Pronájem menšího bytu v centru Prahy vynese měsíčně kolem 20 tisíc korun. Když jej ale majitel pronajímá turistům přes Airbnb, výnos může být několikanásobně vyšší. Tento fakt v posledních letech způsobil revoluci na pražském nájemním trhu. Nabídka lůžek, pokojů i bytů roste ještě o něco rychleji než počty zahraničních návštěvníků, kteří stále častěji využívají noclehů nabízených prostřednictvím Airbnb, Booking.com, Homeaway a podobných platforem. A přibývá lidí, kteří si na těchto službách založili skvěle fungující byznys a na trhu krátkodobého ubytování začínají konkurovat hotelům.

Původní myšlenka sdíleného ubytování spočívala v propojení návštěvníků určitého místa s jeho obyvateli. Airbnb ale umožňuje mnohem víc. Hostitel může k pronájmu nabízet nejenom jeden, ale třeba tisíc bytů. Jen v Praze v současnosti fungují jednotlivci i specializované firmy, které krátkodobě pronajímají minimálně desítky bytů.

Současná legislativa sice takové podnikání umožňuje, ale sdílená ekonomika v podstatě smazala rozdíl mezi podnikateli a lidmi, kteří přes Airbnb pronajímají třeba jen pokoj. Vznikla tak šedá zóna, pro kterou je příznačné, že hostitelé až na výjimky mluví o svém podnikání pouze anonymně.

Vláda proto chystá regulaci tohoto odvětví, jejímž cílem bude hlavně lepší výběr daní a dalších poplatků. Je zřejmé, že ziskovost krátkodobých pronájmů se kvůli tomu sníží. To se navíc děje i z dalšího důvodu. Rostoucí počet nabídek tlačí dolů ceny, takže někteří pronajímatelé zvažují, že své nemovitosti začnou pronajímat dlouhodobě a z Airbnb odejdou. Jeho zlatá doba v Česku tak podle všeho brzy skončí.

Čtyřiatřicetiletý architekt z Brna, který si nepřál zveřejnit své jméno, žil osm let ve vlastním bytě nedaleko slavné brněnské vily Tugendhat. Pak si našel ženu, a když se jim narodila dvojčata, sehnali si větší byt. Ten původní dlouhodobě pronajali, ale letos v létě se rozhodli, že ho budou nabízet na Airbnb. "Pořád se o tom mluví, tak jsme si řekli, že to taky zkusíme. Zatím jsme spokojení, na nájem našeho současného bytu to bohatě stačí," říká. Další byt si kvůli Airbnb pořizovat nehodlá. "Mě baví to, co dělám. Na Airbnb jsme se dali vlastně jen kvůli tomu, že už jsme ten byt měli," vysvětluje.

Airbnb v Praze

Naprostá většina pronajímatelů, s nimiž Ekonom hovořil, nechce zveřejnit svou identitu kvůli možným problémům s daněmi, cizineckou policií, magistrátem i sousedy. "Mám obavy z nálady, která se kolem toho zvedá. V Praze bych to ještě chápal, ale v Brně nebo dalších městech mně to připadá přehnané. Tolik těch pronájmů tady zase není," svěřuje se.

Marek je jedním z tisíců lidí, kteří se v poslední době stali hostiteli. Tak se v komunitě Airbnb říká lidem, kteří své nemovitosti nabízejí ke krátkodobému ubytování. V celém Česku se loni prostřednictvím Airbnb ubytovalo přes 710 tisíc lidí, což je o 59 procent více než v předchozím roce. Nárůst je kromě Brna, kde je přes Airbnb v současnosti k pronajmutí kolem čtyř set bytů či pokojů, patrný i v Karlových Varech či Liberci.

To ale není nic proti Praze, kam míří zdaleka nejvíc zahraničních návštěvníků České republiky. Podle analýzy, kterou pro vládu vypracovala Vysoká škola podnikání a práva, přesáhl v květnu počet ubytovacích nabídek Airbnb v hlavním městě hranici 18,5 tisíce, což je o necelé dva tisíce více než loni a více než dvojnásobek ubytovací kapacity v roce 2015.