Ceny bytů letí v Česku už dva roky rychle vzhůru a zdá se, že zdražování nikdy neskončí.

Marcel Soural, zakladatel a majitel developerské společnosti Trigema, která staví stovky bytů hlavně v Praze, je opačného názoru. Ceny kolem 85 tisíc korun za metr nového bydlení považuje za příliš vysoké. Kdy se růst zastaví a na jaké úrovni, však nechce předpovídat. "Copak vy víte, co bude v této zemi za půl roku?" odpovídá řečnickou otázkou.

Co rychlý růst cen bytů způsobilo, ví přesně. Politici a úředníci. V důsledku jejich dlouhodobé aktivity se podle Sourala téměř zastavilo povolování nových staveb.

"Postupně se to nabalovalo jako sněhová koule," říká a má na mysli nejen stále složitější proces povolování staveb, ale třeba i neschopnost pražského magistrátu vytvořit územní plán. Do smrtícího koktejlu počítá i nový služební zákon, který údajně zcela paralyzoval úředníky, vystrašené z případných chyb. Výsledkem je, že zatímco dříve bývala na pražském trhu nabídka okolo sedmi tisíc bytů, nyní jich je v prodeji polovina.

Před pěti nebo osmi lety mělo územní rozhodnutí pět stran.

Dnes jich má standardně padesát. Když je složitější, je to sto stran textu.

Růst cen a nájmů má však podle Sourala jeden zajímavý důsledek.

Začíná být vhodná doba pro výstavbu nájemních domů. Trigema má nyní v plánu dva takové projekty.

Zároveň tvrdí, že by nebylo šťastné, aby se do výstavby nájemních domů pouštěli politici, tedy obce a města. "Spadnou do stejných problémů, jako máme my. Nebo pro ně platí jiné zákony?" říká Marcel Soural.

Proč se v Česku, a zejména v Praze přestaly stavět byty?

Stalo se víc věcí. Postupně se to nabalovalo jako sněhová koule, až se z ní stal smrticí nástroj, který se dole rozplácne, a když tam náhodou někdo stojí, tak ho zabije. Jde o povolování staveb.

Co je součástí oné sněhové koule?

Utahovaly se zákony. Začalo se novelou zákona o EIA. Do toho se stal složitějším stavební proces, pustilo se do něj víc vyjádření orgánů státní správy. Když dnes děláme územní rozhodnutí, potřebujeme 65 razítek.

Předpokládám, že obíhá elektronický formulář…

To je blbost. My běháme. Ne elektronicky, ale fyzicky. Rozešleme žádosti o vyjádření a musíme všechny úřady oběhnout. Kde se to zadrhne, musíme jednat, upravovat projekty. Proces je nekonečný. A pořád se to zhoršuje.

Přispěl k tomu i zákon o definitivě státních úředníků. Úředníci se obávají o své místo, takže se bojí jakékoliv chyby způsobené svým rozhodnutím.

Před pěti nebo osmi lety mělo územní rozhodnutí pět stran, dnes jich má standardně padesát. Když je složitější, je to sto stran textu. Kolikrát je víc stran, tolikrát je v nich víc chyb. A ty chyby způsobují, že se odvolávají organizace a lidé, kteří jsou proti výstavbě. Systém jim to umožňuje, protože chybovost je veliká. Vážit každé slovo v tak složitém dokumentu je komplikované.

Co ještě zastavilo výstavbu bytů?

Když máme pozemek, dnes potřebujeme pět let na to, abychom vůbec zahájili stavbu. Do té sněhové koule se nabalilo i to, že strašně dlouho trval proces přijímání pražských stavebních předpisů. Několikrát se přitom měnily.