Od roku 1993 zřejmě nebyla kampaň, v níž by tak málo záleželo na volebních programech jako letos. Střet nad návrhy jednotlivých stran se proměnil v referendum o předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi a dalším směřování země.

A mnohým politikům to vyhovuje: stačí jim říct, že budují stát jako firmu nebo naopak že bojují proti autoritářství. Varují před vítězstvím tradičních korupčníků nebo naopak neodvratným nasměrováním Česka na Východ. Tepají morální kvality svých soupeřů a naopak vyzdvihují ty své.

Nikdo z nich proto nakonec nemusí před voliči obhajovat své často nedomyšlené programové návrhy.

Poslední dny kampaně nenaplnila pře o podobu daní či kvality zdravotnictví nebo školství, jak tu bývalo zvykem. Místo toho se řešila Babišova spolupráce s StB a jeho vztah k Čapímu hnízdu. Proti tomu předseda ANO zase vytáhl kauzu lithia, což je prý "krádež za bílého dne" ČSSD.

Že je program v roce 2017 jen nepotřebnou veteší, dokládají i soukromé rozhovory s čelnými politiky. Ti pravicoví mezi čtyřma očima ochotně přiznávají, že jejich plány na snižování daní jsou nezaplatitelné. Ti levicoví zase, že návrhy na daňovou progresi a sektorové daně budou to první, co při případném vyjednávání o koalici obětují. A ti populističtí vůbec netuší, co nakonec budou prosazovat, protože předseda o tom ještě nerozhodl.

Česká republika však nutně potřebuje celou sadu ekonomických a sociálních reforem, bez kterých zemi, jež zažila nejúspěšnější a nejsvobodnější čtvrtstoletí své historie, hrozí dlouhodobá stagnace a "blbá nálada" ve společnosti.

Nejdůležitějším momentem předvolební kampaně nebyl žádný mítink ani žádná předvolební debata. Ale zvěst, že se Volkswagen chystá přesunout část výroby ze Škody Auto do Německa. Volkswagen to sice obratem popřel, ale čeští dělníci se asi právem bojí − koncern vnímá kombinaci německé technologie a české levnější pracovní síly jako neudržitelný stav, a tak by nástupce Superbu mohli montovat už za pár let Němci, a ne Češi.

Česko bojuje proti levné práci , ale mzdy nemohou rychleji stoupat, pokud někdo nevymyslí, jak opět nastartovat růst produktivity práce.

V té chvíli se jedno z velkých témat těchto voleb − konec levné práce − dostává do slepé uličky. Těžko tlačit na růst čistých mezd, když dobře placená pracovní místa prostě zmizí nebo je nahradí ta s nižší přidanou hodnotou, případně činnost začnou dělat čím dál sofistikovanější roboti.

S levnou prací není možné zatočit, pokud nezatočíme nejdříve s levnou ekonomikou, chřadnoucími sociálními systémy a nepodpoříme tuzemskou prosperitu vytyčením jasných investičních priorit.

Čeští politici se ale bohužel v těchto volbách neodvážili říct svým voličům pravdu o české ekonomice. Hlásali jen to příjemné: Státní rozpočet minulý rok skončil po 21 letech v přebytku, který činil 61,8 miliardy korun. Žijeme v letech růstu a všichni neustále vylepšují odhady, o kolik domácí ekonomika zesílí. Naposledy Mezinárodní měnový fond zvýšil odhad letošního růstu na 3,5 procenta HDP z loňských 2,6 procenta. Ve státní sféře razantně rostou platy, v soukromé mzdy.

Ale to je jen část obrázku o českém hospodářství. Země se přestala přibližovat Západu. Po roce 1989 jej rychle doháněla a lidé snili o tom, že za pár let se budou mít jako v Rakousku či Německu. Pak se ale něco stalo během hospodářské krize. Na 83 procent unijního průměru Česko vystoupalo v roce 2007, v roce 2017 bylo na 88 procentech. Za devět let stáhlo náskok unie jen o pět procentních bodů.

V letech krize se totiž zasekl růst produktivity práce. OECD spočítala, že kdyby se protáhl stoupající trend z předkrizových let, tak by Češi měli být v produktivitě o 21 procent výše než nyní.

Česko tak bojuje proti levné práci − ČSSD jí dokonce vyhlásila válku −, ale mzdy nemohou rychleji stoupat, pokud někdo nevymyslí, jak opět nastartovat svižný růst produktivity práce.

A k tomu se vrší problémy se zahraničními vlastníky. Buď přemýšlejí o stěhování výroby dále na východ za levnou prací či zpět do svých mateřských zemí. Nebo po letech investování do firem začínají vybírat zisky. Podle vládní studie je odliv výnosů v Česku třetí nejvyšší v EU po Lucembursku a Irsku. Polsko, Slovensko i Maďarsko jsou daleko za námi.

Každý férový politik by tedy na počátku kampaně měl přiznat pravý stav věcí: Česká ekonomika byla až dosud postavená na levné pracovní síle, za což ale vždy vykazovala velmi nízkou míru nezaměstnanosti v regionu. Růst Česka tu ve velkém stál na zahraničních investicích, které po dvě dekády přinášely i know-how a zvyšovaly přidanou hodnotu práce zaměstnanců. A stát výnosy z daní ve velkém investoval do zdravotnictví, penzí a dalších sociálních systémů. Pokud ale příliv zahraničních investic ustane a razantně se začnou zvyšovat mzdy, celý umně kalibrovaný stroj se rozbije.

V programech stran však nenajdeme plnohodnotnou odpověď na to, jak přežít v "éře po montovnách". Místo chytré úpravy daní přichází nabídka nižší daně z přidané hodnoty na řezané květiny. Místo podpory podnikání progresivní zdanění. Místo nižších nákladů na sociální systémy jejich zvýšení. A místo vzdělávání vhodného pro 21. století jen utahování byrokratických šroubů na školách.

Týdeník Ekonom proto vybral šest klíčových oblastí, které zasluhují reformu, a v průběhu září a října vám o nich nabízel debaty s experty. Nyní přinášíme sumář toho, co by republika potřebovala a čeho se politici tak bojí.

Lidem nižší odvody, firmám reinvestice

jarvis_59e5de28498e2987e1bd5c49.jpeg
Ilustrace: Jan Hunter Doležálek

Neudržitelnost dosavadního ekonomického modelu ilustruje i statistika OECD, podle které má Česko osmé nejvyšší daňové zatížení mezd v tomto klubu. Podle Eurostatu ale zároveň nabízí sedmou nejlevnější práci v EU. Není však možné dlouhodobě danit jako ve Švédsku a současně konkurovat ceně hodinové práce v Rumunsku.

V debatě Ekonomu šéf odborů Josef Středula jasně řekl, jak chce situaci řešit: "Po 25 letech si myslíme, že polštář levné práce tu byl už příliš dlouho. A my jsme netrpěliví." Na zářijovém mítinku odborářů vyhlásil pro příští rok požadavek na růst mezd o osm až deset procent. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý souhlasil, že mzdy mají v časech hojnosti růst, "ale růst mezd musí vycházet ze zaměstnavatelského sektoru a zde je předmět sporu," dodal.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská před jakýmkoliv mzdovým kvapíkem varovala: "Já bych od politiků čekala ne to B, jak mají růst mzdy, ale hlavně to A, jak změnit ekonomiku, abychom vůbec mohli mít vyšší mzdy."

Jednou z cest, jak zvýšit lidem čisté mzdy a přitom razantně nezdražit práci, je snížení odvodového zatížení českých mezd. Podle studie Deloittu je vyšší sociální pojištění odváděné zaměstnavatelem jen ve Francii, na Slovensku a v Belgii. Celkově pak máme relativně nízké daně z příjmů fyzických osob, ale velmi vysoký součet sociálního a zdravotního pojištění. To vytváří hned několik překážek na trhu práce. Vysoké odvody jsou bariérou pro rozvoj podnikání, škodí lidem s nízkými příjmy a částečnými úvazky, vytváří šedou vrstvu alternativních pracovních kontraktů a brání reformě zdanění živnostníků.

Jak zvýšit nízké mzdy I.

Některé strany to alespoň částečně pocho­pily: hnutí ANO slibuje mírné snížení daně z příjmů a zaměstnanecký paušál, který sníží pojistné o 500 korun měsíčně. ODS chce patnáctiprocentní daň z hrubé mzdy a o dva procentní body nižší sociální pojištění. TOP 09 by srazila pojištění dokonce o osm procentních bodů. I menší strany mluví podobnou řečí. Jen ČSSD navrhuje zavést výraznou daňovou progresi se sazbami od 12 do 32 procent, přičemž vyšší výdělky chudších by zaplatili ti s příjmem nad 80 tisíc korun.

Jak zvýšit nízké mzdy II.

Snižovat sociální pojištění ale není možné nijak radikálně, protože by to poškodilo už nyní deficitní penzijní systém. Realistické je snížení sociálního pojistného maximálně o čtyři procentní body. Případně snížení pojištění jen některým skupinám obyvatel. "Pokud se politici předhánějí, o kolik sníží cenu práce, je logické zaměřit se na skupiny nejohroženější chudobou. Ať už jsou to starší pracovníci kolem důchodu, nebo matky, které mají problém ve sladění rodinného a profesního života. Cestou může být snižování daní a odvodů," řekl v debatě Filip Pertold z think-tanku IDEA při CERGE-EI.

Pokud jde o firmy, ČSSD jim chce zavést progresivní daně ve třech sazbách, které by celkem ročně přinesly 12 miliard korun navíc. Strany od ČSSD napravo pak v naprosté většině nechtějí s firemními daněmi hýbat.

Ani jeden přístup přitom neřeší problém čím dál menšího přílivu zahraničních investic a čím dál většího odlivu zisků. Tím nejefektivnějším je pobídka k reinvesticím. Místo investičních pobídek při vstupu investorů do Česka je potřeba mít daňové pobídky, aby tu po vstupu zůstali. Inspirací může být estonský model, kde se v roce 2000 rozhodli pro daňovou revoluci a na reinvestovaný zisk vyhlásili nulovou daň. Firmy to motivovalo, aby v Estonsku reinvestovaly svůj zisk do práce s vyšší přidanou hodnotou a celkově se tato strategie pobaltské zemi vyplatila.

Slušné penze i pro budoucí důchodce

jarvis_59e5de28498e2987e1bd5c4d.jpeg
Ilustrace: Jan Hunter Doležálek

Příští rok důchody vzrostou o 475 korun, takže by průměrný starobní důchod poprvé měl překonat 12tisícovou hranici. Pozitivní zpráva pro penzisty má ale také svou odvrácenou tvář: valorizace téměř pro dva miliony důchodců bude znamenat nárůst výdajů na penze o 16,6 miliardy korun. Což je skoro stejné číslo, jaké už na důchodovém účtu chybí za minulý rok. Ten je i v časech hospodářského růstu v hlubokém minusu.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.