Evropský soud pro lidská práva (ESLP) se znovu věnoval případu Rumuna Bogdana Barbuleska, který ve svém zaměstnání dlouhodobě vedl soukromou konverzaci prostřednictvím chatovacího programu, jehož použití zaměstnavatel povolil výhradně k plnění pracovních povinností. Zaměstnavatel také pomocí sugestivních vnitřních předpisů varoval zaměstnance, že používání pracovních prostředků zaměstnanci monitoruje a jejich případné zneužívání k soukromým účelům může potrestat výpovědí. Pan Barbulescu výpověď nakonec dostal. U ESLP namítal, že o sledování nebyl předem informován, že oprávněně očekával jistou míru soukromí a že daný postup zaměstnavatele byl nepřiměřený. Původní rozhodnutí senátu ESLP z počátku roku 2016 přitom dalo za pravdu zaměstnavateli. V daném případě se prý jednalo o omezený a přiměřený zásah do soukromí. Velký senát ESLP však nyní přišel s velkým obratem a rozhodl, že ve věci přece jen došlo k porušení práva na soukromí. Rumunským soudům toto poslední rozhodnutí vytýká, že se dostatečně nezabývaly povinností informovat zaměstnance o monitoringu jeho aktivit včetně uvedení rozsahu takového sledování. ESPL tak nakonec vyslal firmám jasný vzkaz, že svůj záměr monitorovat zaměstnance on-line musí dostatečně právně ošetřit a předem je o něm důsledně informovat.

Autor je advokát v KPMG Legal.