Vláda si nedávno nechala vypracovat analýzu sdílené ekonomiky a digitálních platforem. V ní hledá informace o rozsahu služeb poskytovaných v rámci sdílené eko­no­miky i nástin možných řešení regulace. V ostatních evropských státech se může inspirovat přístupy striktními i značně benevolentními. Z výsledků analýzy vyplynulo, že minimálně 80 % po­skyto­vatelů sdílených služeb svou činností naplňuje definici podnikání. Převážná většina z nich však tyto aktivity oficiálně nepřiznává, a tedy neodvádí příslušné daně ani další poplatky.

Vzhledem k objemu peněz, které se v těchto službách točí, není divu, že si stát chce co nejdříve ukrojit svůj podíl. Finanční správa proto přichází s informací k daňovému posouzení poskytovatelů ubytovacích služeb. Popisuje v ní rozdíl mezi nájmem a ubytovací službou, za kterou považuje převážnou většinu ubytování zprostředkovávaných prostřednictvím on-line platforem. Není podstatné, zda má ubytovatel například živnostenské oprávnění. Rozhodující není ani ekonomický výsledek vykonávané činnosti, postačí soustavnost a zisk jako zamýšlený účel. Poskytovatel ubytování je tedy osobou povinnou k dani i dalším zákonným povinnostem. Nabízíte-li svůj byt k ubytování, je proto vhodné pečlivě posoudit povahu takové aktivity a vyhovět požadavkům zákona.