Po volbách už nemusí být Česko takové, jako bývalo. Strany i politici, kteří tu v různých konfiguracích vládli uplynulé čtvrtstoletí, ztrácejí sílu a místo nich se do popředí tlačí úplně jiní lidé. Republika asi bude méně liberální a více populistická, výrazněji technokratická a o poznání nacionalističtější. I když předvídat přesnější kontury takového posunu před sečtením hlasů nemá cenu.

Nepůjde o velké překvapení, signálů ohlašujících tuto změnu je mnoho. Obecně vzato: s mírným zpožděním Česko naplno zasáhne vlna, která už loni vedla za kanálem k brexitu a v USA ke zvolení Donalda Trumpa prezidentem. V samotných Spojených státech politologové mluví nejen o rozdělení tamní společnosti do dvou nesmiřitelných táborů, ale i o tom, že také na Evropu s jistým fázovým posunem dopadají ideové, společenské a politické důsledky finanční krize roku 2008. Okamžiku, který otřásl jak globálním uspořádáním světa, tak celým liberálním kapitalismem. A který odstartoval požadavky na zkratkovité řešení problémů, vzestup národního cítění a erozi klasických politických stran. Přičemž vede k nepředvídatelným a chaotickým politickým procesům a k růstu napětí v EU i uvnitř jednotlivých států.