Krize ve Venezuele vstoupila do rozhodující fáze. Na neděli prezident Nicolás Maduro svolal volby do ústavodárného shromáždění, jež by mělo vypracovat novou ústavu. Opozice však hlasování bojkotuje a už několik měsíců svolává demonstrace proti prezidentovi, který podle ní postupně zavádí diktaturu. A varuje, že v nové ústavě si prezident ještě upevní svou moc.

Maduro označil všechny demonstranty za teroristy. Dodal, že je připravený na "všechny scénáře". Jedním z nich je, že ve Venezuele propukne občanská válka.

Latinskoamerická země má za sebou několik měsíců každodenních demonstrací, jež tento týden vrcholí dvoudenní generální stávkou a protestními pochody. Ve hře je pro demonstranty i pro prezidenta Madura příliš mnoho.

Krize ve Venezuele

Ústavodárné shromáždění

◼ Jeho hlavním úkolem je vypracovat novou ústavu. Díky ní může prezident ještě upevnit svou moc a zavést v zemi diktaturu.
◼ Shromáždění také může nahradit parlament, který ovládá opozice. Jeho fungování nyní blokuje Nejvyšší soud. Ten kontrolují Madurovi příznivci.

Jak se volí?

◼ Všech 20 milionů voličů může jít k volbám. Opozice je však bojkotuje, takže její zastánci k nim nepůjdou.
◼ Země je rozdělena do 335 volebních okrsků, z nichž vzejde vždy jeden zástupce. Hlavní města 23 venezuelských států pak volí zástupce dva.
◼ Opozice tvrdí, že obvody na venkově, kde žije málo lidí – a většinou Madurových příznivců –, mají stejnou váhu jako velká města. Tam naopak žijí jeho odpůrci.
◼ Další členy shromáždění budou vybírat různé části společnosti: studenti, dělníci, důchodci nebo podnikatelé. I v tomto případě opozice namítá, že jde o systém nakloněný režimu.

V ulicích venezuelských měst lidé staví barikády, protestující se připravují na další střety s národní gardou, lidé se pokouší udělat si alespoň nějaké zásoby jídla.

"Procházíme traumatickým obdobím, ale pokud to bude znamenat, že už brzy skončí noční můra, tak to stálo za to," uvedla pro agenturu Reuters třiatřicetiletá Nancy Ramirezová, která se pokoušela sehnat rýži v jednom z caracaských obchodů.

Nepopulární prezident Maduro, jehož působení v úřadě schvaluje jen pětina Venezuelců, povolal na neděli do služby 232 tisíc vojáků. Ti mají dohlédnout na konání voleb.

Očekává se, že nové ústavodárné shromáždění se bude skládat jen z Madurových příznivců. Prezident nechal vytvořit speciální volební systém, který mu to zajistí. Kritici namítají, že shromáždění může hned po volbách nahradit venezuelský parlament, který od podzimu 2015 ovládá demokraticky zvolená opozice.

Je také možné, že shromáždění ihned zruší nebo odloží prezidentské volby, ve kterých by Maduro kvůli propadu popularity vyhrál jen těžko. Volby by se měly konat už příští rok.

Opozice i mezinárodní společenství se pokouší vystupňovat tlak na Madura, aby nedělní hlasování odvolal. Americká vláda schválila nové sankce proti 13 významným zástupcům tamního režimu, a to včetně ministra vnitra, šéfa národní policie nebo také vrchního velitele armády.

Spojené státy mohou po volbách ještě přitvrdit. "Kdokoliv bude zvolen do ústavodárného shromáždění, by měl vědět, že jeho role v podrývání demokratického procesu a institucí ho může vystavit sankcím ze strany USA," prohlásil americký ministr financí Steven Mnuchin. Washington také zvažuje, že zavede zákaz na dovoz ropy z Venezuely. Tím by Madurův režim přišel o velkou část svých příjmů.

Venezuelský prezident ovšem ustoupit nehodlá. "Nikomu se vzdávat nebudeme," prohlásil.

Analytici varují, že situace v zemi sužované humanitární krizí a hospodářským propadem se ještě zhorší. "Hrozí, že vytvoření ústavodárného shromáždění bude mít velký politický a ekonomický dopad − mezinárodní izolace, sankce a nárůst obětí z eskalujících protestů. To zvyšuje riziko, že se Madurův režim během příštích dvou let zhroutí," uvedl pro server CNBC expert Diego Moya-Ocampos z analytické společnosti IHS Markit.

Zhroucení režimu by zasáhlo celý region. "Počet uprchlíků by výrazně vzrostl, což by se projevilo v okolních zemích, hlavně v Kolumbii," dodal Moya-Ocampos.