V socialistickém Československu měla obrovské štěstí. V létě 1970 a 1972 se jí podařilo vycestovat s rodiči do francouzského Nice, kde bydlela teta její maminky. Zadní sedadlo vozu Ford Cortina měla vyložené peřinami, aby si mohla i lehnout a jízdu na jeden zátah lépe zvládla. Přesto se Magdaleně Souček při vzpomínce na tyto cesty dodnes vybavuje stresující atmosféra, když se celá rodina blížila zpět k československé hranici.

"Dokonce mi naskakuje husí kůže. Vždy to bylo o tom, zda se vrátíme, nebo emigrujeme. A protože jsme se obvykle vraceli v noci, tak dodnes nerada jezdím za tmy," přiznává Souček. Když jí bylo devatenáct let, emigrovala spolu s rodiči do Velké Británie, kde požádali o azyl. O rok později se odstěhovala do USA a o deset let později se do Česka vrátila.

V současné době jako vedoucí partnerka společnosti EY v Česku a také na Slovensku, v Maďarsku, Chorvatsku, Srbsku, Slovinsku, Bosně a Hercegovině jezdí do těchto zemí tak dvakrát za rok. Na služební cesty míří také do hlavních měst zemí kolem 21. poledníku, což je teritorium, do něhož v rámci EY Česko spadá a které se táhne od severu po Kypr a Maltu. Navíc, protože cestování je její hobby, vždy ráda přijme pozvání dcery Anny. Společně navštívily třeba Čínu, Japonsko a Afriku.

"Dcera má mapu světa a na ní zapíchnuté špendlíky, kde už byla. Někdy koukne na nějaký volný prostor a navrhne, že bychom tam mohly vyrazit," vypráví. Kdekoli neopomene navštívit ty nejdůležitější památky. "Ale hlavně se toulám místem a nasávám atmosféru."

Patagonie: Poprvé na treku divočinou

jarvis_59b0028e498e27ac676d4776.jpeg
Foto: archiv Magdaleny Souček

Magdalenu Souček bývá vidět spíš na podpatcích, takže přiznání, že před túrou do Patagonie neměla ani bágl, ani turistické boty, nepřekvapí. Navíc není sportovní typ, maximálně v zimě lyžuje, ale pozvání své dcery neodmítla. "I když jsem z toho měla šílený strach."

Možná z toho důvodu se rozhodla perfektně připravit. S půjčenými trekkingovými holemi trénovala měsíc a půl. Chodila třeba v pražské Troji s báglem, v němž měla šest PET lahví s vodou, aby si vyzkoušela nošení zátěže.

ekonom

Tento článek vznikl pro časopis Ekonom. Předplatit si ho můžete zde.

"Jela jsem s tím, že bych si tam ráda dopřála co nejvíc pohodlí, které je ovšem v dané oblasti k dispozici. Nakonec jsem skončila pod stanem," usmívá se. Stan bylo naštěstí možné si pronajmout, takže se s ním nenosila. Cílem pětidenního výšlapu, který denně trval pět až devět hodin, byl Torres del Paine a túra zvaná dvojité vé. "Když jsme ale vyšlapaly k Torres nahoru, viděly jsme jen jezírko. Torres nebyly v mlze a dešti vůbec vidět, ale stejně to byla skvělá cesta. Běhala jsem jako kamzík, neměla jsem s ničím problémy, kolena mě nebolela, zatímco třeba na golfu někdy ano. Byla jsem na sebe pyšná," říká Souček.

Monako: V jedněch šatech už osm let

jarvis_59b0028f498e27ac676d477b.jpeg
Foto: archiv Magdaleny Souček

Společnost EY pořádá od roku 1986 soutěž o titul Světový podnikatel roku. V Česku probíhá už 17 let a Magdalena Souček byla jako vedoucí partner EY poprvé při vyhlášení vítěze v roce 2009. Tehdy vtiskla večeru noblesní charakter − ženy v dlouhých šatech, muži ve smokingu, moderátor Marek Eben. Každého z vítězů pak ráda doprovází na finále do Monaka.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se