Při popisu daňových omylů Česka začněme myslitelem, kterého bychom možná v této knize nečekali. Karel Marx v Ekonomicko-filozofických rukopisech z roku 1844 popisuje koncept odcizené práce. Při popisu podmínek dělníků rozeznává čtyři formy odcizení praktické lidské činnosti: vztah přímého výrobce ke svému produktu; k vlastnímu aktu práce a zároveň k sobě samému; ke svému rodu; k druhému člověku. Tento koncept je jeden z nejsilnějších (a nejméně rigidních), které po Marxovi zůstaly. Pokusme se (s omluvou Marxovi) tento koncept přenést i do teorie mzdy. Je možné i zde najít nějaké formy odcizení práce, respektive mzdy vyplácené za ni? Bezpochyby ano.

Proč jsme nespokojeni se mzdou

První formou je odcizení od nízké koupěschopnosti mzdy. To je situace, kterou si například pamatujeme z doby před rokem 1989. Frustrující není ani tak to, že mzda je nízká, ale že se za ni v centrálně plánované a nedostatkové ekonomice nedá nic pořádného koupit.

Druhou formou je odcizení od nízké mzdy. Za prodej své práce dostáváme nízkou mzdu, což nás frustruje a zvyšuje to naši nespokojenost s ekonomicko-sociálním systémem.