Jaderné zbraně zajistily, že studená válka nikdy nepřerostla v horkou, nyní však hrozí, že mohou být použity v lokálních konfliktech. A stávají se tak nejen docela drahou, ale především nebezpečnou zárukou míru.

To ukazuje i poslední exploze v horách Korejské lidově demokratické republiky, po níž Pchjongjang oznámil, že má k dispozici termonukleární nálož. A je schopen poslat ji na cíl v podobě hlavice balistické rakety. V ohrožení je jak velká americká základna na tichomořském Guamu, tak sama Severní Korea, která by se stala cílem drtivé odvety, a navíc riskuje i preventivní útok na svá vojenská zařízení.

Jak probíhalo jaderné zbrojení

1938
Německý chemik Otto Hahn poprvé rozštěpil atom uranu.

1939
Albert Einstein napsal dopis americkému prezidentovi F. D. Rooseveltovi a upozornil ho na nebezpečí, že nacistické Německo vyrobí atomovou bombu. O dva roky později se v USA rozběhl velkoryse financovaný program vývoje jaderných zbraní.

1945
Americká armáda svrhla atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki ve snaze ukončit válku v Tichomoří. Při explozích a později na nemoc z ozáření zahynulo několik set tisíc lidí.

1949
Sovětský svaz na Urale uskutečnil první jaderný výbuch. K rychlému sestrojení bomby mu pomohly informace od jeho špionů v USA, zejména od atomového fyzika Klause Fuchse.

1952
USA poprvé otestovaly vodíkovou bombu. Byla přibližně 500krát silnější, než byly bomby svržené na Japonsko.

Velká Británie odpálila jadernou bombu v Indickém oceáně a stala se třetí jadernou mocností.

1960
Na Sahaře vybuchla francouzská atomová bomba. Později Francouzi testovali jaderné zbraně na atolu Mururoa v Polynésii.

1961
Dosud nejsilnější výbuch vodíkové bomby, který uskutečnil Sovětský svaz za polárním kruhem, odstartoval jednání o omezení a zákazu jaderných zkoušek.

1964
Čína s využitím dříve dodané sovětské dokumentace vyzkoušela svoji první jadernou bombu u jezera Lobnor.

1966
Izrael zařadil do výzbroje vlastní jaderné zbraně, které vyvinul za pomoci Francie.

1974
Jadernou mocností se po úspěšném testu atomové bomby stala Indie, která v předchozích letech válčila s Pákistánem a Čínou.

1977
Sovětský svaz dostihl v počtu jaderných hlavic USA – na každé straně jich tehdy bylo kolem 25 tisíc. Obě mocnosti praktikovaly za studené války strategii "vzájemně zaručeného zničení".

1981
Izraelské letouny rozbombardovaly komplex Osirak, kde Irák hodlal vyrábět jaderné zbraně. Údajný vývoj zbraní hromadného ničení byl i záminkou k pozdějšímu svržení režimu Saddáma Husajna.

1983
Pákistán podle zpravodajských informací vyrobil materiál na dvě jaderné bomby, první test ale provedl až v roce 1998 v provincii Balúčistán.

1996
Při OSN byla k podpisu předložena smlouva o úplném zákazu zkoušek jaderných zbraní.

2001
Po útoku na mrakodrapy v New Yorku zesílily spekulace, že se islamistická teroristická organizace al-Káida pokusí získat atomovou bombu.

2015
Írán pod tlakem mezinárodních sankcí omezil svůj jaderný program, který podle Západu a zejména Izraele měl vést k výrobě jaderných zbraní.

2017
KLDR, která odzkoušela atomovou bombu už v roce 2006, zřejmě provedla termonukleární test. Těsně předtím pohrozila útokem na americkou základnu na ostrově Guam.

"Kim Čong-un chce mít jaderné zbraně za každou cenu, aby si zajistil nezranitelnost a vyhnul se osudu iráckého diktátora Saddáma Husajna či libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, které Západ odstranil. Nejsou určeny k prvnímu úderu, ale k odstrašení. A mají zaručit přežití jeho režimu," vysvětlil Ekonomu motivaci špiček severokorejského režimu bezpečnostní expert Jan Eichler z pražského Ústavu mezinárodních vztahů. Dodává, že Kimův jaderný program dospěl již tak daleko, že počítat s jeho zrušením dnes prakticky nelze.

Vývoj ukazuje paradoxní trend − zatímco dříve byly jaderné prostředky výsadou nejbohatších mocností, nyní se ukazuje, že se mohou stát zbraněmi chudých zemí. Ačkoliv to pro ně znamená enormní ekonomickou zátěž. Podle švédského výzkumného institutu SIPRI vydává KLDR na jejich výrobu skoro miliardu dolarů ročně, což představuje tři až čtyři procenta tamního HDP. K tomu musí čelit obchodním sankcím, které mohou rozvrátit zahraniční obchod i celé hospodářství.

Severokorejci ale jen kopírují někdejší postup sousední Číny, která jaderné zbraně v 60. letech minulého století vyvinula za chaosu způsobeného neúspěšnými hospodářskými reformami a kulturní revolucí. Zato Írán tlak Západu nevydržel a v roce 2015 od svých jaderných plánů ustoupil.