Čapí hnízdo mělo být ozdobou impéria Agrofert a místem odpočinku pro Andreje Babiše. Jenže nyní se zdá, že pro předsedu ANO se může stát i noční můrou, která mu zhatí sen o premiérství po podzimních sněmovních volbách. Policisté po zdlouhavém vyšetřování požádali Poslaneckou sněmovnu o vydání Babiše k trestnímu stíhání. A k tomu jako bonus chtějí i jeho pravou ruku Jaroslava Faltýnka. Oba podezírají ze zneužití dotace při výstavbě Čapího hnízda. Stíhání a případný soud se jistě překulí přes termín voleb, ale mohou znevěrohodnit Babiše v očích některých voličů a otřást preferencemi ANO.

Česko, země Čapích hnízd

Policie ho nepodezírá z žádné drobnosti. "Toto není žádný kavalírský delikt, ale vážné podezření na zločin v nejpřísnějším odstavci," říká Tomáš Němeček, který nejprve sledoval Babišovo působení jako novinář a nyní jako právník a pražský komunální politik. Za způsobení škody velkého rozsahu trestní zákoník stanovuje trest pět až deset let. Podle Němečka je možné něco málo odhadnout i z dosavadních pří okolo dotačních podvodů: "Můžeme spatřovat podobnost s případem dotačního podvodu někdejšího poslance Petra Wolfa." Ten byl odsouzen na šest let za zneužití dotace ve výši 11 milionů korun. Pokud by soud rozhodl o vině poslanců, patrně by podle Němečka přihlédl k jejich dosavadní bez­úhonnosti. Na druhé straně by musel zvážit obrovskou výši škody. "Odhadoval bych, že pokud by soud shledal vinu, ukládal by trest odnětí svobody v dolní hranici sazby, tedy přibližně v rozsahu pět až sedm let, zákaz činnosti ve statutárních orgánech a peněžitý trest," říká Němeček.

Babiš se brání, že to vše je jen dlouhodobou snahou ho kriminalizovat. Jakýkoliv podvod zásadně odmítá. Protože se ale Čapí hnízdo už roky probírá v médiích a politice, lze z dosavadních informací usuzovat, že policie má na Babiše slušně nabito.

Čapí hnízdo nejspíš není jediné. Z regionálních programů evropských fondů čerpalo dotace 123 projektů s anonymním vlastníkem.

V Česku nejspíše stojí desítky dalších Čapích hnízd, tedy projektů, které zastřely své vlastníky, aby dosáhly na evropskou dotaci. V případě Babiše ho policie podezírá, že zneužil 50milionovou dotaci z Regionálního operačního programu Střední Čechy tím, že účelově vyvedl firmu mimo svůj obří holding, aby se malá, anonymní firma kvalifikovala jako žadatel o evropské peníze.

Auditor a bývalý Babišův náměstek Lukáš Wagenknecht se svojí neziskovkou Good Governance prošel 464 projektů z těchto regionálních operačních programů v letech 2007−2013, kdy peníze odešly do soukromých rukou, ať už akciovek, nebo "eseróček". A bez překvapení došel k tomu, že skrytých vlastníků byla spousta.

"Bylo identifikováno celkem 123 projektů za 3 397 772 836 korun s anonymním vlastníkem, kterého nebylo v praxi možné dohledat," píše ve své analýze Wagenknecht. Podle něj jde o společnosti, které měly vlastnickou strukturu anonymizovanou prostřednictvím listinných akcií na majitele, kde bylo skutečného vlastníka možné měnit z hodiny na hodinu, nebo listinných akcií na jméno bez jakékoliv informace o možném majiteli.

Je iluzí si myslet, že za mnohými z těchto projektů nestojí mocní investoři, kteří buď nechtějí být s projektem spojováni, nebo by nesplnili kvalifikační kritéria. Někde projekty s anonymními vlastníky tvořily až třetinu všech podpor, například v ROP Severozápad to bylo 32 procent, v ROP Střední Čechy 31 procent.

A právě do těch 31 procent ve středních Čechách spadalo i Čapí hnízdo. Babiš však udělal na rozdíl od dalších kombinátorů tu chybu, že se od Čapího hnízda nedostatečně odstřihl a nezvládl potlačit touhu tento svůj oblíbený resort začlenit co nejrychleji zpátky do říše Agrofertu.

Podezřelé už od roku 2010

Miliardáři na statku

Miliardáři na statku

Na Babišovo spojení s Čapím hnízdem upozornil jako první týdeník Ekonom v září 2010 (článek Miliardáři na statku čtěte ZDE). Popsal, že mnohé nasvědčuje tomu, že za projektem stojí Babiš, ale kvůli podmínce regionálního programu, aby dotace šly jen malým a středním firmám, se společnost načas vydělila z holdingu: "Pokud by se ukázalo, že je propojena s nějakou jinou, kapitálově podstatně silnější firmou, zmíněnou dotaci by nikdy nezískala," upozornil Ekonom.

V čase sněmovních voleb 2013 tedy toto podezření bylo už známé, ale mnoho voličů o tom nevědělo, nepřikládalo tomu význam, či dokonce Babišovi fandilo, že z bývalého JZD vystavěl za evropské peníze luxusní centrum.

Kauza Čapího hnízda potom na několik let usnula. Druhý dech nabrala až v roce 2015. V listopadu pražské vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové přišlo anonymní trestní oznámení, které celkem detailně popisovalo údajný dotační podvod a připojilo časovou osu celé akce. Klíčový byl únor 2008, kdy zaniká ZZN Pelhřimov jako "eseróčko" vlastněné Agro­fertem, vzniká akciová společnost vlastněná přes akcie na doručitele a hned žádá o 50milionovou dotaci. Dotace je udělena.

Policie začala věc vyšetřovat a do záležitosti se vložil i Evropský úřad proti podvodům (OLAF).

Pýcha předchází trestní stíhání

Až do otevření Čapího hnízda v roce 2010 neudělal Babiš žádnou výraznější chybu, kterou by se odlišoval od dalších skrytých majitelů ostatních Čapích hnízd po republice. Z vlastnictví některých budov, úvěrového ručení Agrofertem či zapsání webové domény přímo na Agrofert se sice dalo usuzovat, že Čapí hnízdo je spjato s Babišem, je ale otázkou, zda by jen toto policii stačilo.

Babiš pak ale postupně udělal dvě velké "chyby". Jednou byla nenasytnost. Už jako politik na vzestupu si Čapí hnízdo oblíbil a chtěl ho rychle zpět ve svém impériu, aby se k němu mohl přihlásit. A tak po uplynutí nezbytné doby určené dotačními podmínkami v roce 2014 farma zase vplouvá do holdingu.

Druhým problémem byla jeho prostořekost. Dlouhou dobu dokázal popírat svůj vztah k farmě, ale neudržel se. Ve dva roky starém dokumentu Matrix AB se přiznává, že on je autorem nápadu: "Napadlo mě to, když jsem čekal s dětmi ve frontě v zoo." Jeho vytáčení vyvrcholilo slavnou větou: "Není to moje. Je to nějaký firmy, která patří do holdingu."

Bradáčová Babišovi vzkázala, že si za odsunutí stíhání až před volby může sám.

Nakonec vlastnictví odkryl a označil dosavadní anonymní majitele. V emotivním projevu v březnu minulého roku v Poslanecké sněmovně přiznal, že to byly jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. Zároveň toho řekl mnohem více, což policie jistě zaregistrovala. "Farmu měla postavit společnost Imoba ze skupiny Agrofert a pronajímat ji. Záměr však ekonomicky nevycházel," vypravoval poslancům Babiš. "Specialistka na evropské fondy přišla v roce 2007 s návrhem nového projektu otevřeného pro veřejnost, multifunkčního kongresového areálu Farma Čapí hnízdo. Tento projekt, který se kvalifikoval pro dotaci, byl ekonomicky návratný." Tím Babiš de facto přiznal, že tento projekt nikdy nebyl určen pro malé či střední firmy, na které dotační program mířil. Svojí vynucenou upřímností tak asi zatáhl do vyšetřování mnoho dalších lidí. Nejen Faltýnka, který seděl v orgánech spjatých zemědělských firem, ale i vlastní rodinu včetně své novomanželky Moniky.

Proč až před volbami

Babiš tvrdí, že si policie načasovala jeho kriminalizaci před podzimní volby. Tak to ale není. Policejní vyšetřování se sice protáhlo na rok a půl, ale výsledek policejního vyšetřování oddalovali i sami Babišovi lidé, když žádali prověření u Bradáčové. Bradáčová však žádné pochybení nenašla a vzkázala, že nic špatně nebylo. A doplnila, že průtahy naopak způsobila "procesní neochota k součinnosti ze strany některých privátních subjektů".