Když na jaře informoval týdeník Ekonom o kon­krétních detailech vládního záměru pomoci Ústeckému, Karlovarskému a Moravskoslezskému kraji, premiér vysvětloval, že bez speciální pomoci pohraničí to už prostě dál nejde: "Strukturálně znevýhodněné kraje měly už na počátku devadesátých let o něco horší vstupní pozici. V systému, který bohatším přidává a chudší nechává v nejlepším případě na nule, jim bohatší regiony musely nevyhnutelně utéct."

Vláda pak skutečně v červenci schválila jízdní plán pomoci vybraným krajům skoro za 42 miliard do roku 2020. Jen v roce 2017 se z programu mělo utratit šest miliard.

Dvakrát prodaná pomoc

V pohraničí se však už objevují hlasy, že o žádnou speciální pomoc vůbec nejde. "Restart je jakýsi pseudoprogram, protože většina takzvaných opatření se má financovat prostřed­nictvím běžících operačních programů. Většina žadatelů nebude podávat projekty do Restartu, ale do výzvy některého z operačních programů s celou tou komplikovanou administrativou a pak se to vykáže současně jako podpora v rámci Restartu," tvrdí senátor Zbyněk Linhart (nestraník za STAN), který v horní komoře předsedá výboru pro územní rozvoj.

Ministerstvo dopravy v rámci programu Restart vyčlenilo půl miliardy na opravu silnic v pohraničí. Peníze navíc však dostanou i ostatní regiony.

Tomu oponuje zástupkyně zmocněnce vlády pro Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj Gabriela Nekolová (ČSSD): "Není to tak. Prostředky ze státního rozpočtu jsou na Restart uvolňovány na základě usnesení, kterým vláda schválila zcela konkrétní akční plán, jinak by k vyčlenění těchto zdrojů pro strukturálně postižené kraje nedošlo. Příkladem je program na regeneraci brownfieldů s následným podnikatelským využitím. Díky rozhodnutí vlády o tomto programu byly vyčleněny dvě miliardy pro města a obce na obnovu nebo likvidaci starých průmyslových areálů na území strukturálně postižených krajů."