Kancléřka Angela Merkelová míří za jasným vítězstvím v německých parlamentních volbách, které budou 24. září − aspoň podle průzkumů veřejného mínění. Její křesťanští demokraté (CDU) v nich momentálně porážejí své hlavní konkurenty, sociální demokraty (SPD), zhruba o 15 procentních bodů.

merkelová si jde pro jisté vítězství. alternativa pro německo posiluje. vše o německých volbách

Lídr sociální demokracie Martin Schulz ale souboj nevzdává a v poslední době stupňuje útoky proti Merkelové. Při nich se teď pouští i do nových témat.

Jedním z hlavních bodů jeho kampaně je nyní výtka, že Merkelová se příliš přizpůsobuje politice amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Merkelová nedávno prohlásila, že "do určité míry" je pryč doba, kdy se Německo a Evropa mohly plně spoléhat na americké bezpečnostní záruky. Podle Schulze to ale je málo.

"Americkému prezidentovi, který se odmítá distancovat od nacistické lůzy, nemůžete čelit jen touto větou," zaútočil Schulz na Merkelovou na jednom z předvolebních mítinků. Narážel na to, že Trump opakovaně hájil některé členy americké krajní pravice.

Bezpečnost západní Evropy od konce druhé světové války spočívá na americké vojenské přítomnosti. Schulz ale teď přišel s požadavkem, aby z německého území zmizely všechny jaderné zbraně umístěné na amerických základnách. Odmítá také navýšení výdajů na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu, k čemuž se všechny země NATO, tedy i Německo, zavázaly.

Naplnění tohoto cíle požadoval už bývalý americký prezident Barack Obama.

Schulz chce využít toho, že Trump je v Německu mimořádně nepopulární. Podle průzkumů s ním nesouhlasí více než 90 procent Němců. S jeho nástupem do Bílého domu výrazně kleslo procento německých občanů, kteří si myslí, že se na USA dá spolehnout.

38 procent

hlasů by ve volbách získala CDU kancléřky Angely Merkelové podle průzkumu společnosti Emnid.

Schulz tak podle médií navázal na kampaň posledního sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera, který v předvolebním souboji v roce 2002 kritizoval plánovanou americkou vojenskou intervenci v Iráku a podle kritiků
využíval i protiamerické nálady.

Politolog Ulrich Speck ale upozornil, že Schulz jde ve zpochybňování spojenectví s USA výrazně dál než Schröder. Jeho kritika chystaného zásahu v Iráku se navíc nakonec ukázala jako oprávněná.

Současný lídr sociálních demokratů svými stále ostřejšími výpady cílí hlavně na nerozhodnuté voliče.

Podle průzkumu společnosti Allensbach skoro polovina Němců stále ještě neví, koho volit. Nerozhodnutých voličů je tak nejvíce za posledních 20 let.

Otázkou je, jestli se tito lidé nakonec rozhodnou pro Schulze. Ani Merkelová nedává najevo sympatie k Trumpovi.

Několikrát veřejně naznačila, že americký prezident zpochybňuje základní hodnoty, o které se opírá spolupráce mezi Spojenými státy a zeměmi Evropské unie a NATO. Zároveň ale zdůrazňuje, že Evropané musí s USA dál těsně spolupracovat.

Ve vztahu s Trumpem "nejde o to, jestli jsme přátelé, ale o zastupování zájmů našich zemí", prohlásila.

Merkelová se vzhledem k USA prezentuje jako uvážlivá vůdkyně, která má za 12 let působení v úřadu kancléřky potřebné zkušenosti. Podle průzkumů to zabírá.

Sociální demokraté tak, aspoň zatím, nebyli schopni přijít s tématem, u kterého by se od Merkelové dostatečně odlišili a zároveň jím dokázali oslovit voliče.