To, co se dělo v sobotu po vyhlášení voleb ve volebním štábu hnutí ANO, se událo naposledy ve volbách roku 2010 v ústředí TOP 09. I tam se po neočekávaně dobrém výsledku vedení spěšně začalo zajímat, co že jsou za lidi ti straníci, o kterých se vůbec neuvažovalo, že by se dostali do parlamentu. V ANO lídři řešili po zisku 29,6 procenta hlasů, kdo jsou ti čtvrtí a pátí na kandidátce a zda má na ně někdo telefon.

Dokonce i někteří členové vedení hnutí ANO týdeníku Ekonom přiznali, že čekali výrazně nižší výsledek. Vlna protestu, která zachvátila českého voliče v posledních týdnech a pomohla hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury a pirátům, však ANO nakonec zjevně nezasáhla.

Babišovo hnutí tak bude sestavovat vládu.

Ale ještě předtím, než se rozhodne s kým, si musí vyjasnit svůj postoj právě k okamurovcům.

vše o volbách na jednom místě

"Nejen koalice, ale byť jen podpora je pro nás problematická," řekl Ekonomu místopředseda hnutí a ministr obrany Martin Stropnický. "Je to extrémní síla," uvedl další místopředseda a ministr životního prostředí Richard Barabec. Ale hned svá slova mírnil: dokáže si představit hlasování s SPD o jednotlivých zákonech, úplně ostrakizovat je nechce: "Když budete někoho vytlačovat na kraj, je pravděpodobné, že bude nakonec sílit."

Andrej Babiš tak má před sebou trojí úkol: 1) stát se premiérem vlády ANO, 2) pod pohrůžkou možné spolupráce s SPD a KSČM donutit k dohodě demokratické strany a 3) nenechat dál posilovat Okamuru, aby se SPD stala útočištěm protestních hlasů voličů ANO.

Přímou volbu starostů s SPD

Když týdeník Ekonom mluvil na jarním sněmu ANO s ministrem Brabcem, tento politik si už tehdy tipoval, že by SPD mohla vyrůst až na deset procent. Přitom tehdy preference Okamurova hnutí byly mizivé. "Je to charismatický lídr s jednoduchými xenofobními a destruktivními recepty. Dokázal vysát protestní voliče a postupně k nim přidat i voliče ČSSD, KSČM a možná i nějakého voliče ANO," vysvětlil Brabec tehdejší úvahu, která se ukázala správná. Podle Brabce Okamura uspěl na lživých tvrzení o migraci, Evropské unii či zneužívání dávek.

Brabec ale zároveň obhajuje, že Babiš vyzval k jednání všechny strany včetně SPD. Uvádí příklad ze svého Ústeckého kraje, kde ANO vyhrálo volby, ale vládní koalici poskládaly KSČM, ČSSD a právě SPD. Následně se ukázalo, že okamurovci dokáží svou rétoriku rychle zmírnit. "Mohli bychom se shodnout například na posílení přímé demokracie," přemýšlí Brabec, o čem by se s SPD dalo jednat. To ovšem podle něj neznamená referendum o vystoupení z Evropské unie, ale třeba prosazení přímé volby starostů.

Stropnický se také nebrání účelovému hlasování ve sněmovně s Okamurou, který disponuje 22 mandáty. Ale vláda by se o SPD opírat neměla.

Babiš čelí blokádě, má podporu Zemana, do vlády s ním ale nikdo nechce. Zkouší proto taktiku z Agrofertu

Podle Stropnického je naopak potřeba podpořit proevropský sentiment, o kterém Češi dle výsledku SPD či KSČM zjevně pochybují: "Musíme se účastnit evropské integrace. Jednou z oblastí může být například posílení obranné spolupráce, ta se nám vyplatí," navrhuje Stropnický, jak zastavit negaci vůči Evropské unii.

K jednobarevné vládě?

Babiš tedy může na demokratické strany hrát hru, že pokud ony nepřistoupí na spolupráci, nechá si svou jednobarevnou vládu podporovat SPD a KSČM. Ale tím by se stal závislý na hlasech, které považuje za extrémní a mohou mu ubírat protestní voliče ANO.

Z dalších partnerů se mu tedy nabízí ČSSD a KDU-ČSL, dosavadní koaliční partneři. Ti však utrpěli debakl a minimálně ČSSD se rozhodne nejspíše pro opozici. Její dělnické a zaměstnanecké jádro voličů se během čtyř let rozprchlo k ANO a SPD a ČSSD ho potřebuje znovu nabrat.

TOP 09 a STAN Babiše nejhlasitěji odmítají, takže z devíti stran zbývají ODS a Piráti. ODS zatím ústy svého předsedy Petra Fialy říká, že s Babišem do vlády nepůjde, stejně tak nováčci Piráti. Spolu s lidovci se ale právě na ně vyjednavači ANO zaměří asi nejvíce.

Výsledkem nemusí být koaliční většina pro ANO. Za úspěch by Babiš mohl považovat i to, když k podpoře své jednobarevné vlády získá hlasy demokratických stran a ne extrémních. Případně po dohodě mohou poslanci odejít ze sálu a sníží se tak počet hlasů potřebných pro vyslovení důvěry. Tak to udělala v minulosti ODS v roce 1998, když pomohla na svět jednobarevné vláda ČSSD premiéra Miloše Zemana. I tehdy se mluvilo o zablokované sněmovně a řešení z nouze.

Babiš může sázet i na tento způsob vzniku vlády, protože pro jednotlivé zákony by pak ANO v silně fragmentizované sněmovně s jasně dominantním Babišovým hnutím nejspíše snadno nacházelo podporu.