České zdravotnictví platí za "nejzápadnější zdravotnictví na Východě". Čeští lékaři dosahují skvělých výsledků. To potvrzuje i žebříček Evropského spotřebitelského indexu zdravotní péče (EHCI). Podle něj máme lepší zdravotnictví než Britové, Španělé, Italové a všechny postkomunistické státy.

Lékaři ale nic nenadělají s tím, že se vyčerpává ekonomický model low-cost zdravotnictví, který tu byl až dosud v provozu. Současná politika jen podporuje cykličnost systému veřejného zdravotního pojištění a zdravotnictví se propadá do čím dál větších deficitů. To vytváří tlak na vyšší příjmy, ale ty jsou − na evropské poměry nezvykle − ze čtyř pětin státní. Stát proto musí zvyšovat zdravotní pojištění nebo přesměrovat do zdravotnictví jiné daňové příjmy. Tento vlak se rozjíždí a nabírá čím dál větší rychlost z několika důvodů:

Tím prvním je demografie. Podle prognózy ČSÚ z roku 2013 počet obyvatel ve věku 65 a více let naroste z 1,7 mi­lionu v roce 2012 na 2,4 milionu v roce 2030 a bude setrvale stoupat až k 2,8 milionu v roce 2080. Tato věková kategorie je z hlediska zdravotního pojištění ta nejdražší.

Dalším důvodem je snížený počet plátců pojistného. Demografie změní i počty lidí v produktivním věku, a to směrem dolů v následujících dekádách. Ze 7,2 milionu lidí ve věkové skupině 15−64 let jich v roce 2030 bude 6,5 mi­lionu a v roce 2080 4,5 milionu. Pojistného, které financuje veřejný zdravotnický systém, bude tedy čím dál méně, deficity budou narůstat.