Generální ředitel České pošty, který by nechtěl od státu výrazně více, než může dostat, by byl špatný ředitel. V Česku se bohužel už několik let hraje ten samý divadelní kus, kdy pošta chce za prodělečné listovní služby a provoz nerentabilních vesnických poboček miliardy, stát dá miliony a generální ředitel je jakoby překvapen.

V roce 2015 to tak bylo místo 1,7 miliardy 753 milionů, loni místo 1,7 miliardy 657 milionů a nyní to má být místo dvou miliard podle Českého telekomunikačního úřadu maximálně 600 milionů. To je hra nedůstojná vůči všem, především pak vůči zákazníkům pošty. Státem ovládaný podnik by se měl konečně se svým majitelem dohodnout, co si erár vlastně chce objednávat a kolik za to zaplatí. Tyto každoroční hry, kde ČTÚ slouží jako hromosvod, jsou zcela nedůstojné.

Česká pošta na tom přitom není vůbec špatně. Stát ji nemusel prodat, upsat na burzu či něco podobného, jak zhusta známe ze zahraničí. Ale jde o podnik, který pořád vězí ve 20. století, a my to každodenně vidíme, když čekáme na přepážkách.

Lepší než každoroční hádka o dotace by jistě bylo, aby pošta měla desetiletý strategický plán své modernizace a stát by na to (ale opravdu jen na to) vyčlenil třeba půl miliardy. A každoroční hry o pravidelnou státní dotaci by skočily.

Co by v plánu mělo být? Nepochybně vybavení všech poboček a pošťáků platebním terminálem pro všechny karty. Takto se nyní může platit jen na 700 pobočkách z více než 3800, doručovatelé se s kartami pilotně učí.

Převedení co nejvíce vesnických prodělečných poboček jako franšízy na soukromníka. O což už se pošta programem Partner opatrně pokouší.

A jasné určení, co vše pošta jako uzlový bod veřejné správy a elektronické komunikace s erárem může pro stát dělat.

Kdyby se tento plán podařil, snad by opravdu pošta konečně vešla do 21. století. A ztrhané pošťačky by s omluvou nezvonily na byty, že pro balíček si musíte na poštu, protože vezou příliš letáků. Ale že to nevadí, protože se u nich stejně nedá platit kartou…