Volby posunuly Česko k populismu a nacionalismu a lidé s liberálním smýšlením nejsou jejich výsledky nadšeni. O zbytek iluzí o své vlasti, o jejích politicích i prezidentovi asi přijdou během tahanic o nové vládě, které také nedopadnou podle jejich představ. A protože o nové rozdávání karet nikdo nestojí, zbývá nespokojeným krajní možnost: poohlédnout se po zemích, kam by se mohli načas nebo i natrvalo odstěhovat.

Týdeník Ekonom proto nabízí vějíř 12 zemí, které by mohly připadat v úvahu. Například sluníčkáři, zejména ekologického ražení, mohou zamířit do stále multikulturního Švédska či na přírodními krásami oplývající Nový Zéland. Aktivním manažerům a podnikatelům se nabízejí třeba bohaté Švýcarsko nebo osvícená diktatura v Singapuru. Pro tradicionalisty, kteří se nechtějí vzdát češtiny, tu je Slovensko. Němčináři, kteří míní zůstat co nejblíže, odjedou do Vídně. A ti, kdo mají vyděláno a hodlají odpočívat, se třeba uchýlí na tropické Seychely.

Jde sice o nadsázku, v minulosti však Češi emigrovali mnohokrát. Masově poprvé za třicetileté války, když Habsburkové vyštvali tisíce nekatolíků. V 19. století z ekonomických důvodů odcházeli do USA a do Ruska. Po roce 1948 desetitisíce lidí prchaly před komunisty a znovu se to opakovalo po potlačení pražského jara o dvacet let později. Mnoho mladých se ale vydalo do světa i po pádu komunismu − za zkušenostmi či kariérou.

Za připomenutí proto stojí, že podle nedávného odhadu ministerstva zahraničí žije mimo republiku asi 2,5 milionu Čechů. Respektive lidí s českými kořeny, kteří se k bývalé vlasti nějakým způsobem hlásí.


Rakousko je zemí se společnou tradicí

Členy dosluhující rakouské vlády jsou ministři Hans Peter Doskozil či Wolfgang Sobotka. Pouta vzniklá za čtyři století společné historie jen tak nezaniknou, vždyť kořeny v bývalém Československu má kolem kolem milionu Rakušanů.

RAKOUSKO
jarvis_59f06c29498e34d8be6f4802.png
  • Nabízí početné zázemí v podobě milionu lidí českého původu.
  • Ekonomika je dynamičtější než v Německu, životní úroveň v rámci Evropy nadprůměrná.
  • Lyžování v Alpách, čistá voda i jinak vynikající životní prostředí.

HDP na hlavu:
44 176 USD

Věk dožití:
82 let

Nejde ale jen o minulost, Vídeňskou operu, tradiční sachr se šlehačkou a nádherné horské scenerie a sjezdovky. Země na Dunaji se zařadila k ekonomicky nejvyspělejším státům v Evropě a rostla v posledním čtvrtstoletí rychleji než Německo.

O nadprůměrné životní úrovni svědčí řada ukazatelů. Lidé se tam dožívají více než osmdesáti let a těší se dobré zdravotní péči. Vídeň je zásobována nejkvalitnější vodou v Evropě, především z nedalekých Alp. Podle srovnání OECD mají Rakušané zajištěno velice obstojné vzdělání. Na vysoké úrovni je sociální zabezpečení a nízká, navzdory mnoha zahraničním zaměstnancům, zůstává nezaměstnanost. Největší komplikací asi bude bydlení. Ve Vídni se cena bytu o velikosti 60 metrů čtverečních pohybuje v přepočtu mezi šesti a 13 miliony korun. Koupě nemovitosti ale může být dobrou investicí, navíc i cizinci mohou využít hypotéky od rakouské banky.

Ale pozor: ačkoliv Rakousko, zejména to venkovské, zůstává konzervativní a katolické, nemusí se líbit odpůrcům multikulturalismu a islámu. Uprchlíků, hlavně ve velkých městech, tu už žijí stovky tisíc a soužití s nimi nebývá bez problémů. Odpor k cizincům pocházejícím z odlišných kulturních oblastí a muslimům, k nimž se hlásí asi sedm procent populace, ostatně před pár dny vedl k vítězství pravice.

Na Slovensku se žije skoro jako doma

Slovensko je správnou zemí pro ty, kdo se neradi učí jazyky, protože se tam i 25 let po rozdělení Československa bez problémů domluví. Nebo pro nespokojence, kteří chtějí pryč a přitom nehodlají měnit své zvyky.

SLOVENSKO
jarvis_59f06c29498e34d8be6f4806.png
  • Jediná země, kde pro Čechy zatím neexistuje jazyková bariéra.
  • Podobný styl života i práce, ruch v Bratislavě a klid pod Tatrami.
  • Svižně rostoucí ekonomika a platy, které rychle dohánějí ty české.

HDP na hlavu:
16 496 USD

Věk dožití:
77 let

Mohou se odstěhovat do kosmopolitní Bratislavy, která jim bude připomínat Prahu, a to i náklady na bydlení. Garsonka v centru tam vychází od 11 do 18 tisíc korun měsíčně. Pokud jsou konzervativnější a mají blíže ke katolické církvi, najdou si nový domov v podtatranských regionech, které se příliš neliší od českého venkova. Při déletrvajícím pobytu je ovšem nutné požádat o registraci nebo rovnou o pobytový průkaz s platností na pět let.