Facebook, Instagram, Twitter, Snapchat a další so­ciální sítě, kde převážně mladší generace prezentuje své názory či okamžiky ze soukromého života, mohou stát člověka i místo. Zveřejněný obsah totiž může zapříčinit nepřijetí do nového zaměstnání. Zaměstnavatelé však nemají neomezené pravomoci, ruce jim při hodnocení internetového obsahu svazuje zákon.

Viděli jsme Facebook, nashle

"Setkali jsme se s několika případy, kdy společnost těsně před podpisem smlouvy s kandidátem svou nabídku stáhla právě z důvodu nevhodného obsahu na sociálních sítích," říká Kristýna Králová, marketingová manažerka z personální agentury Hays. Sama přiznává, že Facebook či Instagram při vyhledávání vhodných kandidátů používá a upozorňuje uchazeče o pracovní pozici na obsah, který by mohl zaměstnavateli vadit.

Pokud zaměstnavatel odmítne uchazeče kvůli nevhodnému vyjadřování na internetu, poruší tím zákon.

Rovněž nezávislá personalistka Martina Koláčková uvádí příklad, kdy "digitální stopa" uchazečku málem připravila o účast ve výběrovém řízení na pozici asistentky ředitele. "Klient na internetu našel vyzývavé fotky kandidátky ve spodním prádle. Ty nafotila před několika lety, kdy se věnovala modelingu. Adeptka o fotkách věděla, ale bohužel se jí technicky nepodařilo fotky z internetu smazat," popisuje Koláčková. Nakonec zaměstnavatel přece jen zohlednil praxi uchazečky a díky ní dostala šanci v dalším kole výběrového řízení. Druhým dechem však personalistka dodává, že u jiných pozic by takové štěstí uchazečka mít nemusela. Sama totiž přiznává, že v případě, že narazí na profil kandidáta na sociální síti, který je plný nadávek a osočování, by ho klientovi nedoporučila.