Nepomáhat a nechránit. To je heslo, kterým by se měl podle viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla řidit postoj centrální banky ke kryptoměnám. Masovému rozšíření bitcoinu pak dle něj brání systém ověřování transakcí, který vyžaduje množství elektrické energie. Muselo by se postavit tisíce Temelínů, uvedl. Skeptičtí k rozšíření kryptoměn byli i další účastníci konference Fintech (r)evoluce společnosti, kterou pořádá Economia.

Současní, či bývalí členové bankovní rady ČNB se shodli, že se potenciál kryptoměn často nadhodnocuje, možnosti jejich širokého uplatnění jsou zanedbatelné. "Kryptoměny nejsou schopny uchovávat hodnotu," prohlásil bývalý guvernér banky Miroslav Singer. Zásadní skutečností v tomto ohledu podle něj je, že samotná budoucí emise nových bitcoinů je sice technicky limitovaná, samotné vydávání nových kryptoměn ale nijak technicky omezené není. Zpochybnil také, že platidla jako bitcoin či ethereum jsou měnami v pravém slova smyslu. Postoj regulátora k problematice kryptoměn by proto měl být podle něj pasivní.

Současný viceguvernér ČNB Mojmír Hampl dokonce při komentování vztahu centrální banky ke kryptoměnám parafrázoval heslo Policie ČR. Postoj ČNB by měl podle něj být "Nepomáhat a nechránit". Sny o masovém rozšíření bitcoinu podle Hampla navíc komplikuje systém ověřování transakcí, který vyžaduje obrovské množství elektrické energie. "Na to bychom museli postavit asi tisíc nových Temelínů," prohlásil Hampl. Podle dalšího exguvernéra ČNB Zdeňka Tůmy však může v bankovním světě najít širší využití technologie, na které kryptografické peníze běží, tedy blockchain - využívání decentralizovaného, řetězeného systému ověřování transakcí.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se