Podáním daňového přiznání nebo vyplněním kontrolního hlášení kontakt mezi podnikatelem a finančním úřadem nekončí. Získat informace o příjmech či ziscích berní úředníci mohou i z dalších zdrojů. Pozvánkou ke kontrole se mohou pro berní úředníky stát například zaokrouhlené údaje o tržbách, výnosech, zisku nebo pořízeném majetku, uváděné na webu nebo ve výroční zprávě firmy. "Jeden z našich klientů pořídil dvě výrobní linky s kotli, přičemž jedna byla rekonstruována a klient se jí nechtěl chlubit. Takže do výroční zprávy napsal, že pořídil jednu. Nicméně v účetnictví v nákladech měl dvě," uvádí příklad daňový poradce společnosti Apogeo Jiří Žežulka. To k firmě přitáhlo pozornost správce daně.

Podezření z nelegálního zaměstnávání pak může typicky vyvolat i překlep v počtu zaměstnanců. Například když podnik ve výroční zprávě tvrdí, že má osm provozoven s dvousměnným provozem, a v přehledu o počtu zaměstnanců nedopatřením uvede, že zaměstnává jen tři lidi.

Pohlídej si účetního

Zkušenosti daňových poradců také ukazují, že řada informací, které by firma úřadům raději sdělovat nechtěla, se k nim dostane při neformálním jednání mezi zaměstnanci a lidmi z finančního úřadu. Stává se totiž, že při zdánlivě nevinném telefonátu, ve kterém chce úředník třeba jen ověřit několik drobností z kontrolního hlášení, účetní v dobré víře vyzradí i informace, které by berňáku vůbec říkat nemusel, například o převodních cenách, za které si převádí společnosti z jednoho holdingu zboží mezi sebou.

V nákladech měla firma dvě výrobní linky, ve výroční zprávě se ale chlubila jen jednou. Daňová kontrola na sebe nenechala dlouho čekat.

"Mezi zaměstnanci převládá názor, že je potřeba berním úředníkům vyhovět za všech okolností," upozorňuje právník advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal Martin Černý a radí: "Je potřeba zaměstnancům říct, že odmítnutí společnost nepoškodí. Je korektní daňovým úředníkům říct: nevím, musím se jít zeptat nadřízených, není to moje náplň práce."