Na konci července dala novela zákona o inspekci práce kontrolorům novou pravomoc: mohou pokutovat zaměstnavatele za nepřiměřený zásah do soukromí zaměstnanců. Před účinností novely sice mohla inspekce firmy kvůli podezření na prohřešek v oblasti ochrany soukromí zkontrolovat a mohla po nich chtít, aby napravily zjištěné chyby, avšak zaměstnavatele nic nenutilo, aby tak skutečně udělali.

Sledování zaměstnanců se v posledních letech stalo horkým tématem. Zatímco ještě v roce 2012 počítala inspekce práce počet podnětů upozorňujících na nezákonné sledování maximálně v desítkách, teď už jich ročně řeší přes stovku. A přibývá i soudních sporů, které se točí kolem špiclování podřízených. "Vzhledem k zvyšující se dostupnosti a rozšíření technologií, které sledování a kontrolu umožňují, nelze předpokládat změnu tohoto trendu," říká náměstek generálního inspektora práce Jiří Macíček. Zaměstnavatelé přitom v této oblasti často chybují. Jen letos inspektoři práce zjistili porušení zákona téměř v 80 procentech kontrolovaných firem.

Problém je hlavně v tom, jak si zaměstnavatelé vykládají zákon. Zákoník práce říká, že firma nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze její činnosti narušovat soukromí zaměstnanců na pracovištích a ve společných prostorách tím, že je sleduje kamerami, odposlouchává nebo zaznamenává jejich telefonických hovory nebo čte jejich poštu. Žádný předpis už ale ne­upřesňuje, co je takovým závažným důvodem, který může sledování ospravedlnit.

To dává prostor mnohdy i svérázným výkladům. Úřad pro ochranu osobních údajů tak v minulosti řešil například dotaz, zda může zaměstnavatel nainstalovat kamerový systém v kuchyňce na pracovišti kvůli tomu, že se z lednice ztrácí jogurty. Takovou "ochranu jogurtů" tehdy úřad označil za nepřiměřenou.