Končící vláda Bohuslava Sobotky výrazně změnila rodinnou politiku státu. Navýšila daňové slevy na děti, zavedla dětské skupiny, otcovskou či školkovné. Přesto vstup matek malých dětí zpět na trh práce není stále jednoduchý. V předvolební debatě Ekonomu se experti na rodinnou politiku shodli, že vedle masivního rozvoje služeb pro rodiny s dětmi je potřeba změnit i daňové pobídky.

Na odstřel je podle nich především daňová sleva na manželku či manžela s žádným nebo minimálním příjmem. "Zrušme či snižme daňovou slevu na manželku bez příjmu. Je to nástroj, který odsouvá ženy z trhu práce," tvrdí ekonomka think-tanku IDEA při CERGE-EI Klára Kalíšková. "Tuto daňovou slevu je možné transformovat do jiné dávky. V případě péče o malé dítě do rodičovského příspěvku. V případě péče o seniora třeba do příspěvku na péči," doplňuje Robert Jahoda z Masarykovy univerzity.

Daňové slevy na maximu

Vláda nedávno schválila novou koncepci rodinné politiky, kde se přímo píše, že podpora rodin prostřednictvím daňových slev už dosáhla svého maxima: "Česko koncentruje podporu rodin v oblasti daňových úlev, což pro rodiny představuje riziko v době hospodářského poklesu, kdy mohou ztratit jak příjem, tak daňovou podporu. Proto je do budoucna klíčové posilovat význam dalších dvou pilířů – dávkový a pilíř veřejných služeb."

Česko na rodiny vydává v Evropě průměrných 2,5 procenta HDP, ale v rámci těchto peněz má druhý největší podíl výdajů na daňové slevy mezi zeměmi OECD. Naopak v přímé podpoře a výdajích na služby je na chvostu.

Sobotkova vláda přitom podíl slev navýšila. Na druhé dítě stoupla sleva o 6 tisíc korun z 13 404 korun na 19 404 korun, na třetí a další dokonce o 10 800 korun z 13 404 Kč na 24 204 korun. Nakonec se schválilo zvýšení slevy na první dítě o 1800 korun na na 15 204 korun.

Podle Kalíškové se všechny daňové slevy po narození dítěte navážou na mzdu otce a žena při návratu do práce čelí velmi vysokému zdanění: "Muž s nepracující ženou v domácnosti čelí efektivní daňové sazbě 23 procent. Když začne pracovat i žena, ta čelí efektivní sazbě 38 procent. To jsou ohromné rozdíly."

Řešením by mohla být podle expertů změna u slevy na manželku. Ta v současné době činní 24 840 korun. Žena po rodičovské tak nejenže čelí vysokému efektivnímu zdanění a nedostatku služeb, ale z rodinného rozpočtu ubere i těchto skoro 25 tisíc. To k návratu do práce příliš nemotivuje.

Rychleji do práce

Možnost lépe skloubit rodinný a profesní život z firemního pohledu podpořila v debatě i Jana Skalková z Vodafonu. "Z pohledu firmy je třeba pět let hrozně dlouhá doba. Změní se tým, manažer, v oblasti technologií je vývoj rychlý. Pokud se ale podaří vytvořit částečný úvazek už v roce dvou věku dítěte, plný návrat je pak mnohem snazší."

Jak podpořit rodiny? Zrušte slevu na manželku s žádným či minimálním příjmem.
Jak podpořit rodiny

Zaměstnavatelé by podle Skalkové měli nabízet více flexibilních úvazků či home office. "Ve Vodafonu máme takzvanou globální mateřskou," vysvětluje, "když se rodič vrátí po mateřské a začne pracovat, dostává za 30 hodin plat odpovídající 40 hodinám. Když tak vydrží do prvního roku dítěte, vyrovná mu Vodafone rozdíl mezi státním příspěvkem během mateřské a původním platem." Podle Skalkové ale nemůže vše zvládnout zaměstnavatel. V EU je žen pracujících na částečné úvazky průměrně 32 procent, u nás je to pouhých 8 procent. Pomohlo by podle ní daňové zvýhodnění částečných úvazků, což by zvýšilo jejich atraktivitu.

Debatu

časopisu Ekonom o zdravotnictví lze zhlédnout na Ekonom.cz

Jana Maláčová z ministerstva práce a sociálních věcí doplňuje, že rozvoji částečných úvazků a rychlejšího návratu žen do práce by pomohla i praxe sdíleného místa, která třeba funguje už i na Slovensku: "Dopoledne místo zastává matka malého dítěte, odpoledne senior důchodového věku, který ještě nechce do penze."