Od zpravodaje ze Štrasburku - Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker má pro Česko jasný vzkaz: Brusel vám nechce nic přikazovat. V rozhovoru s HN Juncker prohlásil, že komise plně respektuje všechny země Evropské unie, ať leží na západě, nebo na východě. "Česko má v mém srdci zvláštní místo," tvrdí Juncker.

Šéf komise ve středu před europoslanci ve Štrasburku pronesl svůj každoroční projev o stavu unie. Kromě jiného v něm připomněl, že Česko a všechny další země s vlastní měnou kromě Velké Británie a Dánska se zavázaly přijmout euro.

Češi by to však podle Junckera neměli chápat tak, že "Brusel" jim chce něco nařizovat. "Nikomu nic nediktujeme. Mluvíme tu o svobodných a suverénních státech," zdůraznil. I když tedy Česko podle evropských smluv musí euro přijmout, v praxi se může samo rozhodnout, kdy − a jestli vůbec − to udělá.

Půlhodinka s předsedou

"Předseda si sundal sako a kravatu," upozorňuje těsně předtím, než začíná rozhovor s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, jeho mluvčí. Jestli je to pro novináře dobré, nebo špatné znamení, už ale neříká. Po vstupu do Junckerovy pracovny v Evropském parlamentu ve Štrasburku nalézáme šéfa komise bez saka, zato v dobré náladě. Únava po několikahodinovém vystoupení před europoslanci je na něm ale znát, Juncker si stěžuje na silné bolesti zad. Říká se, že Lucemburčan má rád alkohol, žádné stopy po něm však při našem setkání patrné nejsou. Předseda má před sebou šálek kávy. Dostáváme ji taky a je stejná, jaká se servíruje v celém Evropském parlamentu – vůbec není dobrá.

Vstup do eurozóny se v Česku stal jedním z témat současné předvolební kampaně. TOP 09 chce euro přijmout co nejrychleji. Pro je i ČSSD nebo lidovci, i když nemluví o žádném konkrétním termínu. Hnutí ANO nebo ODS euro naopak odmítají.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se koncem září chystá předložit konkrétní návrhy na další integraci eurozóny. Mluví například o vzniku funkce společného ministra financí nebo vytvoření zvláštního rozpočtu pro země s eurem. Německá kancléřka Angela Merkelová už Macrona podpořila.

S některými francouzskými návrhy souhlasí i Juncker. Pokud by do eurozóny vstoupily i země, jež zatím mají vlastní měnu, byl by to podle Junckera ten nejlepší způsob, jak zabránit riziku vzniku takzvané vícerychlostní Evropy. V ní by státy eurozóny měly větší význam než země s vlastní měnou. O tom, že se státy platící eurem nenechají "brzdit" těmi, které eurem neplatí, otevřeně mluví právě Macron.

Juncker pro HN naznačil, že místo Česka by mělo být v evropském "jádru". Připomněl, že ještě jako premiér Lucemburska každoročně kladl věnec k pamětní desce připomínající Jana Palacha, po němž mají v Lucemburku pojmenované jedno náměstí. V lednu 1969, kdy se Jan Palach upálil, bylo Junckerovi 14 a události v tehdejším Československu prý podrobně sledoval. "Chovám velký obdiv k vašemu statečnému národu, se kterým v historii víckrát nebylo zacházeno tak, jak by si zasloužil," řekl Juncker.

Junckerovy citáty

O Česku:
Česko má v mém srdci zvláštní místo.

O přijetí eura v Česku:
Nechci země s vlastní měnou k ničemu nutit. Pokud ale chtějí, pomůžeme jim.

O Evropě:
Evropa mě nemůže připravit o iluze, protože o ní žádné iluze nemám.

O politicích:
Všichni víme, co dělat, jen nevíme, jak být znovuzvoleni, až to uděláme.

O kyberkriminalitě:
Kyberútoky mohou být pro stabilitu demokracie a ekonomiky nebezpečnější než pušky a tanky.

O současném stavu EU:
Evropa má zase příznivý vítr v plachtách. 

Jedním z jeho hlavních cílů prý je zabránit dělení EU na západní a východní země. O tom se stále víc mluví například kvůli migrační krizi, v níž se státy jako Česko postavily proti přijímání uprchlíků. "Tahle propast mě trápí. Hrozí, že bude ještě prohloubena," řekl Juncker HN.

Ve svém projevu před europoslanci Juncker naznačil ochotu ke kompromisu v oblastech, na které si Česko a další země visegrádské čtyřky nejvíc stěžují. Jde o návrh na změnu azylové politiky v EU, který pro případ další velké uprchlické krize počítá s dalším povinným přerozdělováním žadatelů o azyl mezi všechny členské státy.

S nevolí hlavně v Polsku se pak setkává snaha komise změnit pravidla pro takzvané vyslané pracovníky. To jsou zaměstnanci, kteří pracují v jiné členské zemi unie, ale sociální a zdravotní pojištění platí doma, což kritizují bohatší státy. "Vím, že to jsou kontroverzní návrhy," naznačil Juncker ochotu vzít v úvahu výhrady zemí střední a východní Evropy.

Těm už vyšel vstříc v otázce dvojí kvality potravin. "Češi si zaslouží stejné množství kakaa ve své čokoládě jako kdokoliv jiný," tvrdí Juncker. Evropská komise podle něj pomůže národním inspekcím kvality potravin v jejich snaze zakročit proti praxi, kdy firmy dodávají například do Česka a do Německa potravinu se stejným názvem, ale jiným složením.

Podle Junckera ovšem mají všechny státy EU nejen stejná práva, ale zároveň i povinnosti. "Rozsudky soudů musí být respektovány," prohlásil v narážce na to, že Soudní dvůr EU nedávno odmítl žalobu Slovenska a Maďarska proti povinným kvótám na přijímání uprchlíků.

Proti přerozdělování žadatelů o azyl je i Česko. Komise mu už, stejně jako Polsku a Maďarsku, pohrozila žalobou, protože nenaplňuje schválená rozhodnutí.

Juncker také upozornil, že nedošlo na slova těch, kteří loni po britském referendu o brexitu předpovídali zánik Evropské unie. "Brexit, to není budoucnost Evropy," řekl Juncker. Poté co Velká Británie z unie v březnu 2019 vystoupí, bude podle Junckera evropská integrace dál pokračovat. Na tom se už minulý rok shodly i všechny zbývající členské země včetně Česka.

Předseda komise poukázal na to, že podle průzkumů se souhlas občanů s EU zvyšuje. "Evropa má zase příznivý vítr v plachtách," řekl s tím, že v osmadvacítce klesá nezaměstnanost a hospodářský růst EU je v poslední době rychlejší než ve Spojených státech.

Pro HN však dodal, že zastánci EU rozhodně nemají vyhráno. "Nemyslete si, že nebezpečí ze strany krajní pravice pominulo," řekl Juncker a připomněl, že například Marine Le Penová sice ve Francii v prezidentských volbách prohrála, ale i tak získala 11 milionů hlasů.

Lídři zemí EU tak podle Junckera musí dodržet slib, který dali po britském referendu − že změní unii tak, aby svým občanům zajistila větší bezpečnost a hospodářský růst.