Podnikatelé volají po prozápadní liberální vládě. "Potřebujeme ji stabilní a proevropskou," řekl za ně v anketě Ekonomu například Kvido Štěpánek, šéf průmyslové firmy Isolit-Bravo. Jenomže občané, kteří dali ve volbách přednost protestním formacím, mají priority jiné, a chtějí navíc rozhodovat prostřednictvím referend.

Zhruba půl na půl dělí společnost už požadavek na příchod nových zahraničních pracovníků. Ještě lépe je rozpolcenost mezi elitou a lidem patrná v postoji k Evropské unii. Zatímco pro podnikatele je bruselská orientace nezpochybnitelná, podle agentury CVVM je sice 60 procent populace pro setrvání republiky v EU, avšak opravdu spokojena s její činností je pouze třetina dotázaných. Spor je i kolem eura: exportní průmysl si jeho zavedení představit umí, nicméně podle všech průzkumů veřejného mínění trvají čtyři pětiny populace na zachování koruny.

Hospodářská komora ČR proto odděluje problematiku kolem zavedení eura od ostatních záležitostí Evropské unie. "Bez ohledu na někdy i zásadní výhrady žádná skutečně rozumná vláda nesmí o odchodu z EU ani uvažovat," zdůrazňuje prezident komory Vladimír Dlouhý. A připomíná nejen 80procentní podíl domácího exportu na evropské trhy, ale i zdejší objem zahraničních investic. Jiné je to ale podle něj s eurem. "Exportéři vědí o okamžitých výhodách přijetí spo­lečné měny, většinový názor podnikatelů však jednoznačně upřednostňuje setrvání u české koruny," říká Dlouhý diplomaticky.

Také šéf strojírenské společnosti Wikov Industry Martin Wichterle ve věci společné měny váhá. "Z politického hlediska bych byl spíše pro euro, řadilo by nás to více k Západu. Avšak z pohledu samotné ekonomiky cítím, že by mohlo jít o spornou věc," uvedl pro Ekonom.

Na druhé straně jsou vůči euru i daleko vstřícnější podnikatelé. O nezbytnosti "proeurové vlády" mluví už zmíněný Kvido Štěpánek, jehož firma je napojena na automobilový průmysl.

Podle zájmů

Konkrétní požadavky podnikatelů na činnost příští vlády se odvíjejí od zájmů jejich byznysu. Proto existuje i tlak na rozšíření obchodu s Ruskem. "Vláda by se měla zasadit o pragmatickou politiku na východních trzích. A učinit kroky, abychom tam mohli normálně podnikat, protože řada konkurenčních firem tam obchoduje bez omezení," míní Vladimír Plašil, zakladatel strojírenské společnosti Alta, která část své produkce vyváží do zemí bývalého Sovětského svazu.