroskepticismus je pro ně lepší než tvrdé jádro Unie a dráždí je to, co tvrdíme: tedy že čím méně Evropské unie, tím více Ruska.

Proč ale velká část liberálně naladěných voličů odešla k Pirátům, jejichž program je dramaticky odlišný, to opravdu nevím. Vypořádal jsem se s tím trochu alibisticky ve svém projevu delegátům úvahou, nakolik byly volby soubojem programů a nakolik spíše cenou TýTý.

A pak je třeba zdůraznit, že proti žádné straně nevedla propagandistická mašina Agrofertu tak cílenou dehonestační kampaň jako proti nám.

Vy to svádíte na kde co okolo sebe. Ale tu otázku, proč vám utíkají voliči, stejně budete muset nějak zodpovědět. A to hlavně nový předseda TOP 09, kterým se nejspíše stane europoslanec Jiří Pospíšil. Co od něj čekáte?

Asi nejlepší odpověď jsem slyšel od Karla Schwarzenberga: buchta se pozná, když se jí. Nijak se ale netajím zklamáním, že to je jediný kandidát. Doufal jsem v soutěž několika osobností, které třeba nejsou tak známé, ale tuším v nich potenciál lídra.

V naší situaci máte vždy dvě možnosti: buď si dáte do čela známou hotovou osobnost. Výhodou je určitě právě ta známost, ale na druhé straně má své limity v podobě nějaké politické minulosti.

Já sám ty limity mám z doby svého předsedování a místopředsedování KDU-ČSL. Ta hořkost dodnes úplně nevyvanula. A úplně ten samý limit má Jiří Pospíšil jako dlouholetý místopředseda ODS a její ministr ve dvou vládách.

Druhou možností je, že vezmete někoho, kdo není tak známý a populární jako Jiří Pospíšil, je politicky již zakotven v TOP 09 a máte čas v opozici, aby se z něj vyprofiloval silný lídr.

Jednoznačně jsem věřil v možnost B, takové osobnosti v TOP 09 jsou, ale každý z nich má nějaký svůj důvod, proč tu výzvu nezvednou.

Skoro to zní jako by jste litoval, že jste to předsednictví položil…

Ne, to byla moje povinnost. A máme kandidáta, kterému je třeba dát šanci.

A vy si dokážete představit, že se jednou zase o předsednictví TOP 09 budete ucházet?

Nikdy neříkej nikdy. Jsem v politice relativně dlouho. Z veřejně známých osob, které budí emoce, jsme už vlastně jenom dva − pan prezident Zeman a já. A nikdy jsem ale svou kariéru nevnímal jako plynulý vzestup, ani jako bezpečný pohyb po izokorytnici. To neodpovídá mé povaze.

Vždy jsme zápasil o to, v čem jsme zrovna viděl smysl.

Jednou z hlavních agend Jiřího Pospíšila bude jistě spolupráce stran pravého středu. Trochu to ale připomíná yettiho: všichni o integraci mluví, ale nikdo ji zatím neviděl…

Máme čas jít po jednotlivých krocích. V příštím roce si třeba vyzkoušet spolupráci v komunálních volbách. Pevně doufám, že vznikne co nejvíce společných kandidátek. I do Senátu.

No, vy už jste minulý podzim ke spolupráci vyzval a nic z toho nebylo. Proč by to nyní mělo být jiné?

Situace se dramaticky změnila. Minulý podzim jsme byli jediní, kdo vylučovali kooperaci s Andrejem Babišem. ODS, KDU-ČSL, ani STAN tehdy nic takového nevylučovaly. Ještě v dubnu 2017 třeba pan první místopředseda STAN Vít Rakušan říkal, že chtějí být vládní stranou a že s Babišem spolupracoval lze.

Ta změna strategie, že s Babišem v žádném případě ne, přišla až v závěru kampaně. A dnes chci věřit, že je to jejich pevné stanovisko. Úvaha, že nemůžeme být na jedné kandidátce s topkou, protože pak bychom pak nemohli být s Babišem, tedy padla. Naopak dnes ta kandidátka může být, chceme-li zachránit demokratické a prozápadní směřování země.

Jak spolupráce bude nakonec vypadat, to už je ale na novém vedení TOP 09.

Jak ještě jednou: jak moc by se tedy měl integrovat pravý střed?

Podívejte se: vždy záleží na tom, čemu čelíte. Máte-li plnohodnotnou demokracii a svobodná média, tak si můžete dovolit luxus několika spřízněných, leč odlišných stran, které se hádají o tak zásadní problém jako jako je jedna či dvě sazby DPH.

Pokud je ale ohrožen samotný demokratický systém a zahraničněpolitické směřování země, tak musíte zapomenout na spoustu detailů. A čím je větší riziko, tím na více detailů musíte zapomenout.

Jakému riziku budeme čelit, už, myslím, víme. Teď bude záležet, do jaké míry bude kdo schopen obětovat své pozice společnému cíli, abychom se nezasnili s Milošem a Andrejem a neprobudili na Rudém náměstí.

Tak a vy tu integraci proti Babišovi začnete tím, že jeden ze spolupracujících subjektů − lidovci − podpoří Babišovi rozpočet na rok 2018.

Myslím, že rozpočet na rok 2018 jsou povinny podpořit ty strany, které ho vytvořily svou čtyřletou hospodářskou politikou. Jestli ČSSD a KDU-ČSL podpoří rozpočet, se kterým já osobně nesouhlasím a považuji ho za jeden z nejhorších rozpočtů v historii země, budu to pokládat za férové a zodpovědné. Je to jejich rozpočet, jejich zodpovědnost.

TOP 09 se musí rychle zvednou nyní ze dna. Jaká tři nová témata, byste byl rád, aby si lidé s vaší stranou spojovali třeba za rok?

Možná to nebylo teď tak slyšet, ale nikdy jsme neopustili téma důstojného dožití, tedy otázku penzijní a zdravotní reformy. Dále by to měla být zahraniční politika, která nás neodsune na okraj Evropské unie. A určitě reforma vzdělávání.

Může být něco z toho případně i tmelem spolupráce Demokratického bloku?

Pokud bude tmelem spolupráce Demokratického bloku cokoliv, tak zaplaťpánbůh za to cokoliv.