Jsme rádi vždy na správné straně barikády. Jeden kamarád mi před pár dny říkal, že bude bojkotovat KFC. "Proč?" zeptal jsem se. "Někdo na Facebooku psal, že berou kuřata od Babiše. Takže já s křidýlkama skončil."

Nevím, jestli je to pravda. Snažil jsem se to ještě zlehčit tím, že Babiš objíždí pobočky KFC osobně, vykládá kuřata ze svého Audi, a když si jich vezmou míň než minule, dívá se na zaměstnance KFC zpoza brýlí a kňouravě říká: "A čo je toto za účelovku? Aj vy robítě kampaň?"

Kamarád neměl na žerty náladu, zdůraznil, že to myslí "naprosto vážně!" a že žádný byznys Andreje Babiše nehodlá podporovat. Přijde mi to bláznivé. Dávalo by mi smysl nejíst jídlo z KFC třeba proto, že nesouhlasíte s tím, za jakých podmínek se kuřata chovají. Nebo proto, když vám pár stripsů zbude a vy si je dáte do lednice, chutnají druhý den jako polystyren.

Ale že některé pobočky odebírají kuřata z Vodňan? Nevěnuju tomu pozornost. Stejně jako bojkotování dalších Babišových výrobků. Aplikace "Bez Andreje" se mi líbí, směju se a tleskám, ale jako momentka, okamžitý nápad, hezká metafora mé oblíbené české vlastnosti (bez ironie) udělat grotesku z čehokoli.

Ovšem když někdo tuhle aplikaci opravdu používá, důsledně a bez kompromisů, a opravdu se poctivě snaží se dotyčným výrobkům vyhýbat (a pokud možno tím ještě buzeruje své okolí, pokud to neakceptuje)? Přitažené za vlasy. Zavání mi to už takovou spíš nečeskou zarputilostí.

Vyprávěla mi majitelka restaurace, kterou někdy před půl rokem navštívil Babiš v rámci své permanentní kampaně, jak se do ní na sociálních sítích všichni jeho odpůrci hned pustili. Hodnocení na Facebooku či Foursquaru se jí během pár dní propadla skoro na polovinu. "Bylo to nespravedlivé," řekla mi. "Babiše jsem nevolila a volit nebudu. Ale když se ohlásil, že přijde na oběd, co jsem měla dělat? Nepustit ho dovnitř?"

No a teď i největší česká ikona, dříč a oblíbenec každého Čecha, Jarda "na Hrad" Jágr, čelí kritice, že se nějak podezřele motá kolem Babiše. "Haha, v NHL dědka nechtějí, tak musí zpátky na farmu. Ale ta farma se jmenuje Čapí hnízdo!" četl jsem na sociálních sítích. To je ta druhá stránka české povahy, kterou naopak nesnáším. Zaprděnost a špatně potlačovaná vzteklost.

Nehájím Babiše, je to smutná a podivná figura, která do české politiky nepřinesla a nepřinese nic dobrého. Ale nebudu si zvykat ani na všechny ty hlasité a zásadové "Nebabiše", pro které se tenhle postoj stal zkratkou na "správnou stranu barikády".

Baví mě, když se teď všude vynořují moralizující Nebabišové, kteří ostatní poučují, co je etické a morální (nejíst kuřata v KFC, nečíst Babišovy noviny, nepracovat v Babišových firmách atd. atd.), bez ohledu na to, co mají sami za sebou. Jenže ono se to nevypařilo a lidé kolem nich mají ještě paměť.

Ale je to jako s tím rozhřešením od pana faráře, jen "deset otčenášů a ty hříchy smažeme" vystřídala jedna veřejně ventilovaná nenávist k Babišovi. Hop na správnou stranu barikády, a koho barikády nebaví, dočká se spravedlivého hněvu.

Tuhle hru nehraju. Že někdo nevolí Babiše, je pro mě o tom člověku pozitivní informace, jedno plus v řadě, podobné dalším plusům, jako že třeba recykluje odpadky, nekrade nebo nejí psy. Ale že by to byl nějaký univerzální žolík "dobré strany barikády", ha ha ha, s tím na mě nechoďte.

Navíc nic není lepšího po delším večeru v baru než si u okénka do ulice v centru dát cestou domů tři stripsy z KFC.

NÁZORY ČTENÁŘŮ


Chápu náhled redaktora na určitou militantnost takového přístupu, nicméně si myslím že je nejrozumnější, nejúčinnější a vzhledem k riziku, jaké představuje koncentrace moci v rukách páně Babise (ekonomická, mediální a nyni i politická) v kontextu s jeho KSČ a STB historií a lidskou a jazykovou úrovní naprosto pochopitelná a obhajitelná. A KFC dobroty jsem kdysi konzumoval taky, ale dnes už to opravdu nemůžu ani vidět,z hlediska kvality té potravy. Pouze hranolky od Mc Donalds, ty maji fakt dobrý pořád. Aplikaci si po článku M. Čermáka iHned stáhnu a budu co nejdusledneji pouzivat, neboť co na takovéto šmejdy platí nejvíce je ekonomický tlak.

Karel Březina


Tohle je první článek Miloše Čermáka se kterým nesouhlasím. Dokonce nesnáším jeho v jednom či dvou místech až ironizování a odsuzování lidí, kteří mobilizujï proti Babišovi. Já plně respektuji jeho rozhodnutí se nepřipojit a můžu to naprosto pochopit. On má taky jiné jistě účinnější možnosti než bojkotovat kuřata a koblihy. Nevím, zda je využívá. Nicméně, jeho snaha místy dokonce až dehonestovat tyto lidi, to je skoro až, omlouvám se, hnusné. Přiznám se, že po různých celebritách překvapivě se stavících na Babišovu stranu ve mě jednání Miloše Čermáka budí mírné pochybnosti, zda si tento nesmírně nadaný novinář také nenechává pro jistotu otevřená zadní vrátka. Doufám, že se mýlím. Anebo to Miloš Čermák možná necítí až tak osudově jako mnozí. Má jistě kontakty umožňující mu případně zvednout kotvy z Babišistánu a uživit se slušně jinde. Ani to bych mu nevyčítal, udělal bych to také mít tu možnost. Pro mnohé se však situace jeví dosti kritická nechtějí-li zbytek života prožít zase jako nesvéprávní pitomečci v Babišo-Zemanovské demokratůře. Nejen že si tedy vážím lidí kteří toho prolhaného zlodějského estébáka volit nebudou, já si daleko víc vážím lidí, kteří dělají vše co je v jejich silách, byť se to někomu může zdát směšné, aby to tažení k ovládnutí státu zastavili. Všemi dostupnými prostředky. Přeju mnoho šťastnějších článků panu Čermákovi a doufám, že se na ně budu zas těšit jako doposud. Omlouvám se za možná trochu až hysterii, já totiž už dost ztratil důvěru v demokraticky založený a osvícený český národ. Spousta lidí do kterých bych to dřív neřekl má na Babiše názor, který mi osvětluje jak asi mohlo kdysi vyspělé demokratické Československo volit většinově komunisty a spadnout do zaostalého impéria asijského typu. Ostatně na cestě do ruského zadku jsme setrvale už pěkných pár let.

Petr Homoláč