Nábytek v prosvětlené zasedačce s výhledem na Hradčany je cítit novotou, na okna řemeslníci teprve nedávno namontovali závěsy, chybí už jen pár drobností. Návštěvníka již ve dveřích upoutá velkoformátový, trochu psychedelický obraz v kovovém rámu. Vévodí mu portrét filmového Kmotra v podání Marlona Branda. "Prostě jsem věděl, že ho musím mít," popisuje se spokojeným výrazem Tomáš Hrdlička, jak se dostal k dílu od jednoho z uznávaných pražských streetartových umělců.

Obraz s tímto motivem si samozřejmě nevybral náhodou. Nálepku pražského kmotra dostal ještě v dobách, kdy na magistrátu dominovala ODS v čele s Pavlem Bémem. Zatímco politická kariéra bývalého primátora je dávno ta tam a někteří jiní "kmotři", jako třeba severočeský Alexandr Novák nebo Hrdličkův kolega z metropole Roman Janoušek, dokonce putovali do vězení, Hrdlička se s žádnými problémy tohoto typu nepotýká. Naopak, vystupuje jako podnikatel, který otevírá novou kapitolu a rovná si své investice pod novou střechou.

Po letech spekulací o jeho majetkových vazbách na pražskou společnost Navatyp, později přejmenovanou na Prominecon, nyní Hrdlička říká, že je jejím většinovým vlastníkem. Podle svých slov ji koupil, nesmí prý ale prozradit od koho. Sám vlastní přes svoji kyperskou matku Kupiano Investment Group 85 procent společnosti, zbytek si rozdělila trojice jeho kolegů z managementu.

"Změnili jsme skoro všechno. Začali jsme konsolidovat, přikoupili jiné věci, dali jsme tomu klasický ráz holdingového uspořádání. Je to hrozně práce," říká Hrdlička o firmě, která mezitím opět změnila název a nyní se jmenuje Vistoria CZ. Ta se zaměřuje na stavebnictví, další firmy z holdingu Kupia­no podnikají například v realitách, správě nemovitostí nebo hoteliérství. Vedle toho má Hrdlička další projekty, například s bývalým manažerem PPF Karlem Pražákem se snaží proniknout do železničního stavitelství.

Zdůrazňuje, že společnost neskrývá svoje vlastníky a je v tomto ohledu otevřenější než konkurence, jako třeba Skanska nebo Metrostav. "My jsme transparentní. A nestíhaní," podotýká osmačtyřicetiletý podnikatel s pověstí kontroverzního "hybatele" byznysu a politiky.

Už v dětství nebyl zrovna prototypem vzorného chlapce. Snad ze všech škol ho vyhodili.

Na otázku, kde přišel k miliardám, o jejichž spravování hovoří, když se v minulosti nehlásil k žádným velkým projektům, Hrdlička odpovídá, že podniká a investuje už zhruba 25 let. "Musíte se na to dívat v čase," říká.

Základna Praha 10

Už v dětství nebyl Hrdlička zrovna prototypem vzorného chlapce. "Snad ze všech škol mě vyhodili. Matka říká, že i z mateřské školy," přiznává. Přestože měl vlohy k matematice, nedostudoval Vysokou školu ekonomickou a titul si až později zajistil na soukromé Vysoké škole finanční a správní. Chlubí se i bakalářským titulem z pražské Policejní akademie. S pobavením vypráví, jak jednou mezi svými mladšími spolužáky způsobil pozdvižení, když se do areálu školy přihnal ve svém bentley a se svým indexem se domáhal parkování.

jarvis_59afc922498e2987da7d4ee4.jpeg
Ilustrace: Dominik Miklušák

Podnikat začal už v první polovině 90. let s malou stavební firmou, dlouhá léta provozoval čerpací stanice v Praze. K politice se dostal tak trochu náhodou. Na jaře 1997 hledal na Kubánském náměstí Českou pojišťovnu a zastavil se u výlohy místní kanceláře ODS. Z ní tehdy vyšla starší paní, která Hrdličku přizvala na schůzi. Debaty ho příliš nezaujaly, ale když se na konci téhož roku rozštěpila ODS a z čela vlády musel odejít předseda strany Václav Klaus, politika Hrdličku vtáhla.

V lokální buňce ODS v Praze 10 si postupně vybudoval silnou pozici, v komunálních volbách ho třikrát zvolili do zastupitelstva, později byl také radním. Někdejší pražský primátor Milan Kondr, který občanské demokraty v Praze 10 vedl a přijímal Hrdličku do strany, dodnes vzpomíná, jak se utkali po přelomu tisíciletí v jedné z malých revolucí uvnitř lokální organizace. "Přišla skupina nových členů, kteří se pokusili ODS v Praze 10 převzít, bohužel úspěšně. Hrdlička se k nim přidal. Vydrželo jim to jenom dva tři roky a pak se znovu rozhádali, Hrdlička byl ale zase na vítězné straně," říká Kondr, který však stejně jako jiní Hrdličkovi neupírá politický talent: "Jevil se jako velmi schopný, byl inteligentní, dynamický."

Do školy jezdil v bentley a s indexem v ruce se domáhal místa k parkování.

Desátý pražský obvod se stal Hrdličkovou mocenskou základnou. Mezi jeho blízké z téže městské části patřil například bývalý starosta Prahy 10 a náměstek pražského primátora Milan Richter nebo někdejší šéf pražské ODS a poslanec Boris Šťastný.

V Janouškově stínu

V médiích se Hrdličkovo jméno začalo častěji objevovat v druhé části primátorské éry Pavla Béma, zvlášť poté co se na veřejnost dostaly útržky z policejních odposlechů. Zůstával nicméně ve stínu Romana Janouška, jenž měl na nahrávkách hlavní roli.

Právě o Hrdličkovi a Janouškovi se dlouhodobě spekulovalo jako o skutečných majitelích společnosti Navatyp. Tu původně založil podnikatel Richard Navrátil a už za jeho vedení měla firma pověst vyvolené společnosti, která se starala o pražský majetek a získávala stavební zakázky. Hrdlička nepopírá, že se s Navrátilem dobře znal, že by ale v minulosti Navatyp spoluvlastnil, rezolutně popírá.

Když Navrátil v roce 2007 zemřel, jeho pozůstalí prodali většinu v Navatypu majetkově neprůhledné společnosti Mist. Pár let nato Navatyp ovládla skupina Natland, kterou oficiálně kontrolovali podnikatelé Tomáš Raška a Jan Koťátko. I v tomto případě se však spekulovalo o vazbách na Janouška či Hrdličku.

Navatyp, později Prominecon, vystupoval jako stavební, developerská a správcovská firma. S příchodem Petra Kuchára, bývalého šéfa společnosti Subterra, se zaměřil na podzemní stavitelství a těžil například ze zakázek na výstavbě metra. Kuchár a další manažeři sedí dodnes ve Vistorii. Hrdlička ale odmítá, že by to potvrzovalo jeho skryté vlastnické angažmá v minulosti.

Co však připustil už dříve, je jeho zájmové politické rozkročení i mimo ODS. Nejenže se podílel na spojenectví se sociálními demokraty, které se vedle pražské desítky uplatnilo také na úrovni magistrátu, ale angažoval se i v podpoře hnutí Věci veřejné.

Po následných komunálních volbách, v nichž ODS ztratila na pražském magistrátu většinu, se však začalo nad Hrdličkovým vlivem smrákat. Nový primátor Bohuslav Svoboda se brzy vzepřel, když odmítl několikamiliardový tendr na svoz odpadu. Současně se na koalici místo s ČSSD dohodl s TOP 09. Hrdlička to dodnes Svobodovi nedokáže odpustit. O exprimátorovi mluví jako o "defraudantovi", který "zničil Pražské služby".

V roce 2013 si Hrdlička podepsal stranickou popravu, když se podle kuloárních informací zasloužil o to, aby se dvojice poslanců vzepřela zbytku ODS při hlasování o důvěře vládě Jiřího Rusnoka. Tím, že se dva poslanci nezúčastnili hlasování, nebyl v dolní parlamentní komoře dostatek hlasů proti a Rusnokův kabinet mohl fungovat. Ačkoliv se Hrdlička bránil, že poslance nenaváděl, na Svobodův podnět ho spolu s rebelujícími zákonodárci vyloučili ze strany.

Za Pavla bylo líp

Nyní Hrdlička tvrdí, že ho stranická politika už neláká. Neznamená to však, že by neměl zájem o veřejné dění. Zaštiťuje se přitom poměrně překvapivými slovy. "Já jako občanský aktivista a naplňovatel odkazu Václava Havla chci občanskou společnost. Říkám, co mi vadí, a čekám od lidí, které si platím ze svých daní, že to dostanu," prohlašuje. Svůj aktivismus prý prokázal před posledními volbami do sněmovny, kdy nechal vyrobit letáky proti šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi.

V současnosti ale proti ANO, které sbíralo voličské body právě na kritice "kmotrů" a zkorumpovaného systému, nijak zvlášť nebrojí. "Je mi úplně jedno, jestli je tam Krnáčová nebo Hudeček," říká. Podstatné podle něho je, zda je politik akceschopný. "Pavlu Bémovi jste mohli vyčíst cokoliv. Ale za osm let, kdy byl primátorem, se v Praze postavilo 10 stanic metra, město se zrekonstruovalo po povodních, obnovila se zoo, postavila se tramvaj na Barrandov. Co většího se postavilo potom?" vznáší otázku.